REK, D. Metody a technologie pro záchyt oxidu uhličitého v průmyslových provozech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.
Diplomová práce se zabývala hodnocením metod a technologií pro záchyt oxidu uhličitého v průmyslových provozech což je téma, které je v současné době velmi aktuální. Řešení práce probíhalo ve spolupráci s firmou LASSELSBERGER, s. r. o. Hodnocení metod záchytu oxidu uhličitého vycházelo z provozních parametrů pro výrobu keramiky poskytnutých touto firmou. Zadané cíle práce byly beze zbytku splněny. Řešení práce se student věnoval velmi iniciativně a samostatně. Aktivně spolupracoval se zástupcem firmy LASSELSBERGER, s. r. o., získal potřebné parametry průmyslové výroby keramiky a vyhledával údaje v literatuře nezbytné pro rešeršní část práce. Následně správně interpretoval získané údaje. Cíle práce byly splněny a jako vedoucí práce plně doporučuji tuto práci k obhajobě a navrhuji hodnocení stupněm A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Tématem diplomové práce jsou metody a technologie pro záchyt oxidu uhličitého v průmyslových provozech. Autor úspěšně navazuje na svoji bakalářskou práci, v níž se zaměřil na řízení řasových bioreaktorů. Autor naplnil všechny body zadání počínaje kvalitní analýzou současného stavu poznání v předmětné oblasti a zejména představením potenciálu řasových technologií pro záchyt CO2. Následně zpracoval podklady z vybraného průmyslového provozu, které využil pro případovou studii - posouzení integrace technologie pro záchyt CO2 ze spalin. Autor konstatuje, že mikrořasové bioreaktory nelze v současné době využít jako jediné řešení pro redukci emisí oxidu uhličitého z průmyslových procesů. Jejich hlavní role spočívá v produkci biomasy. Využití emisního oxidu uhličitého při fotosyntéze je vedlejším efektem, který svůj environmentální přínos mít může, ovšem jen omezený. Tyto závěry přesvědčivě dokládá v připadové studii, která ukazuje možnosti a limity této technologie. Diplomová práce je ovšem silná především ve své teoretické části, kde přinesla celou řadu cenných podnětů a informací pro další úlohy rešeršního i experimentálního typu, a to v oblastech algologie, procesního inženýrství a automatizace i ekonomie provozu. Práce je kvalitní i po všech ostatních hodnocených stránkách (viz výše). Autor se v problematice velmi dobře zorientoval a získaný přehled přetavil do uceleného a přehledného díla. Ocenit bych chtěl zejména interdisciplinární charakter práce, v níž autor kromě svých inženýrských schopností prokázal i přesah do oblasti výzkumu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 137163