SZALAY, P. Realizace terminálu pro vzdálenou vizualizaci a ovládání obytného domu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Zadání diplomové práce patřilo svým rozsahem mezi obtížnější, převážně z důvodů časové náročnosti věnované realizaci všech komponent zařízení. Student během plnění zadání diplomové práce navazoval na výstupy své bakalářské práce, jednalo se ale o zadání směřující k přepracování původně navrženého systému do oblasti konstrukce decentralizovaných řešení pro vzdálenou vizualizaci a ovládání obytného domu, dnes označovanou pojmem domácí automatizace (home automation) a nikoliv o pouhé zopakování výsledků práce bakalářské. Práci věnoval dostatečné úsilí. Pracoval iniciativně a samostatně. Možnosti konzultací využíval spíše na menší úrovni. Všechny body zadání byly splněny. Diplomant Patrik Szalay definoval nejprve omezení a limitující faktory původního řešení a to po zkušenostech s více, jak ročním provozem tohoto řešení. Definoval nové požadavky pro decentralizaci zařízení a bezdrátovou komunikaci mezi jednotlivými komponentami. Dále původní řešení přepracoval tak, aby umožňovalo komunikaci s nadřazeným systémem připojeným do sítě Internet, umožňující vzdálenou vizualizaci i ovládání parametrů obytného domu. Když jsme se studentem před více jako rokem zadání této práce sestavovali, netušili jsme, jaký boom tato oblast spotřební elektroniky do současnosti zaznamená, přesto studentem definované zařízení je možné pouze modifikací SW zapojit do současných Cloud služeb: Apple HomeKit, Google Home či Microsoft Home Hub, což svědčí o správností studentem zvolené koncepce. Student v rámci práce navrhl a samostatně realizoval HW komponenty pro vnitřní i venkovní použití, centrální jednotku pro bezdrátový sběr dat i nadřazený systém pro vzdálenou vizualizaci pomocí modulu Raspberry Pi s dotykovým displejem a potřebným SW vybavením. Diplomant věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si v počátcích řešení práce vhodně rozvrhl. V průběhu práce se ale pravděpodobně dostal do mírné časové tísně, kterou se zvýšeným úsilím snažil v závěru překonat, v závěru již ale nedostatečně konzultoval samotný text práce. Bohužel tento nedostatek se projevil na informační kvalitě textu diplomové práce. Student tedy navrhl a zrealizoval kvalitní a funkční řešení, jež jako realizaci předkládá, ale které není dostatečně podrobně a strukturovaně popsáno v textu práce a diplomant tím zbytečně degradoval své výsledné hodnocení, což je škoda. Dosažené výsledky i formální zpracování práce přesto svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Předložené práci navrhuji hodnocení: C (78).
Diplomant pan Bc. Patrik Szalay se ve své diplomové práci zabýval úpravou a rozšířením řídicího systému pro vytápění obytného domu, který realizoval v rámci bakalářské práce. Na základě definování nedostatků původního řešení měl navrhnout novou hierarchickou koncepci systému tak, aby umožňovala vizualizaci a ovládání topení pomocí vzdáleného terminálu. Zadání zasahovalo do oblasti řízení topné soustavy obytného domu, měření neelektrických veličin, návrhu a realizace mikroprocesorových systémů, komunikace mezi jednotkami embedded zařízeními a tvorby softwarového vybavení pro embedded zařízení. Náročnost zadání považuji za odpovídající požadavkům kladeným na zadání diplomové práce jak po odborné, tak po časové stránce. Diplomová práce obsahuje cca 58 stran vlastního textu a je členěna do 7 kapitol. Převážná část práce je vlastním dílem diplomanta. Dle bodu 1 zadání měl diplomant definovat omezující