KUNERT, V. Hydrodynamické vlastnosti systémů hyaluronanu a lysinu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.

Posudek vedoucího

Chytil, Martin

Bakalářská práce studenta se zabývá interakcemi hyaluronanu a částečně protonizovaných aminokyselin lysinu a argininu a navazuje tak na předchozí práce vypracované na ústavu. Dosavadní poznatky o interaktivitě hyaluronanu a aminokyselin obohacuje o studium vlivu typu protonizace a interakce s argininem. K samotné bakalářské práci mám několik poznámek. Abstrakt by mohl být o něco delší a doplněn o stručný souhrn konkrétních výsledků. Není zcela jasné, co se míní postranní úpravou řetězce hyaluronanu, resp. k žádné cílené úpravě řetězce jako takové nedochází, jedná se o fyzikální modifikaci polymeru. Snížení mezifázového napětí nemá za následek solubilizaci nějakých dalších látek přítomné v roztoku. Problematika interakcí hyaluronanu s tenzidy by mohla být hlouběji popsána a více citována. Chybí pokus o zhodnocení interaktivity hyaluronanu a aminokyselin. Všechny reálné tekutiny jsou v zásadě viskoelastické, ne jen viskózní (viz. str. 21). Část pojednávající o viskozitě je zpracována pěkně. U přípravy protonizovaných aminokyselin není uvedeno podle čeho se určoval přibližný objem potřebný na protonizaci aminokyselin do určitého pH. Na přípravu vzorků se nepoužívala deionizovaná voda, nýbrž voda přečištěná systémem Millipore (tzv. MQ voda). Jeden z typů hustoměru je model DMA 4500 nikoliv 3500. Rovnice 16 představuje výpočet odchylky k relativní viskozitě, nikoliv dynamické. Měrná vodivost je konduktivita, nikoliv konduktance a označuje se symbolem , nikoliv G a základní jednotku má S.cm-1 nikoliv S.cm-2 (Tab. 8). Na str. 32 student uvádí, že došlo k posílení interakcí mezi hyaluronanem a část. protonizovaným argininem, vůči čemu? Není zcela vysvětleno proč roztok 0,015M NaCl není vhodný rozpouštědlem pro studovaný systém (str. 38). V obr. 24 a 25 jsou chybné jednotky redukované a inherentní viskozity, měly by být v dm3/g. Není uvedeno, zda hodnoty vnitřních viskozit v Tab. 6 jsou průměrné z obou metod či jiné. Není vysvětleno, proč dle konduktivity jsou nejsilnější interakce pro řadu obsahující 4mM Lysin (Obr.28). Závislost konduktivity pro systém s argininem (Obr. 29) není lineární v celém rozsahu koncentrací hyaluronanu. Závěr přehledně shrnuje získané poznatky, nicméně domněnka o úplném nasycení hyaluronového řetězce při dvojnásobné koncentraci aminokyseliny není ničím podložena. Jako vedoucí práce musím také zhodnotit celkový přístup studenta k vypracování závěrečné práce, se kterým nemohu být úplně spokojen. Student neprovedl všechny naplánované experimenty, chybí reologická a viskozimetrická měření s vlivem iontové síly. Nějakou dobu nejevil aktivitu a odezva byla často na delší dobu. Často se při vypracování svých úkolů, výpočtů apod. obracel na kolegy, namísto, aby se je pokusil vyřešit sám, případně problémy konzultoval s vedoucím. Nesouhlasím také se způsobem, s jakým často vedl komunikaci se svým vedoucím. Nicméně v závěru prokázal, že je schopen své výkony zlepšit, pracoval samostatně a podařilo se mu práci odevzdat v přijatelné kvalitě. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, souhlasím s obhajobou této práce a navrhuji známku „C, dobře“.

Posudek oponenta

Kratochvílová, Romana

Student Vojtěch Kunert vypracoval velice kvalitní práci na téma Hydrodynamické vlastnosti systémů hyaluronanu a lysinu. Práce je psána velmi čtivým a pečlivým způsobem. Vše je důkladně podle normy citováno. Grafická úroveň práce je rovněž velmi vysoká, jediná výtka z mé strany je k několikrát obrázkům, které mají poměrně nízkou kvalitu. Dále bych chtěla vyzdvihnout pečlivě zpracovanou část Výsledky a diskuze, které srozumitelně a detailně popisují naměřené výsledky. S ohledem na náročnost a komplikovanost daného tématu se dá říci, že bylo splněno zadání práce. Z výše uvedených důvodů hodnotím tuto práci známkou Výborně (A).

eVSKP id 67655