KRŠŇÁK, J. Studium vlastností katodového materiálu pro Li-ion články v závislosti na struktuře aktivní vrstvy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Náplní diplomové práce studenta bylo studium vlastností katodového materiálu LiCoO2 v závislosti na struktuře aktivní vrstvy. V praktické části nás student uvádí do základů problematiky akumulátorů všeobecně, vysvětluje základní pojmy a rozdělení akumulátorů. Další část práce se soustředí již na problematiku lithno-iontových akumulátorů, popisuje jejich historii, strukturu a princip funkce. Následuje přehledná a dobře zpracovaná část o katodových a anodových materiálech. Poslední část teoretické části se zabývá recyklací lithno-iontových akumulátorů. Praktickou část začíná popis použitých elektrochemických a fyzikálních metod a následuje samotný popis syntézy katodového materiálu a postup prací během měření. V závěru uceleně prezentuje dosažené výsledky a doporučuje i možný postup budoucích prací. Práce je zpracována přehledně a v dostatečném rozsahu, student pracoval po celou dobu samostatně a bylo zapotřebí jen drobných korekcí při vedení jeho práce. Rozsah použité literatury je značný, celkem 38 odkazů převážně na zahraniční články. Jako zvláště cennou hodnotím pasáž o recyklaci lithno-iontových akumulátorů, z důvodu velmi malého množství anglické literatury a prakticky nulovému množství české literatury věnující se této problematice, krom mnou dodaných článků si k této problematice student vyhledal i další články samostatně. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 94b.
Bc. Jiří Kršňák měl jako téma diplomové práce v obecné části zpracovat současné znalosti lithno – iontových baterií a v praktické části vyzkoušet různé podmínky vytváření vrstvy aktivního katodového materiálu pro tyto baterie. Při popisu různých katodových materiálů se dosti věnuje jejich struktuře. Při popisu materiálu LiFePO4 postrádám výhodu tohoto materiálu z hlediska bezpečnosti při hlubokém nabíjení a také popis funkce pokrytí zrn tohoto materiálu uhlíkem není zcela správný (jedním z funkcí tohoto povlaku je usnadnění elektrického kontaktu vnitřní části jednoho zrna s okolními a s proudovým kolektorem). Bylo by jistě zajímavé tabulku 1 rozšířit o sloupec informující o celkové energii jednotlivých materiálů. Při něm by SE totiž materiál LiFePO4 jevil lépe. Jako velmi hodnotnou kapitolu považuji tu, která se obecně zabývá recyklací lithiových článků. Vzhledem k nástupu výroby elektromobilů s články o energii 20 až 40 kWh a životnosti například 4let totiž musíme očekávat výrazný nárůst požadavků na jejich efektivní a bezpečnou recyklaci. Velmi správně se zmiňuje o riziku explosí při recyklaci, což zatím není nijak řešeno například bezpečným vybitím zbytkové energie v odpadající baterii. Praktická část nejprve popisuje použité výchozí látky a jejich zpracování. Trochu méně obratné je označení „výroba klasickým způsobem“ a tento pojem by si zasloužil jisté vysvětlení. Rovněž není jasné, co je „speciální tyč pro nanášení pasty“. Jako velmi zajímavou shledávám Tab. 8, která potvrzuje vlastnosti různě tlustých vrstev katodového materiálu a navrhuje jako jeho optimální tloušťku 80 při zvolené rychlosti nabíjení a vybíjení . Impedanční charakteristiky (obr, 30) by bylo možno vyhodnotit pomocí programového vybavení potenciostatu a rozdělit tak jeho složky. Tak by kromě ohmických odporů bylo možno lépe ilustrovat i podíl hmotnosti elektrody na její kapacitu. Vyšetření metodou EDAX potvrdilo dostatečnou rovnoměrnost složek materiálu a neexistenci domén segregovaných částic. Práce zahrnuje 60stran textu včetně seznamu literatury o 38 položkách, 30obrázků kreslených a 4 snímky z elektronového mikroskopu. Bezesporu je velmi kvalitní s její studium bude výborným startovním bodem pro následovníky v oboru. Práci hodnotím nejvyšším možným ohodnocením a navrhuji 96 bodů.
eVSKP id 74368