NUHLÍČEK, K. Automatizovaný systém měření přenosu dvojbranů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student Karel Nuhlíček se ve své práci zabýval návrhem automatizovaného měřicího systému, umožňující korekci výkonových parametrů vysokofrekvenčního generátoru. Student při řešení zadaného úkolu pracoval aktivně, samostatně a průběžně, řešení některých dílčích problémů však mohl zvládnout rychleji. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, po stylistické stránce lze najít drobné nedostatky. Vytvořený měřicí systém nicméně vyhovuje požadavkům pro další využití v laboratoři, jeho funkčnost byla ověřena na experimentálních měřeních. Zadání práce bylo splněno v plném rozsahu a práci doporučuji k obhajobě.
Předložená práce je rozdělena na úvodní část teoretickou a část praktickou, kde student popisuje vytvořené měřicí pracoviště pro měření skalárních přenosových charakteristik vysokofrekvenčních dvojbranů. K úvodní části by bylo možno vznést několik připomínek. Konkrétně postrádám popis principu a blokové schéma klasických heterodynních spektrálních analyzátorů s popisem jednotlivých bloků. To je důležité, protože plné pochopení funkce jednotlivých bloků je klíčové pro správné používání přístroje. Je uveden pouze popis principu číslicových analyzátorů, ale pro současnou vysokofrekvenční techniku mají význam především heterodynní analyzátory. Dále, ač se práce zabývá měřením přenosových kmitočtových a výkonových vlastností dvojbranů, chybí v úvodu popis používaných klíčových parametrů, jako jsou mezní kmitočty, šířka pásma, minimální detekovatelný signál, jednodecibelový kompresní bod výkonu, dynamický rozsah bez intermodulačního zkreslení 3. řádu, apod. V úvodní části je také nejasný původ obrázků ilustrující grafické charakteristiky signálů. Naopak je nutno úvodní části pochválit logickou návaznost a přehlednost a srozumitelnost podávaných informací. V praktické části student popisuje vhodně názorně samotné realizační práce, které vedly k úspěšnému dosažení cílů projektu. Bylo by ale vhodné doplnit podrobnější vývojový diagram běhu programu, případně blokové schéma grafické interpretace programu. Změřené charakteristiky by měly mít lepší grafickou úpravu. Při komentáři výsledků používá student nevhodný pojem šířky pásma pro filtr typu horní propusti. V případě měřeného zesilovače není porovnán zjištěný kompresní bod s údaji specifikovanými výrobcem zesilovačů. Přes uvedené výhrady je možno vyvodit, že práce je formálně zpracována velmi dobře. Práce v plném rozsahu splňuje zadání a je proto možné ji doporučit k obhajobě.
eVSKP id 66877