SLÁMA, M. Bez názvu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění. 2020.
Slovní hodnocení: Matěj Sláma se během studia koncentroval na projekty, které přesahovaly časový rámec semestru, pracoval s rozličnýmí médii a technologiemi na pomezí pohyblivého obrazu, zvuku, kresby, módy, objektů nebo instalačních a výstavních celků. Prezentace v jeho případě probíhají vedle galerijního prostředí v rámci veřejného prostoru a klubové scény, i v rámci společných projektů mj. s Lukášem Prokopem, tandemem Slama & Delong nebo s Klárou Fantovou. Další prostupující rovinou je performativita holičského a kadeřnického řemesla, což se stalo částečně i předmětem bezejmenné bakalářské práce. Ta zkoumá vlasy zejména jako biologický materiál, sediment bytí, odpad či zkamenělinu, ale i jako unikátní lidskou stopu a neustále se proměňující symbol subkultur. Ať už jde u Matěje Slámy o rozbor života smyšleného tvora, bakterie, parazyta nebo vlasů, inklinuje zvolenými postupy často k deníkové formě záznamu ve smyslu pravidelnosti, repetice, vrstvení a následné archivaci. V případě bakalářské práce jde o ,slovy autora, laboratoř, kde procesy práce ilustruje prostřednitcvím rozličných médií (kresba, softwarové vizualizace, 2D a 3D skeny ad.) a zvolených zásahů, které vznikají během individuálních workshopů. Během stříhání nejenom, že je rozšiřována kartotéka genetických informací, ale vznikají individuální objekty – talismany, které jednotlivci vytvářejí během Slámou inciovaného sezení. Naznačený technologický, ale i mediální eklektismus je charakteristický pro bakalářský projekt, jednotícím tématem jsou lidské vlasy jako přírodní materiál se specifickými fyzickými vlastnostmi. Autor se zaměřuje zejména na fyziologii růstu a rozličné dysfunkce tzv. vlasové víry, o kterých píše. Vlasy vnímá i jako společenský fenomén definující či poukazující na pozici a status a s tím spjaté antropologické významy. V tomto směru je podnětná kartotéka odkazů a inspirativních zdrojů, které vznikaly v rámci rešerší a četby a stavájí se jedním ze zdrojů pro syntax či stylistiku výsledných (a do budoucna možných) instalací. Rozsah bakalářské práce a vhodně zvolené kategorie – kartotéky motivů, objektů a materiálů – vytváří onu laboratoř, která se může stát panoptikem podobně jako forenzním pracovištěm. Škála a rozsah práce je impulsem k dalším výstupům, které se mohou na bakalářskou práci vázat – jeden příklad proběhl v rámci časopisu Bublina, kde autor pracoval s tématem portrétní proměnlivosti, masky vlastního portrétu a cyberface. Matěje Slámu zajímají nahodilé a často intuitvní otázky spjaté s komunikací v rámci společných projektů, ilustrace přírodních jevů prostřednictvím substitucí v materiálech, autorovu tvorbu lze spojovat s s virtuálním pomezím současného romantismu, který je v jeho případě spjat s ritualizací řemesla a autenticitou výstupů. Otázky k rozpravě: Jak by jste projekt nazval v momentě, kdy již znáte jeho průběh i instalační podobu? Závěrečné hodnocení: Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 125689