LIŠKOVÁ, K. Využití metod izolace a frakcionace pro stanovení obsahu huminových látek v leonarditu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Enev, Vojtěch

Kateřina Lišková se ve své bakalářské práci věnovala návrhem a realizací izolačního postupu huminových látek, který je hlavní a neoddělitelnou součástí stanovení obsahu těchto (bio)koloidních látek v přírodních matricích. Na tomto místě musím konstatovat, že studentka se chopila poměrně nelehkého úkolu, a to z důvodu, že tato metodika izolace a frakcionace HL nebyla doposud na FCH zavedena, a bude mimo jiné sloužit jako podklad pro další experimentální činnost v rámci biokoloidní skupiny zabývající se těmito přírodními látkami. Hlavní důraz byl kladen na optimalizaci frakcionace FK, které byly izolovány pomocí skleněných chromatografických kolon. Dále se studentka ve své bakalářské práci věnovala fyzikálně-chemické charakterizaci izolovaných HL, které byly analyzovány pomocí elementární a termické analýzy, UV/Vis a FTIR spektrometrie. V průběhu experimentální činnosti, zvláště pak při izolaci a frakcionaci HL, studentka prokázala velmi dobrou experimentální zručnost a samostatnost, k práci přistupovala pečlivě a zodpovědně. Rovněž studentka projevovala velmi dobrou teoretickou orientaci v této problematice, kterou získala pečlivým studiem odborné literatury. Dále oceňuji, že slečna Lišková se při psaní této práce nebál samostatně interpretovat získaná experimentální data, zvláště pak ze spektrometrických metod. Bohužel musím konstatovat, že možných konzultací bylo studentkou využíváno v menší míře oproti ostatním jejím kolegům, které jsem tento rok vedl. Na druhou stranu si dovolím tvrdit, že tento nedostatek se prakticky neprojevil v interpretaci experimentálních výsledků. Byly získány velmi hodnotné experimentální výsledky a rovněž byla zavedena a optimalizována metodika frakcionace a stanovení obsahu HL v přírodních matricích. To vše bude sloužit jako základ pro další výzkum na FCH a rovněž i pro další navazující práce. Předložená bakalářská práce dle názoru vedoucího beze zbytku splnila cíle, které byly vytyčeny v zadání, proto ji navrhuji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Studentka Kateřina Lišková se ve své bakalářské práci zaměřila na využití standartního postupu pro izolaci huminových látek dle Mezinárodní společnosti pro výzkum huminových látek (IHSS). Následně byly získané huminové látky frakcionovány na huminové a fulvinové kyseliny, byly kvantifikovány získané výtěžky a jednotlivé frakce byly fyzikálně-chemicky charakterizovány. Musím podotknout, že tematicky jde o zajímavou práci. Zejména optimalizace postupu izolace fulvinových kyselin pomocí XAD resinu otevírá novou oblast ve výzkumu huminových látek na FCH VUT. Předložená práce v rozsahu 31 stran + 5 stran příloh představuje rozsahově lehce kratší práci, která je ovšem formálně správně rozčleněna na jednotlivé kapitoly (teoretická část – 9 str., současný stav problematiky – 2 str., experimentální část – 4 str., diskuze a výsledky – 4 str., závěr – 1 str.). Musím jednoznačně vyzdvihnout velmi dobrou a čtivou formu s jakou je práce napsaná, bez výrazných překlepů či chyb. Studentka v práci použila a až na drobné detaily správně odcitovala dle ČSN ISO 690 celkem 37 zdrojů odborné literatury, což svědčí o jejím přehledu v tématu práce a její dobré práci s literaturou. Z hlediska typografie a po formální stránce je práce až na občasné výjimky (nevhodné používání zkratky pro roztok „“; více literárních zdrojů v textu se píše ve společné závorce; závorky musí být rovným řezem písma; nadpisy se číslují jen do 3. úrovně…) rovněž na poměrně dobré úrovni. Z věcného úhlu pohledu bych upozornil pouze na mírně nadhodnocené rozsahy molekulových hmotností u huminových a fulvinových kyselin (str. 8), které spíše odpovídají staršímu polymernímu modelu struktury huminových látek a místy nevhodně volené formulace (str. 16 – termální metody; str. 17 – je popsáno navážení přibližného množství 4 g vzorku na analytických váhách s přesností na 4 desetinná místa; str. 18 uvedeno, že vzorky FK byly filtrovány přes 0,45 nm filtr…). V rámci teoretické části práce jsou dobře sumarizovány základy studia huminových látek. Zde mám ovšem drobnou připomínku k faktu, že ačkoliv je práce zaměřena na izolace huminových látek z organických matric, tak je této problematice věnováno jen cca. půl strany (2 literární zdroje), což mě naopak přijde jako nedostačující. Experimentální část práce a diskuze výsledků ovšem naopak nabízí poměrně zdařilé přiblížení všech vykonaných experimentů a jejich zpracování do adekvátních grafických či tabulkových výstupů. K této části si dovolím podotnout, že v popisu použitých materiálů není nic uvedeno o původu vzorku leonarditu a o využití vzorku standardu huminových kyselin od IHSS, tato informace se objevuje až v závěru diskuze výsledků. Nicméně ve zbylé části kapitoly již studentka na velmi dobré úrovní popisuje získané výsledky a následně je i diskutuje v souvislosti s aktuální literaturou, což hodnotí velmi pozitivně. Závěrem musím konstatovat, že předloženou bakalářskou práci splnila všechny cíle uvedené v jejím zadání, získané poznatky jistě obohatí výzkum huminových látek na FCH VUT. Bakalářskou práci Kateřiny Liškové tedy doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „výborně“ (A).

eVSKP id 113551