VITKOVIČ, M. Dostavět město [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Michal přichází s radikálním konceptem dvou velmi úzkých paralelních linií domů se společným dvorem posazených na soklu naplněném parkováním. Tenkost domu autora donutila vytvořit velmi efektivní minimální dispozice, které odpovídají smyslu zadání. Stejně kvalitní je propracované technické řešení, které se propisuje na fasádu - výrazná horizovntální linie betonového soklu, resp. přiznaného garážového patra. Projekt dosahuje velké míry jednoty, koncept/dispozice/estetika jsou vzájemně uměřené. Co však chybí, je jistá vstřícnost archiktury. I takto výrazné gesto musí primárně demonstrovat svoji obytnost. Autor se mohl více věnovat společnému vnitrobloku, což je stejná zásadní element jako domy samotné (sám autor projekt pojmenoval "medzi liniami"). Atmosféru domu a okolí si můžeme jen domýšlet, protože viizualizace jsou až příliš schematické. Přes zmíněné výtky jde o kvalitní a propracovaný projekt.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 95 | Student si velmi rychle definoval koncept, který v průběhu semestru varioval. Autor tempo nezvolnil až do poslední chvíle, což je patrné na propracovanosti předkládané práce. V závěru bohužel nestihl přesvědčivě předat atmosféru domu. |
Je patrné, že Michal Vitkovič zpracoval dobrý projekt. Vzhledem k tomu, že na bakalářskou práci byli k dispozici necelé tři měsíce, je z mého úhlu pohledu jasné, že drobné formální nedostatky nejsou překážkou k tomu, aby student dále pokračoval a rozvíjel své schopnosti. Penzum odvedené práce, která je vidět, jakož i té která není vidět je více než dostatečné. Jako velmi pozitivní hodnotím urbanistické řešení, neotřelou a poněkud experimentální formu bydlení a jsem přesvědčen, že pokud by měl na projekt o něco málo více času dopadlo by to ještě lépe. Ostatní mé kritické poznámky je nutno brát spíše jako názor a podnět k diskuzi.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Urbanistickou koncepci poměrně kompaktní zástavby považuji za velmi zdařilou. Jako jednoznačně pozitivní vnímám hmotové řešení, jak z hlediska urbanistického, tak z hlediska vytvoření intimnějšího poloveřejného prostoru uvnitř bloku. Pracovat se zadanou parcelou jako se stavebním blokem se jeví jako jasná a správná odpověď na stávající situaci v daném místě. Zvolené měřítko stavby s akcenty na kratších stranách bloku adekvátně odpovídá zvolené funkci, měřítku místa i města. Na vizualizacích bohužel chybí zákres od jihovýchodu tedy z místa, které bude při příjezdu do města nejvíce exponované. Kromě toho bych zde měl zásadní výtku k tomu, jakým způsobem se autor staví k parteru domu právě v nejexponovanějším místě křižovatky, tedy zády (více viz architektonické řešení). Oproti tomu vytvoření menšího náměstí při západní hraně parcely působí velmi přesvědčivě. | |
| Provozní řešení | B | Celkově jsem toho názoru, že provozní řešení projektu působí propracovaně a jednotlivé funkce na sebe dobře navazují. Autor si poradil s velmi mělkými dispozicemi obou hmot velmi dobře a díky tomu vydestiloval pro potenciální obyvatele cenný meziprostor. Stejně tak dispoziční uspořádání v suterénu a jeho vazba na nadzemní patra objektu působí zdařile. Dispozice jednotlivých bytů působí uvěřitelně, ovšem nepříliš propracovaně ani variabilně, např. umístění sporáku v rohu místnosti se dá snad obhájit jenom tím, že autor projektu měl při svém studiu tolik práce, že toho v kuchyni příliš mnoho nenavařil, ale to je drobný detail, který nemusí být každému na obtíž. Dále je ke zvážení zda i v sociálních městských bytech (např.byt D, byt F) nemá být komora nebo větší úložný prostor? | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Technicko-konstrukční řešení je zvoleno adekvátně ke své funkci a celkově si myslím, že není nutné o něm dále diskutovat. Železobetonový skelet suterénu a následně pak vyzdívaný systém z tvárnic odpovídá na požadavek ekonomičnosti výstavby. Jako problematické se z tohoto pohledu zdá použití iso-nosníků nebo nepřítomnost bezrámového zasklení. | |
| Architektonické řešení | B | Autorova koncepce dvou dlouhých hmot, mezi nimiž je umístěn klidný poloveřejný a polosoukromý prostor zahrádek a vstupů do jednotlivých komunikačních jader je jednoznačným pozitivem projektu. V principu rozumím důrazu na vytvoření rovné platformy mezi dvěma hmotami nicméně, jak už bylo naznačeno výše toto řešení má za následek nepřilíš lákavý parter a stálo by za zvážení, zda by nebylo i z dalších důvodů rozumné reagovat na terén jiným způsobem. Vzhledem k tomu, že se jedná o sociální bydlení, vnímám koncepci fasád a důraz na neutralitu nebo určité civilně působící vzezření objektu pozitivně. Nicméně při bližším ohledání působí kompozice oken poněkud toporně. Stejně tak působí i tvrdá repetitivnost oken v místech, kde je jinak správně akcentována hmota objektu. | |
| Formální úroveň | E | Vizuální stránka projektu je bohužel i tou nejslabší stránkou projektu. Je zřejmé, že zde nezbývalo studentovi příliš mnoho času. Komiksové postavičky v zákresech a vizualizacích projekt, který je jinak konzistentní spíše shazují, a bylo by lépe je vynechat úplně a projekt prezentovat takový jaký je ve strohosti. Estetika výkresů půdorysů, řezů i fasád by také mohla být na vyšší úrovni. Dále pak je škoda, že zvolené urbanisticko-architektonické řešení objektu je nedostatečně srozumitelně prezentováno, ačkoliv se jedná o nejsilnější součást projektu. |
eVSKP id 142320