LNĚNIČKOVÁ, V. Inženýrská řešení pro zmírnění klimatické změny - metody pro eliminaci skleníkových plynů z atmosféry [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.
Studentka Veronika Lněničková si zvolila aktuální téma – inženýrské metody pro zachycení skleníkových plynů z atmosféry. Práce se zhostila od počátku s velkou pečlivostí, pracovala systematicky a cílevědomě. Problémem pro ni nebylo studium vědeckých článků v anglickém jazyce ani jejich analýza a následná syntéza, jejímž výstupem bylo rozdělení metod do dvou hlavních okruhů, tedy geoinženýrství a řízení slunečního záření. Pozitivně hodnotím schopnost studentky srozumitelně a čtivě formulovat text a logicky jej strukturovat. Z hlediska přístupu nemám co vytknout, ke konzultacím byla slečna Lněničková vždy připravená, připomínky vedoucího reflektovala, což v žádném případě nebylo na úkor samostatnosti. Celkově práci považuji za velmi kvalitní a hodnotím ji stupněm A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | A | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předložená bakalářská práce se zaměřuje výhradně na metody pro eliminaci skleníkových plynů přímo z atmosféry. Tímto je poměrně originální, neboť z hlediska snah vedoucích ke zmírnění klimatických změn stojí metody, které jsou předmětem práce, ve stínu aplikací, jež se snaží odstraňovat skleníkové plyny lokálně, přímo v místech jejich vzniku, a jsou tak z hlediska zaměření energetického ústavu zajímavější. Práci lze rozdělit na tři části, kdy v první je čtenář seznámen s problematikou klimatické změny a skleníkových plynů, ve druhé se pak nachází výčet metod zaměřených na redukci skleníkových plynů (převážně oxidu uhličitého) z atmosféry a poslední, třetí část, kde jsou tyto metody zhodnoceny v podobě jejich finančních nákladu a rizikovosti. Práci samotné je těžké něco vytknout. Na práci je evidentní, že k jejímu sepsání bylo třeba přečíst a zpracovat velké množství zdrojů (převážně zahraničních), kdy oba úkoly se studentce povedly na výbornou. Práce samotná je celkem čtivá a vysvětlující a nebál bych se jí doporučit čtenáři, který bude mít o danou problematiku zájem. Každá z metod je vysvětlena, jsou uvedeny její výhody a nevýhody a pokud to bylo možno zjistit i finanční nároky na tuto metodu. V závěru se pak studentka pokusila o shrnutí výhodnosti uvedených metod, které lze považovat za zdařilé i přes to, že řada těchto metod se nachází ve stádiu teoretických úvah a málo která se dopracovala až k využití v reálném provozu a je proto složité je porovnávat na základě jasných hodnot. Jedinou výtkou, kterou k práci mám pak je grafické a stylistické provedení, kdy obrázky s popisky by mohly být lépe odděleny od hlavního textu a vzhled tabulek (např. tab. 2 na straně 28) by se dal též vylepšit. Práce se mi velice líbila a považuji za zdařilý příspěvek do stále aktuálnější problematiky týkající se klimatických změn a hodnotím ji za A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 132488