NOVOTNÝ, M. Distribuce organické hmoty vzorku biouhlu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Kalina, Michal

Bakalářská práce Maxmiliána Novotného tematicky spadá do velmi zajímavé a aktuální oblasti výzkumu biouhlu pro potenciální využití v zemědělství jakožto půdní kondicionér. Student se zaměřil na charakterizaci organické hmoty biouhlu za využití sekvenční chemické frakcionace na tzv. humeomika, kterou musel nejprve optimalizovat pro využití na vzorek biouhlu. Jednotlivé frakce organické hmoty seřazené dle síly vazby na zbývající skelet biouhlu byly posléze porovnány s výtěžky získanými klasickou alkalickou extrakcí organické hmoty biouhlu. Musím podotknout, že i přes značnou experimentální náročnost se student tohoto rozsáhlého úkolu zhostil dobře a získal zajímavá data, která jistě poslouží jako dobrý základ pro navazující výzkum organické hmoty biouhlu. Zejména v teoretických částech bakalářské práce student potvrdil, že se zvládá orientovat v odborné vědecké literatuře a dokáže ji vhodně zpracovat. Předložená práce je dle mého názoru na velmi dobré odborné úrovni a její rozsah odpovídá běžných standardům na bakalářskou práci. Z pohledu vedoucího bych ovšem přece jen očekával větší studentovo nadšení pro danou problematiku a lepší koordinaci a časové rozvržení experimentálních činností. Celkově ovšem musím konstatovat, že Maxmilián Novotný vypracoval kvalitní bakalářskou práci, doporučuji ji k obhajobě a navrhují ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Enev, Vojtěch

Student Maximilián Novotný se ve své bakalářské práci zabýval studiem distribuce organické hmoty ve vzorku biouhlu, který byl získán od českého výrobce BIOUHEL.CZ s.r.o.. Úvodní část této bakalářské práce představuje velmi dobře a pečlivě zpracovanou teoretickou část, která seznamuje čtenáře s biouhlem jako vhodným půdním kondicionérem, který je schopen významně ovlivnit fyzikálně-chemické vlastnosti dezertifikovaných půd, zvláště pak jejich úrodnost. Již na tomto místě můžu konstatovat, že téma této bakalářské práce je z hlediska pedologického a environmentálního výzkumu velmi cenné a aktuální, pokud si uvědomíme, že v dnešní době se na naší planetě objevuje čím dál víc lokalit, které jsou zasaženy půdní degradací, erozí, suchem a jinými negativními procesy, které především snižují úrodnost půdy. Rovněž za zmínku stojí i to, že tato neutěšená situace je prohlubována i naší bezohlednou antropogenní činností. Z tohoto hlediska hodnotím tuto bakalářskou práci velmi kladně. Jednotlivé subkapitoly teoretické části jsou velmi dobře a logicky fokusovány na základní představení tohoto půdního kondicionéru, kde čtenář získá ucelenou představu o jeho fyzikálně-chemických vlastnostech, způsobu výroby a účinku v půdním ekosystému s ohledem na využití v zemědělství. V poslední části nás student seznamuje s metodami izolace a frakcionace organické hmoty, jež tvoří z environmentálního hlediska velmi důležitou část tohoto půdního kondicionéru. V případě této kapitoly oceňuji především logickou stavbu, aktuálnost použitých literárních zdrojů a velké množství informací, které student uspořádal do jednotlivých subkapitol (viz. kap. 2.2.1–2.2.2). Mimo jiné musím konstatovat, že teoretická část je z typografického hlediska velmi kvalitně zpracována, a proto je orientace v textu příjemná, i když se tu a tam v této části objevily nedostatky jako chybějící interpunkce či chybějící slovní termíny viz. str. 15 a 17 (2. odstavec), avšak tyto nedostatky nepřekročily počet prstů jedné ruky. Rovněž musím studenta pochválit za stylizaci textu, kde je vidět pečlivost s jakou byly myšlenky formulovány, a proto je tento text velmi čtiví. Dále oceňuji pěkně zpracovanou subkapitolu současného stavu řešené problematiky, která svým rozsahem plně splňuje požadavky na tento druh vysokoškolské práce. Hlavní náplní experimentální části práce byla izolace organické hmoty biouhlu, přičemž byly použity dvě rozdílné izolační a frakcionační postupy, z nichž první vycházela ze standardního postupu izolace organických látek IHSS a druhá nesrovnatelně experimentálně pracnější byla inspirována metodou chemické frakcionace na tzv. humeomika. Získané vzorky organické hmoty byly charakterizovány pomocí termických instrumentálních technik tzn. termogravimetrie a elementární analýzy. Množství provedených experimentů (preparativních a instrumentálních) s ohledem na jejich pracnost a časovou náročnost, dle mého názoru překračují rozsah běžných bakalářských prací. Student si v diskuzi experimentálních výsledků počíná velmi dobře, kdy se snaží spojit do správných souvislostí informace, které byly získány pomocí odlišných izolačních postupů a instrumentálních metod. Tabulky a grafy jsou přehledné a čtenář se v nich může lehce orientovat. Avšak bych rád na tomto místě diskutoval pár připomínek: V Tabulkách č. 4–6 by bylo vhodné zaokrouhlit výsledky v hm. % na menší počet platných číslic. Ve sloupcovém grafu č. 3 chybí legenda pro stanovený obsah Corg a Norg i když na základě prezentovaných tabulek a diskuzi výsledků lze k sloupcovému grafu tyto sledované parametry logicky přiřadit. Dále oceňuji velmi kvalitně a podrobně zpracovaný závěr, který je správně rozdělen do logických a chronologicky na sebe navazujících odstavců, které shrnují nejdůležitější závěry této bakalářské práce. Bakalářská práce Maxmiliána Novotného splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje jednoznačný přínos v oblasti studia organické hmoty v půdním kondicionéru biouhlu a zároveň je velmi dobrým podkladem pro studentovu další badatelskou činnost v této vědní oblasti. Práci hodnotím stupněm „Výborně“ (A).

eVSKP id 122837