KADLČEK, V. Detekce krevních elementů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Bakalářská práce studenta Václava Kadlčka se věnuje detekci krevních elementů a jejich následné klasifikaci. V první kapitole se student věnuje medicínským podkladům pro danou problematiku. V druhé kapitole popisuje základní teorii obrazů a předzpracování dat. V třetí kapitole jsou uvedeny metody analýzy, resp. segmentace obrazů, které student využívá pro detekci erytrocytů a leukocytů. Kapitola 4 se věnuje klasifikaci, převážně teorii klasifikace pomocí neuronových sítí. Student však tuto metodu i přes mé opakované doporučení do praktické části práce nezahrnul a nerozumím tedy, proč jsou zde neuronové sítě popisovány. V závěrečných dvou kapitolách je popsána praktická realizace programu pro detekci a klasifikaci krevních elementů a hodnocení úspěšnosti detekce. Po odborné stránce vykazuje práce výrazné nedostatky hlavně v oblasti klasifikace jednotlivých krevních elementů, kde v práci prakticky chybí vysvětlení použité metody. Studentem realizovaný přístup navíc není příliš funkční. Kvalitu práce pak dále snižuje i formální zpracování, které není na vysoké úrovni (citovaná literatura, grafy a tabulky u hodnocení výsledků, popisy rovnic apod.). Některým nedostatkům by jistě bylo možné předejít, kdyby student neřešil důležité součásti práce na poslední chvíli. Práci hodnotím 65 body, tedy stupněm D.
Bakalářská práce Václava Kadlčka se zabývá detekcí krevních elementů a zahrnuje oblast zpracování obrazů, výběru příznaků a klasifikace. Práce je napsána na 30 stranách samotného textu. Kapitola 1 popisuje základní vlastnosti krevních elementů a je napsána poměrně čtivě. V kapitole 2 a 3 autor popisuje metody zpracování obrazu, které budou dále v práci použity, přičemž v drtivé většině cituje referenci [1]. K této části mám několik poznámek. Autor uvádí, že použil mediánový filtr pro filtraci JPG artefaktů. Zdůvodnění pro tuto volbu v práci ale chybí, vzhledem k tomu, že tento filtr, jak uvádí, je vhodný pro šum typu „pepř a sůl“. Dále autor v kapitole 3.3 popisuje morfologické operace. Tato část práce však nemá žádnou koncepci a operace jsou popisovány nahodile, pomocí vztahů, které nejsou řádně popsány (vztah 4) či pojmů, které nejsou zcela jasné („markovací obraz“). Podkapitola 3.3.1 pak působí velmi zmateně, včetně nicneříkajícího popisu Obrázku 3. Kapitola o neuronových sítích je přijatelná, i když vztah 9 je nečitelný a není popsáno, co značí f. Popis samotného řešení zadání je pak na necelých třech stranách (22-24) a je dle mého názoru naprosto nedostačující. Uvedu zde jen několik příkladů. Autor například uvádí, že pro stanovení prahu použil „metodu Otsu“, přičemž není uveden odkaz a ani zmíněn princip metody či diskuze, zda je metoda vhodná pro jeho typ dat. Kapitola 5.1, nazvaná Prahování, pak obsahuje velmi stručnou informaci o celém průběhu zpracování vedoucí k detekci erytrocytů. U detekce leukocytů autor uvádí, že „je použita jiná kontrastní transformace“, přičemž není uvedeno jaká. Samotnou klasifikaci autor popisuje na 10 řádcích také velmi nejasně a není tak vůbec zřejmé, jak klasifikace funguje. V kapitole Hodnocení autor popisuje velmi chaoticky výsledky detekce erytrocytů a leukocytů. Autor uvádí 100% účinnost detekce erytrocytů i leukocytů. Testování však proběhlo jen na dvou výřezech z obrazu. Z koláčového grafu na obrázku 9 je pak vidět úspěšnost klasifikace na necelých 60%. Auto opět uvádí neúplné informace ve stylu „Statistické vyhodnocení klasifikace proběhlo na několika krevních nátěrech.“. Grafy 10 až 17 jsou pak uvedeny bez rozumné diskuze a vztahu k práci. Autor jimi chtěl zřejmě naznačit rozložení hodnot příznaků. Vhodnější by ale bylo použít krabicové grafy. Za poměrně velké mínus považuji to, že teoretická část práce je uvedena bez návaznosti na samotné řešení zadaného problému. Dále pak to, že jednotlivé použité operace s obrazem nejsou dostatečně zdůvodněny a ilustrovány na zpracovávaných datech. Práce také trpí nedodržením základních pravidel - například popisy obrázků jsou zcela nedostatečné, členění kapitol a jejich názvy jsou matoucí a činí text práce značně nepřehlednými. Za další negativum považuji také fakt, že citovaná literatura neobsahuje ani jeden zdroj z oblasti automatického zpracování snímků krevních nátěrů a celkově obsahuje pouze 11 zdrojů. Z hlediska splnění zadání lze mít vážné výhrady k bodu 5 a 6. Z výše uvedených důvodů hodnotím práci stupněm F/45b.
eVSKP id 51800