LEŽATKA, L. Význam a úloha umělých vodních toků v soudobém městě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Ing. arch. Lukáš Ležatka začal studovat v DSP v roce 2005. Většinu své práce se věnoval provedení řady průzkumů a shromažďování historických podkladů o vodních tocích, rozborům opatření na nich a řešení urbanistických problémů souvisejících se začleněním vodních toků do intravilánu města či vesnice. V minulosti prováděné úpravy koryt vodních toků se ve většině případů jeví jako nevhodné a z hlediska ekologického naprosto nevyhovující. Právě tato skutečnost vedla doktoranda k myšlence zabývat se touto problematikou obnovy vodních toků v rámci revitalizace území. Ve své práci se zaměřil na vyhledání obdobných situací i v zahraničí, kde již řada úspěšných úprav vodních toků proběhla. Po dobu studia plnil všechny své studijní povinnosti včas a s výborným prospěchem, je spolutvůrcem filmu o stavu vodních toků v městě Brně, jejich možné revitalizaci a vhodném začlenění do městské zástavby. Přednášel o řešení problémů vodních toků především ve městech nejen v České republice, ale i v zahraničí.Ve své práci se zaměřil především na situaci ve městě Brně na uměle vybudované náhony. Na příkladu Města Brna se zabýval vývojem města a jeho historií v souvislosti s vodními toky a jejich vlivem na růst a rozvoj města. Cílem předložené disertační práce bylo především hledání nových přístupů, které by umožnily citlivě řešit problematiku začleňování vodních toků do intravilánu měst s maximálním využitím jejich potenciálu. Celá práce je zaměřena na ověření možností fungujícího propojení mezi ekologickým a rekreačním způsobem využívání vodních toků, bez narušení vztahů mezi existujícími vazbami řeky a jejího okolí s dalšími aspekty a strategiemi vedoucími k obnovení a novému využití především uměle vybudovaných kanálů. Výsledkem předložené disertační práce je návrh řešení problematiky začleňování vodních toků z hlediska celého urbanizovaného území města. Hlavním přínosem této disertační práce je stanovení principů a doporučení, které bude možno uplatnit při konkrétních situacích v územním plánování. Doktorand ve své práci předložil spolu s analýzou podmínek souhrn opatření pro regeneraci vodních toků v urbálním prostředí. Vzájemný vztah využití a rozvoje urbanizovaného území a úpravy vodních toků v intravilánu sídel vyžaduje multidisciplinární přístup vzhledem k tomu, že zasahuje do více oborů, což ovlivňuje funkci a využití území. Doporučuji proto přijmout předloženou disertační práci jako završení doktorského studia pana Ing. arch Lukáše Ležatky.
Disertační práce o standardním rozsahu včetně seznamu literatury, vlastních prací doktoranda a dalších nezbytných příloh je věnována problematice umělých vodních toků nejen v soudobém městě, což je v poměrech Ceské republiky téma ojedinělé, neboť konfigurace terénu i tradice výstavby umělých vodních toků u nás nemají dobré podmínky. Nicméně zájem o tuto užší problematiku vodních toků je hodný respektu. 1. O práci není možno prohlásit, že je aktuální. Proti současným žhavým tématům jako jsou brownfields nebo panelová sídliště je toto téma umělých vodních toků téměř marginální. Přírodní vodní toky ve městech historických i současných jsou naopak skloňovány v řadě prací, kde přirozeně převládají kompilace četných pozitivních příkladů zahraničních. Nicméně tato disertace se vydala na nelehkou cestu vodních toků umělých - a měly by být začleněny alespoň okrajově také umělé vodní nádrže. To je téma dosti ojedinělé a tedy by mohlo být přínosem. Bohužel naděje na budování umělých kanálů v soudobých městech, včetně obnovy těch zrušených je ještě méně aktuální. V našich pahorkatých zemích nemají umělé toky s výjimkou mlýnských náhonů (z velké části již opuštěných) a průmyslových kanálů významnější tradici a proto považuji tuto disertační práci za průzkumovou sondu doplněnou řadou více nebo méně známých údajů o příslušných tocích ve městech a volné krajině. Nutno přiznat. že naprostá