vlastnosti současného systému pro řízení vytápění. Diplomant sice popisuje některé převážně hardwarové nedostatky původního řešení, ale vůbec se nezabývá nedostatky z hlediska řízení vlastního vytápění ani ovládání a monitorování systému. V kapitole 1.2 již předkládá řešení pomocí bezdrátových modulů. Dle bodu 2 zadání měl diplomant provést návrh koncepce nového zařízení tak, aby umožňovala vzdálené ovládání a vizualizaci. Bohužel žádné koncepční úvahy jsem v práci nenašel. Diplomant bez jakýchkoli koncepčních úvah uvedl na str. 18 „Schéma nové hierarchie systému“. Postrádám také popis řešení řídicích systémů pro vytápění obytných domů dostupných na trhu. Proč se rozhodl použít pro komunikaci s měřicími jednotkami a jednotkami akčních členů bezdrátovou komunikaci nijak nediskutuje. Nezmiňuje se o cenové náročnosti ani o problematice rušení. Stejně tak nezdůvodňuje použití sběrnice RS232 pro komunikaci mezi vizualizační a ovládací jednotkou a centrální řídicí jednotkou. Dle bodu zadání 4 měl diplomant vhodně zvolit jednotlivé komponenty nového zařízení. Opět zde postrádám koncepční úvahy, jak realizovat řídicí systém. Diplomant neprovedl např. porovnání realizace řídicího systému pomocí různých mikrokontrolérů nebo použití např. jednodeskového mikropočítače Raspberry Pi“. Při popisu snímačů neelektrických veličin (kapitoly 2.3.1 a 2.3.2) diplomant sice uvádí přesnosti snímačů, ale neuvádí rozsahy, ve kterých jsou snímače s danou přesností schopny měřit. Bohužel diplomant si dopředu nestanovil a nezdůvodnil, jaké veličiny bude potřebovat měřit, v jakých rozsazích a s jakou přesností. Neuvádí ani množství měřicích míst v budově ani vně budovy. Kapitola 3 zabývající se návrhem hardware nového zařízení je velmi stručná a není psána v logickém sledu. Diplomant začíná popis návrhem desky plošných spojů místo, aby navrhnul elektronické obvody, stanovil hodnoty jednotlivých součástek a až následně navrhnul desky plošných spojů a mechanické uspořádání. V kapitole 3 postrádám popis elektronických obvodů uvedených na schématech v příloze a výpočty hodnot součástek. V kapitole 5 se diplomant zabývá realizací vzdálené vizualizační a ovládací jednotky. Diplomant pro realizaci jednotky použil mikropočítač Raspberry Pi 3, což považuji za vhodné. Pro jednotku vytvořil softwarové vybavení, jak bylo požadováno v bodě 6 zadání. Bod 6 zadání proto považuji za bezezbytku splněný. V kapitole 6 diplomant popisuje ověření funkčnosti celého zařízení, čímž splnil bod 7 zadání. Při ověření funkčnosti se však ukázala nevhodná konstrukce modulu se snímači teploty (viz. první odstavec na str. 67). Poslední bod zadání (bod č. 8) ukládá diplomantovi zhodnotit dosažené výsledky a navrhnout další možná vylepšení systému. Shrnutí dosažených výsledků se sice částečně nachází v závěru práce a návrh dalších vylepšení v podkapitole 6.3, ale dle mého názoru bylo mnohem vhodnější tomuto bodu zadání věnovat samostatnou kapitolu. V práci je spousta netechnických výrazů a nevhodných názvů kapitol. Např. „2.3 Modulární snímače veličin“, „2.3.1 Snímač vlastností ovzduší – Bosch BME 280“, „2.5 Bezdrátová jednotka na snímání veličin“, „velká setrvačnost měření vlastností ovzduší“, …. Výhrady mám také ke grafické stránce práce. Schémata elektronických obvodů a výkresy desek plošných spojů zejména v přílohách jsou tak malá, že jsou nečitelná. I přes výše uvedené výhrady svědčí, dle mého názoru, předložená diplomová práce o inženýrských schopnostech pana Bc. Patrika Szalaye. Jako oponent ji navrhuji hodnotit známkou D/68 bodů.
eVSKP id 103008