SÁBLÍK, P. Modernizace ovládání vulkanizačního lisu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Zadání práce pochází z průmyslové praxe. Vytvoření relativně jednoduchého ovládání daného jednoúčelového stroje pomocí daných komponent obohatil autor o rešerši řídicích komponent, o zpracování elektrotechnické dokumentace stroje, o identifikaci topného tělesa a následného návrhu regulátorů. Autor konzultoval dílčí problémy a splnil všechny body zadání. Autor mohl lépe srovnat navrhnuté regulátory a provést více měření, což je ale na druhé straně z hlediska povahy soustavy časově náročné. Navrhuji hodnocení A - 93b.
Cílem předložené bakalářské práce bylo modernizovat ovládání vulkanizačního lisu. Student se seznámil s danou technologií a se stávajícím řešením - vzhledem k absenci technické dokumentace také s elektrickým zapojením. Dále na základě průzkumu produktů vybral vhodné komponenty pro realizaci nového řídicího systému a ten následně realizoval a otestoval. Po technické stránce je tedy práce na poměrně dobré úrovni. Výhrady mám pouze k části zabývající se návrhem a realizací PID regulátoru pro identifikovanou tepelnou soustavu. Samotná identifikace byla zřejmě problematická, neboť systém vykazuje poměrně značnou setrvačnost a potřebná doba pro identifikaci tak byla příliš dlouhá, s čímž souvisí zejména problém s identifikací zesílení soustavy. Výsledná aproximace systémem 1. řádu je však dle mého názoru poměrně hrubá. Dále u vlastností navrženého PID regulátoru student konstatuje, že při použití PID se oproti původnímu on-off regulátoru prodloužila doba regulace asi o 1,5 h, proto budou dále použity původní, tedy on-off, regulátory. Z přiložených grafů to však vypadá, že student porovnává grafy s nestejnou počáteční teplotou. Dále je zde uvedeno, že dochází k problému s regulací při nastavení požadované hodnoty nižší, než je aktuální (měřená). Z průběhů akčních zásahů se však zřejmě jedná o chybnou interpretaci bloku PID regulátoru v PLC. Pro snížení teploty je totiž hodnota akčního zásahu téměř 100%, což by však pravděpodobně mělo znamenat chlazení (resp. opačnou polaritu zásahu), které samozřejmě není implementováno. Student však nakonec implementoval funkční on-off regulaci, která je pro dané účely postačující a kladně tak hodnotím alespoň jeho snahu zabývat se touto problematikou. Co se týče formální stránky, vyskytuje se v práci hned několik překlepů i gramatických a formálních chyb a grafy s více průběhy jsou v dostupné tištěné verzi pouze černobíle, což poněkud zhoršuje orientaci a srozumitelnost. Dále rozvržení jednotlivých kapitol by asi bylo vhodné lépe koncipovat. I přes výše uvedené výhrady však práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 94235