většina našich kanálů není právě městotvorných, snad s výjimkou kouzelného hradebního kanálu v Třeboni. Naopak asi nejsou autorovi známy různé urbanisticko- krajinářské utopie budování městských kanálů a nádrží. Uvádím jen jednu z nich. Od architekta Jana Dvořáka, který od začátku 60 let pracoval na projektu převedení vod řeky Svitavy do Svratky kanálem a s efektně upravenou nádrží v předprostoru odsunutého hlavního nádraží města Brna. Toto řešení je dosti reálné. nebot' Svitava v příslušném profilu teče výše a mohla by alespoň částečně gravitačně odbočit do přednádražního prostoru a posléze Svratky. Tuto ideu publikoval Jan Dvořák v odborném tisku. ale hlavně ji prezentoval ve dvou soutěžích na urbanistické řešení prostoru odsunutého nádraží v Brně. Dále si dovoluji upozornit na můj článek v Událostech na VUT o studii zaplavení katarské prolákliny v západní poušti Egypta umělým kanálem jen 65 km dlouhým. Ten by přiváděl vody a posléze i lodě ze Středozemního moře do jezera téměř 20 tisíc čtverečních kilometrů velikého s maximální hloubkou - 135 metrů pod hladinou moře. Samozřejmě do doby naplnění nádrže (cca 40 let) by voda v kanálu poháněla vysoce kapacitní hydrocentrálu. Podél kanálu by vzniklo osídlení a výroba, na jezeře rekreace a rybolov s podstatným zlepšením saharského klimatu. Nicméně hlavním posláním by bylo mírné snížení hladiny Středozemního moře. Clánek měl pozitivní ohlas v dalším čísle "Udá1ostí' - zejména z pozice energetiků a vodohospodářů. Ovšem zahraničních příkladů uplatnění kanálů ve městech (ale hlavně v krajině) je nejen v Evropě veliké množství. Jmenuje-li autor Holandsko a jeho města, pak by měl zmínit i Petrohrad. ale i zakázané město v Pekingu, kde je modř kanálů vedoucím motivem zelených nábřeží s hnědými, žlutými a červenými paláci. Popisuje-li autor zásadní ztráty likvidací vodních toků a kanálů na horním Labi ve městečku Smiřice, proč naopak nezmíní dobře existující ramena, kanály a nádrže ve městě Litovli na střední Moravě. Ztráty, které utrpělo Brno likvidací Svrateckého náhonu (kdysi jednoho z ramen Svratky). zatrubněním Ponávky (nejsou zmíněny působivé Hutterovy rybníky na ní. které nezanikly již v 18. století, ale působí jako významné vodní zrcadlo ještě na Richterových akvarelech kolem roku 1830 - 1850). Dále není zmínka o publikovaném školním projektu regenerace Svitavského náhonu v ateliéru docenta Havliše. Jako působivý, ale jen komorní umělý vodní tok, by mohly být zmíněny brodící vodní schody při vstupu do parku na Františkově pod Petrovem podle projektu architekta Petra Hrůši. Autor by měl zmínit Ceskou republikou podepsanou a přijatou Ramsarskou dohodu, která má zajišt'ovat umělé zvodnělé plochy. 2. Metoda zpracování disertace je logická. Vychází z historického vývoje budování a využívání umělých toků u nás i ve světě. Systemizuje jejich typologii i uplatnění ve městech s konkrétními příklady. Náš chudičký vývoj je srovnán s bohatým zahraničním a posouzením možnosti alespoň částečného uplatnění v našich městech. Nutno dodat, že příkladů klasických umělých kanálů je v našich městech tak málo, že zahraniční inspirace jSou nezbytné. 3. Autor formuluje cíl disertační práce jako nalezení odpovědi na otázku úlohy a podoby vodních toků v našem soudobém městě. Výrazně se neomezuje na umělé toky a vrací se k řece ve městě jako tradičnímu tématu (nedávno obhájená habilitace doc. M. Wittmana). Obhajoba a nezastupitelnost vodního toku jako veřejného prostoru ve městě je jednak velmi snadná - nikdo o ní nepochybuje, ale zároveň ve mnoha městech výrazný vodní prvek chybí. A musí být nahrazován a to nejen v Brně, Kroměříži. ale i ve Vídni - nebot' Dunaj byl převeden mimo obraz vnitřního města. Nicméně autor stanovené cíle splnil. 