BÍLEK, O. Flíčkový reflektor s elektronickým řízením směrové charakteristiky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Cílem diplomové práce Ondřeje Bílka bylo navrhnout a realizovat planární reflektor sestávající z flíčkových elementů, které jsou vázány aperturou k mikropáskovému vedení s varaktory. Student vyšel z publikovaného konceptu reflektoru, který byl navržen pro pracovní kmitočet 5,4 GHz. Pomocí numerického modelu, který vytvořil v programu CST Microwave Studio, ověřil platnost publikovaných výsledků. V následném kroku vytvořil ekvivalentní reflektor pro ISM kmitočet 24,125 GHz. Vhodně zvolenými parametrickými analýzami byla nejprve optimalizovaná jedna buňka reflektoru, následně byla sestavena různě rozlehlá pole buněk. V posledním kroku bylo realizováno pole o rozměru 2 x 3 prvky. Pole bylo doplněno řídicí elektronikou, která změnou napětí na varaktorech měnila směr maxima směrové charakteristiky reflektoru. Při finální kompletaci reflektoru došlo při pájení vodiče k napájecímu vedení k poškození mikropásku. Jelikož na výrobu nového motivu reflektoru, oživení a následné proměření nebylo dost času, experimentální ověření funkčnosti reflektoru jsme museli zrušit. Návrh elektronicky říditelného reflektoru pro ISM kmitočet 24,125 GHz osobně považuji za velmi náročný úkol. Student se však do práce na projektu pustil se zájmem, pracoval soustavně a samostatně. Dílčí problémy konzultoval nejen se mnou, ale i s řadou mých kolegů. Planární reflektor být téměř doveden k úspěšné realizaci. Proto práci hodnotím známkou A/91.
Práce se zabývá návrhem reflektorové antény s elektronicky řízeným směrem maxima anténního diagramu. Student prezentoval principy návrhu buňky s flíčkovou anténou, která tvoří základní stavební prvek reflektoru. V prvém kroku je proveden návrh a simulace anténní buňky ve frekvenčním pásmu 5,1...5,7 GHz v programu CST Microwave Studio. Student prezentoval princip činnosti elementární buňky, ověřil správnou funkci ve zvoleném pásmu. Dále realizoval CST model jednoho sloupce a jednoho řádku, které budou tvořit reflektor. Na těchto modelech prezentoval možnosti vychylování maxima odražené vlny. V další části práce je realizován CST model reflektoru 2x3 prvky na frekvenci 24 GHz. Na tomto modelu je prezentována jak frekvenční závislost anténních diagramů, tak rozsah ve kterém lze maximum anténního diagramu vychylovat. Dalším krokem je realizace části reflektoru o velikosti 2x3 prvky, který měl sloužit pro ověření výsledků simulací v CST. Je škoda že došlo k poškození tohoto prvku, neboť v práci chybí porovnání měřených anténních charakteristik se simulacemi. Práce je členěná do pěti kapitol, které na sebe logicky navazují. Student formuluje věcně postupy a dosažené výsledky. Po grafické stránce je práce doplněna řadou simulací, včetně modelů části reflektoru. Díky tomu je text názorný a srozumitelný.
eVSKP id 102199