ROUBALOVÁ, J. Aplikace svařování elektronovým svazkem pro rekonstrukci vzorků pro mechanické zkoušky z malých objemů materiálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.

Posudek vedoucího

Jan, Vít

Zadání práce Jany Roubalové si kladlo poměrně ambiciozní cíl optimalizovat a zavést jako standardní postup přípravy vzorků pro zkoušku rázem v ohybu jejich rekonstrukci z malých objemů testovaného materiálu. K tomuto mělo být využito svařování elektronovým paprskem. Samotná diplomová práce obsahuje teoretickou část, která uvozuje část experimentální. Ačkoliv zní zadání poměrně přímočaře, teoretická základna problému je rozsáhlá a tak se úvodní část práce věnuje každé z důležitých oblastí pouze stručně, avšak dostatečně pro uvedení čtenáře do problematiky. Experimentální část se zabývá třemi skupinami pokusných svarů - dvou homogenních a jedné skupiny heterogenních svarů feritické a austenitické ocele. Všechny svary jsou analyzovány postupy klasické metalografie a z výsledků je učiněn závěr o nejlepší kombinaci parametrů svařování. Zásadní výsledky jsou získány z analýz heterogenních svarů, kde je hodnocen vliv geometrické nepřesnosti nastavení svařování na výslednou mikrostrukturu a tvrdost vzniklého svarového kovu. Kombinací výsledků mikrostrukturní studie všech skupin svarů a výsledků teoretických výpočtů deformačních polí převzatých z literatury práce dospívá do závěrečných výsledků, kterými jsou konkrétní konstrukční doporučení pro přípravu rekonstruovaných vzorků pro zkoušku rázem v ohybu. Není tak dosaženo konečného cíle zadání - zavedení techniky rekonstrukce jako standardního postupu, nicméně domnívám se, že experimentální rozsah práce je poměrně velký a výsledky práce přímo vedou k přípravě ověřovacích experimentů pro testování reálných vzorků svarových kovů. Zásadní omezující vliv na rozsah výsledků měl fakt, že v průběhu řešení práce bylo nutné vyvinout přípravek a celou techniku svařování vzorků ze tří kusů v dostatečné geometrické přesnosti a také půlroční stáž diplomatky na zahraniční univerzitě. Přesto považuji práci celkově za zdařilou a výsledky v ní obsažené za velmi potřebné. Studentka jednoznačně prokázala, že je schopná samostatné inženýrské práce a že dokáže interpretovat výsledky měření, která provedla. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Pantělejev, Libor

Předložená práce na téma "Aplikace svařování elektronovým paprskem pro rekonstrukci vzorků pro mechanické zkoušky z malých objemů materiálu" je zpracována jako celek na relativně dobré úrovni. Autorka se bohužel nevyvarovala formálním i faktickým chybám, stylistickým nepřesnostem vč. používání nesprávné terminologie. V práci jsou uváděny rovnice bez číslování, kvalita převzatých obrázků není nejlepší (např. obr. 3, 5 až 7), chybí správné užití citací (např. [11] zcela), dochází často k používání spojovníků místo pomlček apod. Jazyková stránka práce je na slabší úrovni, kdy věty občas nedávají smysl resp. v nich chybí vysvětlení (např. bod 2 na str. 15, 1. věta 2. odstavce na str. 17, kapitola 4.1 je nazvána "Provedení zkoušky rázem v pohybu" apod.). V práci také chybí bližší vymezení cílů práce jak je u těchto prací obvyklé. Grafická stránka práce v části výsledků by mohla být na lepší úrovni, kdy obrázky struktur jsou příliš tmavé a čtenář se v nich obtížněji orientuje. Práce na str. 26 také obsahuje tvrzení, že vzorky pro mechanické zkoušky byly "připraveny" a "přeraženy" – kapitola 6.2. a 6.2.1, přičemž výsledky těchto testů v práci zcela chybí. Autorka pro popis experimentálních výsledků volí také nevhodnou, zavádějící terminologii, kdy např. na str. 47 spojnicový průběh u grafu č. 6 udávajícím informaci o mikrotvrdosti nazývá přímkami apod. V kapitole 7.5 pak postrádám detailnější popis vzorku pro zkoušku rázem v ohybu s použitím insertu, kdy není jasné jakým materiálem bude tvořen insert a jakým ostatní části vzorku, přičemž v předchozích kapitolách byl zkoumán svarový heterogenní spoj austenit/ferit ale také svary homogenní. Obr. 37, který je výsledkem návrhu, by měl být navíc označen citací, když je evidentní, že byl vytvořen úpravou převzatého obrázku z literatury [37]. Závěrem lze říct, že téma, které autorka řešila by si zasloužilo pečlivější zpracování, kdy získaných výsledků, byť při absenci mechanických zkoušek, byl dostatek a je evidentní, že autorka mohla zpracování práce věnovat větší úsilí. Celkově i přes uvedené nedostatky hodnotím práci jako dobrou a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 89289