ZAPLETAL, V. Řízení laboratorního modelu inverzního kyvadla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.
Student během práce pracoval samostatně a řídil se pokyny vedoucího. Prokázal, že je schopen se rychle seznámit s danou problematikou a vhodně nově nabyté znalosti aplikovat. Z organizačního hlediska bych studentovi vytknul nevhodné časové rozvržení práce. Práce navazuje na předchozí projekt konstrukce laboratorního modelu inverzního kyvadla. Student provedl vhodné úpravy, které vedly ke zvýšení robustnosti zařízení, avšak z časových důvodů nestihl dokončit některé drobné úpravy. V některých kapitolách postrádám hlubší popis dané problematiky, přesto práci hodnotím jako velmi zdařilou / B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Pan Zapletal se ve své práci zabývá konstrukčními úpravami výukového modelu inverzního kyvadla, dále problematice řízení modelu a implementace na kompaktní řídící jednotku. V rešeršní části jsou zmíněny obecné pojmy z oblasti řízení a dále použitý hardware a software. V praktické části jsou nejprve analyzovány všechny nedostatky původního modelu, které bylo třeba vyřešit a poté provedení nezbytných úprav. Dále je zde navržen celý systém řízení, od inicializace polohy kyvadla, přes algoritmus vyšvihnutí až po regulaci v horní nestabilní poloze. Řízení bylo nejprve realizováno na PC pomocí řídící karty a poté i úspěšně implementováno na mikrokontroléru dsPIC. Po formální stránce je v práci minimum překlepů i stylistických nedostatků. Výhrady mám k nízkému rozlišení některých grafů (zejména obrázek 6.1 je díky velkému množství čar částečně nečitelný). Členění jednotlivých kapitol je přehledné, některé z nich by si ovšem zasloužily obsáhlejší popis (např. kapitola 3.5). V případě modelu řídící struktury v Simulinku bych také uvítal použití subsystémů, jelikož se díky většímu množství bloků stává model nepřehledným. Celkově práci hodnotím velmi kladně. Je vidět, že student musel vyřešit mnoho dílčích problémů a v rámci práce prokázal řadu znalostí z oblasti mechaniky, senzoriky, pohonů, regulace i programování. Práci tedy při uspokojivém zodpovězení dotazů doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou výborně / A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 93303