HORKÝ, J. Přetaktování procesoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Jan Horký zpracoval bakalářskou práci na téma Přetaktování procesoru. Předložená bakalářská práce je zpracována v souladu se zadáním, vše bylo splněno. Student prokázal nadstandardní samostatnost, pracoval průběžně a celou práci měl dokončenu se značným předstihem. Kromě drobných nepřesností nemám k samotné práci žádné připomínky.
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou přetaktování procesorů počítačů, podmínkami úspěšného přetaktování a jeho využitím. Hlavním cílem práce je dosáhnout maximálního přetaktování při stabilním systému počítače pomocí dvou metod (změna frekvence FSB a změna hodnoty násobiče) a obě metody mezi sebou porovnat. V úvodní části práce jsou popsány základní části počítače, na které bude mít přetaktování vliv. Jedná se zejména o napájecí zdroj, procesor, paměti, grafickou kartu a chlazení. Dále následuje popis vlastností a rizika při přetaktování, popis startu počítače a výběr testovacích programů. V teoretické části se student dopouští občas drobných nepřesností, které jsou podpořeny užíváním lidových a citově zabarvených výrazů, např. čip s názvem CMOS (jedná se o technologii výroby ne název čipu, str. 23), paměti ROM a RAM (je porovnáván typ určení paměti s typem přístupu do paměti, str. 16) a nebo výraz „chybová hláška“ (str. 43). Dále student popisuje v praktické části experimenty s Dále student popisuje v praktické části experimenty s přetaktováním procesoru a v závěru práce je vyhodnocuje. Student by mohl tuto část doplnit např. o skutečnost, jaké hodnoty lze dosáhnout se základní deskou Gigabyte (str. 35) a naopak vynechat některé známé a opakující se poznatky. I přes tyto nepřesnosti má práce po odborné stránce dobré zpracování. Student musel provést zpracování určitého objemu literatury, vybrání klíčových partií a jejich vzájemné logické navázání. V teoretické i praktické části uspořádal student jednotlivé části práce v logickém sledu tak, že tvoří ucelený a souvislý pohled na řešení zadané problematiky. Formální stránka práce je na dobré úrovni, i když i zde se našly formální nedostatky. V práci je možné najít běžné formální chyby, např. chybějící slova ve větě nebo interpunkční znaménka navíc. Dobrý dojem z práce trochu kazí i občas vynechaná prázdná místa na konci stran nebo velmi komplikované konstrukce vět. Práci i přes uvedené nedostatky hodnotím jako časově náročnou a dobře zpracovanou, doporučuji ji k obhajobě a klasifikuji ji hodnocením Velmi dobře B (88)
eVSKP id 74194