BLÁHA, M. Modelový příklad krizového scénáře pro rozsáhlý výpadek elektrické energie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Tématem bakalářské práce mělo být představení modelového příkladu krizového scénáře pro rozsáhlý výpadek elektrické energie na úrovni městské infrastruktury s vyšší mírou osídlení a občanské vybavenosti. Zadání bakalářské práce pak cílí na odborné téma s konzultanty na straně provozovatele distribuční soustavy E.ON Distribuce, a.s. Dle mého názoru a z pohledu faktického obsahu je provedena teoretická část, tj. 1 a 2 bod zadání práce, důkladněji než praktická část. Jako chvályhodné hodnotím zejména množství použitých referencí (celkem 81), které zejména tato rešeršní část práce využívá. Na druhou stranu mohla práce uvést rozsáhlejší přehled situací vedoucích k black-outu nebo mohla poskytnout více doplňujících komentářů, které by byly cíleny přednostně na technické náležitosti těchto situací a na odbornější posouzení nastalých konsekvencí. Konkrétně také v rámci bodu 2 měla být snaha pokusit se o zhodnocení relevance informací uváděných jednotlivými zdroji, zejména pak za účelem identifikace těch referencí, které nelze považovat za korektní ve smyslu poskytování pravdivých faktů. Domnívám se, že toto zhodnocení není v práci přímo provedeno. Práce sice informace uváděné jednotlivými zdroji vzájemně porovnává, ale k jednoznačnému pojmenování referencí, které lze považovat za odborně relevantní, v práci nedochází (pozn. ne všechny reference z uváděných 81 lze totiž považovat za vhodné). Z obecného pohledu naplnění praktické části, tj. body 3 a 4, lze konstatovat, že předložená práce jednotlivé body naplňuje. Na druhou stranu není možné na jejich naplnění pohlížet pouze obecnou optikou, ale je nezbytné klást pozornost také na obsahovou kvalitu naplnění těchto bodů. Je částečně obhajitelné, že v rámci práce nedochází k hodnocení modelového příkladu na detailní kritické energetické infrastruktuře konkrétního města, ale je přistoupeno k hodnocení „fiktivní“ městské lokality. V určité rovině je toto pak obhajitelné jednak z pohledu diskuzí s PDS, kdy existovala obava možného uveřejnění citlivých informací, ale také z pohledu, že závěrečná doporučení bývají zpravidla vyjádřena také na zjednodušených ekvivalentních modelech v rámci případových studií atp. V případě přístupu prostřednictvím ekvivalentního modelu je pak ale poměrně důležité, jaká zjednodušení jsou aplikována, aby bylo možné následně v rámci několika variantních scénářů sledovat vypovídající veličiny a dospět k plnohodnotným závěrům. Tato část dle mého názoru není v práci provedena technicky úplně správně a také počet scénářů, kterým je ekvivalentní model podroben, se omezuje pouze na jeden. Správný model energetické infrastruktury města by měl více zohlednit jednotlivé topologie sítí a reálné podmínky jejich provozu, např. skutečné možnosti automatických a manuálních rekonfigurací. V samotném modelu jsou také uvažovány druhy zdroje/odběry s odlišným principem své výroby/charakterem odběru. Na tomto místě proto příslušelo poskytnout více detailní komentáře, proč byly některé prioritizovány a některé naopak uvažovány nejsou. Pokud k těmto zdrojům/odběrům jsou navíc „přiřazovány“ fiktivní hodnoty, např. jejich činných výkonů, tak je důležité tyto definované číselné hodnoty vůbec obhájit, aby bylo možné posoudit také technickou smysluplnost uvažovaných parametrů. V souvislosti s tím by pak bylo možné posoudit i samotnou proporcionalitu jejich nastavení pro všechny uvažované síťové prvky (zdroje/odběry). Praktické řešení se omezuje pouze na základní hodnocení výkonové bilance, nicméně obnova sítí, zejména pak v situaci rozsáhlého rozpadu elektrizační soustavy, je samozřejmě proces více komplexní a sledovanými veličinami není jednoznačně pouze činný výkon. Přestože to zadání práce jednoznačně neuvádí, modelový příklad mohl být demonstrován za vzniku jednoduchého matematického modelu, který by jednak nemusel být příliš detailní a nemusel by zahrnovat závislost všech souvisejících veličin, ale také se nemusel omezovat právě pouze na výkonovou bilanci. Domnívám se, že například míra detailnosti předloženého modelu, aplikovaná zjednodušení, samotné pochybnosti o proporcionalitě uvažovaných výkonů nebo hodnocení pouze jednoho scénáře vedou ke skutečnosti, že doporučující komentáře poskytované prací mohou být chápány jako indikující, resp. musí být jednoznačně chápány v kontextu výše uvedených nedostatků/nedokonalostí. Vzhledem k tomu, že student bakalářkou práci konzultoval pouze jednou, a to týden před jejím odevzdáním, měl jsem jako vedoucí práce poměrně omezené možnosti působit na obsahovou náplň práce a její samotné směřování. Reálně jsem tak měl pouze jednu možnost provést korekci textu práce, a to ještě ve značném stádiu jeho rozpracování. Omezené časové možnosti pak jednoznačně vedly k tomu, že ne všechny doporučující komentáře a připomínky byly ze strany studenta zapracovány a zohledněny. Z praktické části práce je přesto možné pozorovat například zainteresovanost jednotlivých subjektů podílejících se na technickém plnění/zajištění krizového stavu, informace o jejich