KLEJMOVÁ, E. Měření kvality pro HEVC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Cílem diplomové práce Bc. Evy Klejmové bylo zjistit, zda jsou současné objektivní metriky pro hodnocení kvality videosekvencí použitelné pro nový kompresní algoritmus, HEVC. Při vypracování zadání bylo nutné vytvořit databázi komprimovaných sekvencí, zvolit a implementovat platformu pro subjektivní testy, aplikovat objektivní metriky a analyzovat výsledky. Realizací těchto dílčích kroků bylo zadání práce splněno. Studentka pracovala velmi samostatně, na pravidelné konzultace docházela s konkrétními otázkami. Odevzdaná diplomová práce je logicky členěna, místy jsou v ní však použity poněkud těžkopádné formulace a závěry mohly být podrobněji rozebrány. Vzhledem k výše uvedenému hodnotím práci stupněm B.
V rámci předložené diplomové práce byla zpracována databáze videosekvencí a realizována subjektivní měření jejich kvality pro posouzení vhodnosti objektivních metrik při použití HEVC kódování. Z tohoto hlediska byly cíle práce naplněny. Rozsah přípravy videosekvencí a množství provedených subjektivních testů nepochybně deklaruje časovou náročnost řešení celé práce. Na druhou stranu, kvalita práce je částečně postižena jazykovými chybami (chybějící čárky, tečky, slova), ne vždy výstižným popisem dané problematiky (např. druhá věta posledního odstavce na straně 6 neodpovídá početně grafům 5-9 a 5-10 ve výsledcích práce, první věta třetího odstavce kapitoly 5.7.8 neodpovídá grafům v příloze C), či sníženou přehledností některých obrázků (pro některé videosekvence na obr. 4-1 až 4-3 jsou postupně využity jiné barvy). Z odborného hlediska lze diskutovat o vhodnosti celého řetězce od výběru a přípravy videosekvencí až po jejich reprodukci s ohledem na požadované porovnání subjektivních a objektivních metrik pro HEVC. Při tomto cíli testů mělo být minimalizováno možné ovlivnění výsledků jevy nesouvisejícími s HEVC. V práci je pominuto možné zkreslení procesem decimace při změně rozlišení z full HD na HD a SD, kdy jak zdrojové materiály, tak i výsledné upravené materiály měly různá rozlišení a různé poměry decimace. Ve full HD byla například použita rozlišení 1920x1080, 1920x800 a 1920x864, v HD rozlišení 1280x720, 1600x720, 1728x720 a v SD rozlišení 848x480, 1152x480, 1056x480. Zobrazovací zařízení nebyla v horizontálním směru (s 800 nebo 1280 body) pro některé tyto formáty videosekvencí kompatibilní a musela rovněž provádět přepočet obrazu nedefinovaným způsobem. V tomto ohledu bylo vhodnější zvolit pouze jedno vstupní rozlišení, jedno výstupní pro HD a jedno výstupní pro SD, která by se pro testy zobrazovala na jednom kompatibilním zařízení. Na uvážení je také, zda bylo vhodné použit příliš vysoký počet úprav videosekvencí (zdroj MPEG4-AVC převeden na nekomprimovaný YUV, následuje ořez černých pruhů, decimace rozlišení, konverze na H.265, rekonstrukce na YUV, konverze na H.264, reprodukce), kdy zanesení nežádoucích artefaktů bylo kontrolováno metrikou PSNR, která nebyla v závěru práce hodnocena jako příliš vhodná z hlediska shody se subjektivními výsledky.
eVSKP id 73225