ŠRAJBR, M. Šroubovicová dvoupásmová anténa pro WiFi pásmo [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Tématem diplomové práce byl návrh dvoupásmové šroubovicové antény. V první části projektu se student věnoval studiu principu funkce šroubovicové antény. Na základě těchto poznatků navrhl a simulací v programu CST MWS ověřil parametry navržené jednopásmové varianty šroubovicové antény a připravil reálný model této antény vhodný k experimentálnímu ověření dosažených parametrů. V další části své práce student zpracoval a vybral nejvhodnější možnost k realizaci dvoupásmové šroubovicové antény a experimentálně ověřil její vlastnosti. Nad rámec zadání se student zaměřil na planární variantu dvoupásmové antény, kterou popisuje pouze patent. Požadované úkoly student bezezbytku splnil. Student se zúčastnil soutěže EEICT kde prezentoval výsledky své práce. Celkové dílo studenta prokazuje jeho samostatnost, ovšem není zcela dostačující popis jednotlivých řešení porovnání výsledků a celková diskuze, co kazí celkový dojem z diplomové práce. Z formálního hlediska je projekt sepsán srozumitelně s minimem chyb. Navrhuji 85 bodů B.
Úkolem diplomanta bylo seznámit se s principy dvoupásmové šroubovicové antény. Dále z dostupné literatury vybrat několik konstrukčních řešení dvoupásmové šroubovicové antény a porovnat jejich parametry. Na základě takto vytvořené rešerše vybrat nejvhodnější anténu, za použití 3D simulátoru optimalizovat její parametry pro WIFI pásmo, následně ji realizovat a měřením ověřit namodelované parametry. Bohužel musím konstatovat, že diplomová páce působí neuspořádaně bez logického sledu a návazností. Po přehlédnutí pojmu střídavá vf energie jsou v úvodní části popsány vlastnosti šroubovicové antény a způsob připojení na nesymetrické vedení pomocí čtvrtvlnného transformátoru. Posud by to snad bylo pořádku, kdyby nenásledovala podrobná kapitola o návrhu klasické šroubovicové antény pro pásmo 2,4 GHz. Kapitola která nekoresponduje se zadáním a dále na ni nic nenavazuje. Čtvrtá kapitola je věnována dvoupásmovým šroubovicovým anténám a možným způsobům jejich realizace. Tato kapitola se omezuje jen na strohý popis konstrukce a funkce vybraných dvoupásmových šroubovic. Tuto informaci lze získat z internetu během pár vteřin. U všech zcela chybí, pro anténu zásadní, informace o vyzařovacích charakteristikách. Vzájemnému porovnání jednotlivých konstrukčních řešení se diplomant vyhnul, a tak pro mne zůstává záhadou podle čeho se rozhodl, že pro realizaci jeho úkolu je nejvhodnější právě drátová šroubovicová anténa se změnou úhlu stoupání. Diplomant přímo uvádí: „Prověřením několika různých konstrukcí dvoupásmových šroubovicových antén, byla za nejvhodnější vybrána varianta šroubovicové antény s rozdílnými úhly stoupání závitů.Vzhledem ke svým vlastnostem byla tato anténa vybrána jako nejvhodnější řešení pro návrh dvoupásmové šroubovicové antény pro WiFi pásmo.“ Pro jaké vlastnosti byla vybrána? Po jakém prověření? Nikde v DP jsem se to nedozvěděl! Pátá kapitola je věnována simulaci šroubovice s rozdílným úhlem stoupání v drátovém a planárním provedení. U planárního provedení chybí jakákoliv zmínka o vyzažovacích vlastnostech a i simulace činitele odrazu je dosti neuspokojivá. Rozepisování triviálních výpočtů vlnové délky, obvodu či průměru závitu zbytečně snižují úroveň DP. A když už tam takové výpočty jsou měly by být alespoň správně. Na str. 37 je špatný výpočet efektivní vlnové délky. Pod odmocninou má být efektivní permitivita prostředí, ne relativní permitivita substrátu! Následující výpočet impedance je tak chybný! Nicméně diplomant nakonec zkonstruoval a změřil alespoň drátovou verzi šroubovice s dvojím úhlem stoupání a dosažené výsledky porovnal v grafech se simulací. Není zcela zřejmé, jaké rozměry měla zkonstruovaná anténa, ty z tabulky 5.1. nebo jiné? Dále diplomant uvádí, že kmitočtový posun rezonancí měřené antény je způsoben nepatrným zvětšení průměru šroubovice. Kolik je nepatrné zvětšení, desetina milimetru, milimetr? Nepochybně lze poměrně přesně změřit rozměry zkonstruované antény a tomu pak přizpůsobit 3D model v CST. V závěru DP jsou shrnuty možnosti realizace dvoupásmové šroubovicové antény s konstatováním, že nejvhodnější řešení je šroubovice s proměnným stoupáním závitů v drátovém a planárním provedení. Z nedostatku času byla dotažena k realizaci pouze šroubovice v drátovém provedení a následně změřena. Je konstatováno, že anténa byla navržena správně a rozdíly mezi simulací a měřením jsou způsobeny jen nepatrnou změnou průměru šroubovice. Bohužel chybí jakákoliv detailnější diskuse změřených a modelovaných výsledků. Abych jen nekritizoval. Diplomant určitě odvedl kus práce, jen ji dost lajdácky prodává. Stačilo by přitom jen trochu detailněji provést rešerši uvedených konstrukcí a zdůvodnit volbu výběru jedné z nich. Drátová šroubovice byla modelována, částečně za pomocí parametrické analýzy provedena její optimalizace a následně vyrobena i změřena. Podstatná část DP je tedy splněna. A opět by stačilo jen pečlivěji provést srovnání naměřených a simulovaných parametrů antény a diskutovat je, nic víc. Neúspěšný a neúplný návrh planární šroubovice se v DP neměl ani objevit. Je to práce navíc a ve výsledku jen snižuje úroveň DP. Stejně tak nicneříkající návrh klasicé šroubovice v úvodní části DP.
eVSKP id 52370