kompetencích nebo předpokládanou strukturu aktivit a jejich souslednosti. Časová náročnost jednotlivých aktivit a jejich možné překrývání není v práci přímo poskytnuto či odhadnuto. Toto by bylo vhodné uvést zejména pro další kontrolu správnosti nastavení modelového scénáře a rovněž časové hledisko, mohlo být jedním ze sledovaných parametrů, pakliže by bylo hodnoceno i více demonstračních scénářů. Jak bylo zmíněno výše, předložená práce využívá poměrně mnoho literárních pramenů, a i jejich samotné citování v hlavním textu, se jeví v souladu normativními pravidly, resp. student také pracuje a rozlišuje mezi přímo a nepřímo přebíranými informace. Naopak k dalším nedostatkům předložené práce patří řada pravopisných chyb (např. psaní i/y), používání nekorektních odborných či hovorových termínů či překlepů (např. počet stran v bibliografické citace). Přestože vytýkám a poukazuji na řadu systematických nedostatků, které student aplikoval při vypracování práce, je vhodné z mé strany neopomenout studentovu jednoznačnou snahu o kritické myšlení a práci s nabytými informacemi, které se snažil promítnout pro vypořádání jednotlivých bodů zadání. Nedokonalost jejich vypořádání je pak dle mého názoru ovlivněna nižší praktickou odbornou erudovaností studenta, což je na druhou stranu částečně obhajitelné a závisí na samotné aplikační praxi, kterou zejména po studii student postupně nabyde. Zejména v kontextu mé argumentace uvedené v předešlém odstavci posudku a v kontextu toho, že jednotlivé body zadání byly vypořádány, i když po odborné stránce ne vždy bez výhrad, tak i přesto doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji 50 body. Otázky: 1. V práci uvádíte a hodnotíte „scénář 1“. Dokážete kvantifikovat časovou náročnost tohoto scénáře, resp. jednotlivých, ním uvažovaných, aktivit? 2. Můžete blíže popsat koncepci dalších možných scénářů, které by bylo možné dále uvažovat pro hodnocení modelového příkladu? 3. Prosím o informaci, jak byly na úrovni „fiktivního města“ stanoveny výkony jednotlivých elektráren/zdrojů a odběrů? Existuje mezi nimi a skutečností proporcionalita? 4. Váš modelový příklad uvažuje hodnocení výkonových bilancí. Jaké další parametry je nezbytné sledovat? Pokud je vyhlášen krizový stav spjatý s rozsáhlým výpadkem elektrické energie, jak je to s dodržováním například kvalitativních parametrů?
Student Michal Bláha se ve své kvalifikační práci zabýval tématem blackoutu tzn., rozpadem elektrizační soustavy. Práce má celkem 10 kapitol a 58 stran. Seznam zkratek nedodržuje úzus v značení veličin a jednotek (například Hz-Hertz) a je neúplný vzhledem ke kapitole 6, která je zkratkami de facto přeplněná. V první části práce se vyjadřuje obecně o příčinách a důsledcích blackoutu v různých zemích. Kapitola 4 je z mého pohledu nedostatečná. V 4.1 se vymezuje vůči počtu osob při blackoutu v Indii, ale výsledné počty mi nesedí. Například rok 2003 a významná událost v USA není zmíněna vůbec. V kapitole 5 se student odkazuje do dokumentu označený jako [3], ve kterém se zmíněné informace vůbec nevyskytují, stejně tak [7,67] apod. Práce s literaturou je ve velkém rozsahu, student uvádí 81 (!) zdrojových informačních kanálů, ze kterých čerpal. Některé zdroje jsou pochybné kvality (např. [29,79]). Doporučením vedoucího byly zdroje IEEE apod., ze kterých student nečerpal nic. Obr 3-1 se nedá považovat za obrázek. Je to naskenovaný text, u kterého nevidím důvod, proč jej nepřepsat. Také má občas pravopisnou chybu (strana 21). Pokud zmiňuje rozpad soustavy na ostrovy, je překvapující, že nezmínil stav rozpadu na ostrov v Pardubickém kraji (červen/2019), kdy rozvodna Týnec nad Labem byla zásobována dvěma bloky elektrárny Chvaletice, nicméně tento stav nelze označit za předejití blackoutu, protože oblast měla dodatečné napájení po distribučních linkách. Jedná se o jasný praktický příklad, na kterém by se ukázal vliv dispečinku. Z tohoto důvodu považuji 2 bod zadání jako nedostatečně zpracovaný. Z odborného pohledu je práce zajímavá. Nicméně modelový příklad s fiktivním městem, v jehož zkratkách se čtenář utápí, považuji za poměrně zdařilý, i když asi ne moc reálný. V kapitole 6.1.1 autor píše, že, cituji: “Elektrárna zásobuje pitnou vodou čistírnu vody“. Nejspíše myslel elektrickou energií. Také nevím, kde student převzal informaci o vysokotlakém plynovodu s nutností příkonu na předehřev rovnajícím se 1 MW. Takový výkon je na stanicích VVTL na VTL pro objemové průtoky násobně větší. Nicméně je to modelový příklad a tyto „chyby“ jsou minoritní a nemají na celkový kontext vliv. Ovšem to nemění nic na tom, že subjektivně mi ze zadání plyne, že student měl pracovat s modelovou situací rozpadu současné sítě na území ČR. Mohla tak jasně vzniknout studie chování naší sítě (PS, DS) při kritickém stavu s definicí jednotlivých elektráren (například najíždění soustavy pomocí kaskády Mohelno-Dalešice-Dukovany nebo Dlouhé Stráně MVE-Dlouhé Stráně-Chvaletice). O těchto scénářích nevíme nic. Kapitola 8 poskytuje doporučení, ale pouze po modelový příklad, který s realitou má velmi málo co společného. Přesto doporučuji k obhajobě. Hodnotím stupněm D – 65 bodů.
eVSKP id 127250