JANÍČEK, Z. Magnetické částice jako reverzibilní nosič pro enzymové elektrody [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Diplomová práce Bc. Janíčka vznikla na Ústavu biochemie PřF MU v Laboratoři biosensorů, zabývá se konstrukcí biosensoru s acetylcholinesterasou ve spojení s magnetickými částicemi jako reverzibilními nosiči enzymové aktivity při stanovení inhibujících látek – organofosforových pesticidů. Přes rozsáhlé zadání se podařilo stanovené úkoly splnit ve vymezeném čase. Bc. Janíček se v dané problematice poměrně rychle zorientoval, drobnější nedostatky se zpočátku vyskytovaly v oblasti naší komunikace, oblast výzkumu biosensorů je přece jen trochu odlišná od jeho mateřského oboru. Nicméně počáteční obtíže rychle překonal, nastudoval z literatury potřebné znalosti a v problematice použití enzymů se záhy zdokonalil. Na druhou stranu je nutné ocenit jeho aktivní a iniciativní přístup a dobré znalosti technické stránky problematiky a snadné zvládnutí programovacího prostředí automatického injektoru Gilson. Práce přinesla nové experimentální poznatky, které poslouží jako výchozí pro navazující diplomanty. Výsledky již prezentoval na studentské konferenci. Bc. Janíček zpracoval kvalitní diplomovou práci v náročném interdisciplinárním oboru a získané výsledky po dalším rozpracování poslouží jako základ publikace ve vhodném odborném časopise.
Diplomová práce je členěna standardně do tří částí: teoretické, experimentální části a části zahrnující výsledky a diskuzi. Z hlediska formální stránky lze pouze vytknout její rozsáhlost, která je dána kapitolami, jenž definují obecně známé pojmy jako je tomu v kapitolách 2.1. Enzymové reakce, 3.1. Požadavky na biosenzory. Dále v experimentální části není nutné uvádět kapitolu 6.1.2. Skupina speciálních editorů a příkazů. Z hlediska odborné úrovně, tato práce se zabývá vývojem a optimalizací biosenzoru pro detekci organofosfátů a karbamátů s využitím inhibice acetylcholinesterasové aktivity, přičemž tento enzym je imobilizován na magnetické částice. Vyústěním této práce je vytvoření zcela automatizovaného systému pro detekci cílových analytů. Obsah této práce zcela jasně vystihuje podstatu problému, přesto mám jisté připomínky. V rámci udevení do problému autor v některých případech nevyužívá všeobecně zažitého značení veličin např. str. 23, rovnice Michaelise a Mentenové – „měřený signál“ by bylo vhodné nahradit běžným označením rychlosti enzymové reakce v, „měřený signál max“ nahradit Vmax. V kapitole 3.6.1. na straně 25, 4 ř. autor zmiňuje v souvislosti se stanovením inhibitorů: „Bezpochyby zde existuje určitá forma zesilovacího mechanismu.“ Nelze na základě tohoto tvrzení určit o jaký druh zesilovacího mechanismu jde. Dále na str. 28 v rámci kapitoly 3.6.6. ř. 2 autor popisuje karbamáty a organofosfáty jako látky strukturně podobně acetylcholinu, přičemž díky této strukturní podobnosti jim přisuzuje inhibiční působení na enzym. Dále, v rámci této kapitoly uvádí: „Aminokyselinové sekvence byly určeny pro lidskou BChE a AChE z T. californica a D. melanogaster.“ Bylo by vhodné upřesnit tyto tvrzení. V rámci interpretace výsledků mám připomínku pouze ke grafickému zpracování výsledků. V Obr. 19, 20, 21, 23 a 26 uvádí autor na x-ose přídavky substrátu ve objemových jednotkách. Bylo by lepší využít standardního vyjádření koncentrace? Dále při popisu těchto obrázků autor často využívá pojmu „závislost elektrického proudu“ bylo by asi vhodnější využít jiné formulace a to „závislost proudové odezvy“. I přes výše uvedené připomínky tuto práci lze hodnotit jako velmi přínosnou a vypracovanou v souladu s uvedeným zadáním diplomové práce.
eVSKP id 51841