POLOK, Z. Lokalizace pro bezdrátové sítě malého dosahu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student pracoval samostatně, práci věnoval velké úsilí. Nastudoval potřebnou problematiku a rychle se zorientoval v potřebné teorii. Aktivně konzultoval, přicházel s vlastními nápady pro řešení problému. Kladně hodnotím, že provedl sadu měření v reálných podmínkách. Je třeba upozornit, že semestrální projekt vypracovával na jiné téma, u jiného vedoucího, tedy na řešení této práce měl pouze jeden semestr. Student při řešení práce jasně prokázal bakalářské schopnosti, navrhuji proto hodnocení výborně/A.
Práce je poměrně zdařilá a má velký vykazující charakter pro vytvoření představy o využití výkonové úrovně signálu pro metod trilaterace pro určení pozice bezdrátového uzlu. Práce je napsána s minimen překlepů a je logicky členěna. Vyzdvihl bych, že se studentovi v praktické části podařilo díky optimalizaci filtrace nevhodných kotev docílit razantního snížení chybovosti lokalizace. Výsledky měřenía výpočtů student vždy diskutuje. K práci mám následující připomínky: V abstraktu je poměrně matoucí věta, která říká, že byl navržen algoritmus určující dostatečný počet referenčních hodnot ztrátovosti. Nevím, co si pod těmito hodnotami ztrátovosti mám představit. V technické práci bych navrhoval místo parametru síla signálu použít pojem výkonová úroveň signálu, i když je pravda, že známá síla signálu se v obdobných pracích vyskytuje velice často. Studentovi bych určitě vytkl, že téměř všechny obrázky převzal z literatury. Sice je správně citoval, ale většina obrázků použitých v práci by bylo možné překreslit. Navíc tyto obrázky mají často velmi nízkou kvalitu. Dále jsem narazil na fakt, že student se na obrázky téměř neodkazuje. Např. hned v kapitole 2.1 je jakýsi obrázek zobrazující obecnou senzorovou síť, ale k jakému textu se vztahuje, se mohu jenom domnívat. Dále v textu absolutně chybí reference na citovanou literaturu, ta se sice na konci nachází, ale v textu s ní student vůbec nepracuje. V kapitole 4.2 nesouhlasím s tvrzením, že Range-based algoritmy jsou založené na speciálním hardwaru senzorového uzlu. K určení vzdálenosti pomocí RSSI (zmiňovaná síla signálu) žádný speciální hardware potřeba určitě není. V kapitole 4.2.3 bych upozornil, že metoda Trilaterace žádné kružnice nepoužívá. Tyto kružnice se vždy kreslí pouze symbolicky pro vysvětlení principu, ale tato metody určitě nepracuje s využitím kružnic, jak se student domnívá. Dále bych upozornil na nepřesnost, které se student dopouští. Lokalizační metody a metody měření vzdálenosti jsou dvě odlišné techniky. Nelze tedy tvrdit, že lokalizační metoda trilaterace je náchylná na nepřesnost parametru RSSI, protože při trilateraci lze pro měření vzdálenosti použít i jiné techniky, jakou jsou již zmiňované ToA, TDoA a jiné. Metoda trilaterace není s parametrem RSSI nijak spjata. Postup měření popsaný v kapitole 7.2 by měl být detailněji vysvětlen. Např. jakým směrem se data vysílala, směrem ke kotvám nebo vysílaly kotvy směrem k pohyblivému uzlu? Dále také, kde probíhalo zpracování dat, na pohyblivém uzlu nebo kotvy přeposílaly data do serveru na zpracování? Práci shledávám jakou zdařilou a navrhuji ji k obhajobě. Z důvodů uvedených výše ji hodnotím B (83 bodů).
eVSKP id 66400