PROKŠ, J. Návrh rail-to-rail operačního zesilovače ve třídě AB [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student v rámci své bakalářské práce měl za úkol navrhnout operační zesilovač s rail-to-rail vstupem i výstupem se zaměřením na nízkou spotřebu v technologii ONSemi I3T25, která je dostupná na ústavu mikroelektroniky. Požadavek na tento zesilovač vycházel z projektů realizovaných na ústavu. Mimo samotný návrh obvodu operačního zesilovače vyžadovala práce seznámení se s tímto návrhovým prostředím a také použitou technologií. Při návrhu student zohledňoval procesní odchylky, teplotu i souběh. Student se snažil pracovat samostatně, informace hledal v knihách. Na konzultace chodil připravený. Aktivita však během semestru občas kolísala. Při návrhu se objevilo několik problémů, především v kompenzaci dvojitého diferenčního páru. Ty se nakonec podařilo vyřešit. Výsledkem je struktura zesilovače, která byla plně charakterizována pro všechny pracovní i výrobní odchylky. V rámci zadání bylo úkolem navrhnout i layout obvodu. Tomu se student začal věnovat poslední týden před odevzdáním. Podařilo se jej dokončit, nicméně současné provedení není bez dalších úprav použitelné. Po formální stránce je třeba říct, že psaní není silná stránka studenta. Některé části by bylo potřeba doplnit především o více odborných informací a lépe formulovat věty. Z časových důvodů už nebyla možnost se této části více věnovat. I přes uvedené výtky student beze zbytku splnil zadání a práci hodnotím jako velmi dobrou - B (80).
Student řešil zajímavé téma z oblasti integrovaných obvodů s nízkou spotřebou. S ohledem na zadání lze konstatovat, že úkol by splněn beze zbytku. Student v práci logicky popisuje jednotlivé kroky návrhu od jednoduchých bloků po kompletní zapojení operačního zesilovače. Oceňuji, že se podrobně věnoval ověření funkce pomocí řady simulací vč. tzv. corner analýzy. Navržený výstupní blok zesilovače není žádný převratný objev, nicméně splňuje požadavky na zadané parametry. K práci mám řadu připomínek po formální stránce. U odrážek se třídají velká, malá písmena. Proč se používá pojem offset? Tabulka 1. - pojmy nízký, střední, vysoký apod. - to jsou dost vágní pojmy. Není možné, aby věty začínaly zkratkou např. - PMOS diferenční pár, AC charakteristika atd. Na obr. 11 není proud Ib uveden, i když se na něj student v textu odvolává. Často chyba ve shodě podmětu s přísudkem. Student nepíše text v trpném tvaru. Rozpor v používání pojmu kaskóda vs cascoda. Chyba v anglickém abstraktu. Grafy simulací jsou velmi špatně čitelné - hodnoty na osách jsou rozmazané. V příloze B není layout zesilovače. Bohužel tyto a další formální nedostatky zbytečně snižují úroveň jinak slušně udělané práce. Proto navrhuji její hodnocení stupněm C.
eVSKP id 85939