TOMEŠEK, J. Měřicí reproduktorová soustava pro laboratorní úlohy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Cílem bakalářské práce bylo přepracovat tři laboratorní úlohy předmětu Elektroakustika, které se zabývají měřením TS parametrů reproduktoru, návrhem ozvučnice a výhybky v simulačním programu a měřením vlastností dvoupásmové reproduktorové soustavy tak, aby byly ve všech úlohách použity stejné reproduktory. Tyto tři úlohy doposud nebyly provázány, studenti tedy hůře chápali souvislosti mezi úlohami a celý praktický postup návrhu a konstrukce reproduktorové soustavy a nemohli porovnat výsledky simulace s měřením. V rámci práce byla proto navržena a realizována variabilní ozvučnice pro měření TS parametrů, dvoupásmová výhybka a finální ozvučnice pro měření, vytvořena simulace ozvučnice, výhybky a soustavy pro program LspCAD a upraveny návody laboratorních úloh. Samotný návrh ozvučnice i výhybky by bylo možné označit za neoptimální, byl ale limitován praktickými požadavky laboratoře a laboratorních cvičení, např. maximálními rozměry ozvučnice, cenou a dostupností reproduktorů, oddělením výhybky od soustavy a nepoužíváním kompenzací kmitočtové a impedanční charakteristiky soustavy. Jejich návrh by nebyl v rámci laboratorních cvičení časově zvládnutelný a výsledná soustava musí odpovídat soustavě navržené a simulované v programu LspCAD. Student přistupoval k řešení práce během celého akademického roku aktivně, pravidelně konzultoval výsledky a text práce. Připomínky mám pouze k některým použitým mechanickým prvkům variabilní ozvučnice a povrchové úpravě obou ozvučnic, která ovšem nebyla explicitně vyžadována. Také první verze výhybky musela být přepracována.
Bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací reproduktorové soustavy pro provádění laboratorních měření v kursu Elektroakustika. Součástí bakalářské práce měla být také úprava stávajících laboratorních úloh, které budou využívat v této práci realizovanou reproduktorovou soustavu. Studentovi se podařilo zadání splnit, došlo k návrhu a konstrukci dvoupásmové reproduktorové soustavy a k úpravě dotčených laboratorních úloh. Mám však výhrady k prezentovanému postupu návrhu, který není systematický, povede k víceméně náhodným výsledkům. A to chápu jako problém, pokud má být daný postup prezentován jako výukový materiál. První chybou je měření reproduktorů na rovinné desce. Pro návrh výhybky, korekčních a kompenzačních obvodů reproduktorové soustavy je nutné vždy měřit ve finální ozvučnici. Jinak jsou měřené kmitočtové charakteristiky reproduktorů nepoužitelné pro smysluplný návrh těchto obvodů. Dalším nedostatkem je neprovedené kontrolní měření všech reproduktorů s korekčními a kompenzačními obvody před návrhem obvodů výhybky. Student tak zcela obráceně navrhuje nejdříve kmitočtovou výhybku nesmyslně pro ideální reproduktory, výhybka se musí vždy navrhovat pro reálné reproduktory ve finální ozvučnici. Samotný mezní kmitočet výhybky je vždy nutné přizpůsobit měřeným kmitočtovým charakteristikám již obvody korigovaných a kompenzovaných reproduktorů. To téměř vždy vede k návrhu obvodů kmitočtové výhybky, kdy dolní a horní propust nemají stejný mezní kmitočet, naopak systémy dané kombinací obvodů propustí s korigovanými a kompenzovanými reproduktory právě stejný mezní kmitočet mít budou a musí být navrženy tak, aby splňovaly zvolené kritérium konstantního akustického tlaku či výkonu. Další chybou je zanedbání fázové charakteristiky samotných reproduktorů, kdy jejich rozdíl často výrazně převyšuje fázový rozdíl samotných použitých elektrických obvodů v jednotlivých kmitočtových pásmech, což je pravý důvod, proč jsou měřené a simulované kmitočtové charakteristiky studentem navržené reproduktorové soustavy tak odlišné v kmitočtovém pásmu v okolí jejího mezního kmitočtu. Vliv vzájemné polohy reproduktorů na fázový posuv mezi vlněními vycházejícími z jednotlivých reproduktorů je také zcela zanedbán. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni, vyskytují se překlepy, někdy je použit špatný řez písma v matematických zápisech (2.1). Student nekonzistentně v textu používá slovo frekvence a kmitočet. V práci je na více místech použita nevhodná nebo i zavádějící formulace např. formulace že kmitočtový rozsah reproduktoru je něco, co je dané výrobcem, přičemž je to měřitelná vlastnost reproduktoru nebo formulace požadavku na tvar basreflexového rezonátoru na začátku kapitoly 2.4 atd. Studentem uvedené vzorce (3.4) až (3.6) jsou nesmyslné a zcela jistě nepovedou k úspěšné kompenzaci impedanční charakteristiky vysokotónového reproduktoru, k výpočtu těchto pasivních prvků je potřebná znalost elektrické kvality vysokotónového reproduktoru, navíc jednotka ve vzorci (3.6) je snad jen studentovým překlepem. Vzhledem k výše uvedenému hodnotím práci 80 bodů/B.
eVSKP id 141304