KÖNIGSMARKOVÁ, K. Mikrofluidický enzymatický reaktor pro testování léčiv [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Přikryl,, Jan

Bc. Kristýna Königsmarková přistupovala k zadané práci aktivně a odpovědně. V teoretické části shrnula potřebné vstupní informace vztahující se k zadané problematice. Při práci v laboratoři studentka projevila pečlivost a naprostou samostatnost, a ačkoliv bylo nutné se seznámit během vypracování hned s několika metodami, všechny si osvojila a samostatně používala. Po celou dobu svojí práce studentka aktivně komunikovala s vedoucím diplomové práce, během konzultací se dobře orientovala v řešené problematice a zapracovávala připomínky vedoucího. Na základě výše uvedeného konstatuji, že studentka je schopná samostatné odborné práce, interpretace dosažených výsledků i formulace vyplývajících závěrů. Práci proto doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A, tj. výborně.

Posudek oponenta

Peš,, Ondřej

Bc. Kristýna Königsmarková se ve své diplomové práci o rozsahu 71 stran zaměřila na spojení mikrofluidního zařízení s enzymatickým reaktorem pro využití v biomedicíně. Teoretická část, která je zpracována na dvaceti jedněch stranách, je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, které uvádějí základní informace o vývoji mikrofluidních zařízení, využití enzymatických reaktorů a použité detekční technice v experimentální části. Celá práce je zpracována jasně a srozumitelně, je náležitě členěna a obsahuje četné informace o moderních přístupech napříč několika obory. Zároveň však obsahuje mnoho slangových výrazů, které částečně pramení z absence českých ekvivalentů anglických termínů, ovšem systém použitý v práci je nejednotný a rušivý. Např. skloňování anglických výrazů považuji za nepřípustné (str. 14 – „scaffoldy“; str. 15 – „spin-coatingem“, „dip-coatingem“). Doporučoval bych např. uvádět český opis následovaný závorkou s anglickým termínem nebo naopak, avšak nekombinovat a nezaměňovat. Některé slangové výrazy (str. 35 2x větší fluorescence, 14x intenzivnější než fluorescence 7-EC) se vyskytují takřka ve všech pracích popisující tento jev. Za výraznější chybu ovšem považuji několikrát nesprávně uváděný zápis (pravděpodobně) oxidované formy nikotinamidového kofaktoru jako „NADP+ + H+“, a to ještě s citací (str. 43). Souhrnná obecná reakce hydroxylace se dá zapsat jako R-H + O2 + NADPH + H+ R-OH + H2O + NADP+ přičemž dvojice NADPH + H+ dodává do systému dva protony a dva elektrony v podobě hydridového aniontu a protonu z prostředí. U O-dealkylací je mechanismus složitější, nicméně funkce kofaktoru zůstává stejná. Teoretická i experimentální část je však zpracována na vysoké úrovni a musím vyzdvihnout zejména aktuálnost textu a také autorčin výběr literatury, kdy neopomněla zahrnout jak nejnovější poznatky dané problematiky, tak ani tematickou návaznost či historické skutečnosti. Experimentální část nabízí přehledně výsledky obou částí a v diskuzi se autorka pokouší nastínit možné výzvy a komplikace samotného spojení jednotlivě optimalizovaných přístupů. I přestože se fluorescenční detekce nejevila zpočátku jako vhodná, pomocí pokročilé regresní analýzy byla schopna získat průběh celé enzymatické reakce. V části věnované fabrikaci mikrofluidního zařízení byly využity moderní materiály s možností úpravy povrchu na základě volby reakční stechiometrie. Všechny podmínky pro vypracování magisterské diplomové práce byly splněny, a proto práci doporučuji k obhajobě s návrhem konečného hodnocení B – velmi dobře.

eVSKP id 116335