OBORNÁ, J. Řízené uvolňování léčiv z biodegradabilních hydrogelů. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Doktorská disertační práce Ing. Jany Oborné je zaměřena na řešení problematiky uvolňování léčiv z hydrogelů, speciálně pro tyto účely připravených. Jako testovaná léčiva byly vybrány paracetamol a sulfathiazol. Práce je standardně rozdělena na teoretickou a praktickou část. Práce má celkem 117 stran, obsahuje všechny požadované náležitosti, tj. prohlášení o původnosti, anotaci, seznam použitých zkratek. Použitá literatura zahrnuje 190 odkazů, většinou původních prací. Součástí je i obsáhlá publikační činnost doktorandky. V teoretické části jsou popsány polymerní systémy, které se dosud užívají k řízenému uvolňování léčiv, přičemž pozornost je věnována zejména hydrogelům a jejich chování v prostředí a jejich reakcím na vybrané vnější podněty. V experimentální části práce jsou popsány jednotlivé kopolymery, studovaná léčiva a výsledky prováděných experimentů při uvolňování léčiv. Jejich analýza byla prováděna metodou LC/MS. Do výsledkové části jsou shrnuty dosažené poznatky vyplývající z rozsáhlého souboru experimentálních prací. Jako školitel považuji za svoji povinnost uvést, že přístup doktorandky k řešení všech úkolů byl příkladný, o čemž svědčí i velké množství prezentovaných výsledků. To je také hlavním důvodem, proč vznikla podrobná ucelená studie řešící tuto vysoce náročnou problematiku. Proto doporučuji, aby uvedená doktorská práce byla přijata k obhajobě a aby v případě jejího úspěšného obhájení byl Ing. Janě Oborné udělen vědecko-akademický titul Ph.D. V Brně 15. 8. 18 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.
Dizertační práce je experimentálně zaměřena, členěna do 6 kapitol a Příloh dle běžných zvyklostí. Celkem je sepsána na 118 stranách, obsahuje text, tabulky a grafy. Teoretická část je uvedena na s. 11-38, Cíle s. 39. Experimentální část uvádí nejprve přístrojové vybavení, použité chemikálie a standardy, pracovní postupy a metody zkoumání na s. 40-46, Výsledky a diskuze (s. 47-77), Závěr (s. 78). Seznam použitých zdrojů (s. 80-98) s obsahem 190 prací domácích a zahraničních autorů a literárních zdrojů. Na závěr uvádí dizertační práce Seznam použitých zkratek a symbolů, Seznamy obrázků, tabulek a příloh a CV. Dizertační práce uvádí Abstrakt, resp. Abstract. Kapitolky shrnují dosažené výsledky, které jsou správně interpretovány. Klíčová slova vystihují řešenou problematiku. Kapitola Teoretická část je sepsána přehledně, čerpající ze 190 literárních zdrojů. Dizertace je psána čtivou vědeckou formou, plně vystihující řešenou problematiku. První část je věnována lékovým formám, jejich charakteristikou a vlivům působícím na uvolňování léků. Zde bych doporučil, aby u Tab. 1. a 2. pro jejich přehlednost, nebyly komerčně dostupné léky a léčivé látky seřazeny podle Značky nebo názvu, ale Lékové formy, popř. Doby uvolňování, zde také zvolit vhodné časové jednotky (hod., dny, měsíce a roky). Vysoce kladně hodnotím systematičnost práce, její členění a přehlednost Obrázků. K této části nemám připomínek. Cíle jsou stručně, jasně a správně formulovány do osmi dílčích cílů a po prostudování celé dizertační práce mohu konstatovat jejich naplnění. Kapitola Experimentální část je rovněž psána přehledně, srozumitelně a je zaměřena na splnění vytýčených cílů. Použité metody a postupy přípravy vzorků a jejich následné analýzy vycházejí ze zaběhnutých metodik pracoviště. Oceňuji autorčinu snahu, že nejen získala a vyhodnotila výsledky, ale hledala, jak by se daly upřesnit a lépe vyhodnotit – např. vhodnosti Korsmeyer-Peppasova modelu. Výsledky a diskuze jsou formulovány podle jednotlivých cílů, k výsledkům nemám zásadních připomínek. Vysoce kladně hodnotím přehlednost sumárních tabulek. Získané výsledky jsou diskutovány, avšak přímá diskuze není viditelná. Závěry vycházejí z uvedených výsledků, jsou výstižné, dle mého názoru správně interpretovány a mohou sloužit pro další zkoumání dané problematiky. Literatura je sepsána dle zvyklostí pracoviště. Celkové zhodnocení dizertační práce: Předložená dizertační práce přináší řadu nových, případně zpřesňujících vědeckých poznatků. I přes některé drobné připomínky hodnotím dizertační práci jako velice zdařilou. Závěr Předložená dizertační práce Ing. Jany Oborné, splňuje po stránce vědecké, obsahové a formální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami pro získání vědecko-akademické hodnosti. Na základě uvedeného navrhuji, aby Ing. Janě Oborné byla po úspěšné obhajobě udělena akademická hodnost Ph.D. ve Studijním programu Chemie a technologie ochrany životního prostředí (P2834) a Studijním oboru Chemie životního prostředí (2815V003). V Brně dne 11. 8. 2018 prof. Ing. Stanislav Kráčmar, DrSc.
eVSKP id 113284