4. Daleko složitější je to s původními výsledky řešení vědeckého problému. tj. vlastním přínosem autora k exaktní problematice zvoleného tématu. Práce v naprosté převaze jen shromažd'uje, a to nikoliv komplexně, známé údaje o brněnských, moravských, českých a evropských vodních tocích a kanálech. Ale v těchto kompilacích je specifický přínos autora. Předně to jsou, zejména v poměrech Brna a Smiřic. početné a úplné údaje. Hlavně jsou však tyto údaje svébytně, samostatně hodnoceny. U zahraničních příkladů jde převážně o kvalifikovaný popis převážně přírodních, ale také městských upravovaných toků. Za vydání útlé brožurky by stály doklady o náhonech v Brně. S idealistickými návrhy jejich částečné obnovy. Ale v tom by architekta Ležatku asi předčila souběžně obhajovaná disertační práce architekta Pavlovského, jehož disertace o Svrateckém kanálu se věnuje této oblasti úzce specializovaně. 5. Na otázku významu disertační práce pro vědní obor a praxi odpovídám s jistými rozpaky v předcházející kapitole. Pokud bychom se snažili toto téma uplatnit ve vodním hospodářství, pak je přínos dosti problematický, v oboru urbanismu jsou určité poznatky zajímavé. Pro urbanistickou a vodohospodářskou praxi je odborné zaměření práce již zajímavější. Ideový záměr, ale i dokumentaci pro územní řízení by bylo možno z disertace vytěžit. 6. Práce je na standardní úrovni, grafika i fotografika. Přehledné členění teXtu, typy písma a řazení příloh jsou profesionální. 7. I při výše uvedených výhradách, které podle mých zkušeností posunují disertační práci architekta Lukáše Ležatky do průměru. s rozpaky ale i respektem k náročnosti doktorského studia a nezbytné píli a nadšení vyvinuté pro vypracování disertace, doporučuji práci k úspěšné obhajobě.
1 Aktuálnost tématu Umělé vodní toky v městském prostoru jsou v současné době velmi opomíjeným městotvorným prvkem. Důvodů je více. Přestože jde zejména o důvody pragmatické (zejm. finančně a technicky náročná realizace i údržba a velmi dlouhodobá, nízká, případně žádná finanční návratnost), není možné se s tímto stavem smířit. Předmětem dizertace je tedy aktuální téma, jehož řešení je potřebné a prospěšné. 2 Zvolená metoda zpracování Podrobná analýza historických dokumentů a dalších informací získaných od příslušných správních a plánovacích institucí je vhodným podkladem pro nástin možností obnovy a budování umělých vodních toků ve městě. Tyto možnosti vhodně dokreslují uvedené inspirační příklady ze zahraničí. Ocenit je třeba zejména dotazníkovou akci, která dobře dokumentuje současné povědomí veřejnosti o dané problematice. Vzhledem ke stanoveným cílům práce jsou použité metody vhodné. 3 Splnění stanovených cílů Cílem posuzované práce je dle její kapitoly 4: " … zmapování a analýza historického vývoje, úlohy a stavu vodních toků v urbanizovaném prostředí u nás až po současnost, obhájení nezastupitelné pozice ve městě a nastínění jejich možné obnovy a navrácení do obrazu města, dokumentované převážně na úspěšných řešeních ze zahraničí … nalezení odpovědi na otázku podoby a úlohy vodních toků ve městě v blízké budoucnosti … ". Dizertace podává celistvý obraz historického vývoje jednotlivých typů umělých vodních toků na území ČR a umožňuje tak podrobný pohled na ně a současně objasňuje důvody pro jejich zachování či obnovu z hlediska aktuálních potřeb našich měst. Zvolené příklady ze zahraničí pak vhodně nastiňují možnosti řešení umělých vodních toků v dnešním urbanizovaném prostředí. Pro úplnost pohledu chybí dle mého názoru podrobnější úvaha o možnostech budování nových umělých vodních toků ve městech, např. při řešení frekventovaných veřejných prostorů, zejména náměstí, městských parků, vnitrobloků apod. Rovněž v důvodech pro znovuoživení umělých toků ve městě postrádám výslovné uvedení a podrobnou specifikaci pozitivních mikroklimatických účinků vodních prvků v sídlech. Co se týče uvedených ekonomických důvodů hovořících pro realizaci umělých vodních toků, lze o jejich relevanci v současných podmínkách vést spíše diskuzi, nežli je uvádět jako jednoznačné. Práce naplňuje poměrně široce stanovené cíle téměř beze zbytku. 4 Původní výsledky řešení vědeckého problému Práce, která se v tak uceleném a širokém pohledu zabývá problematikou umělých vodních toků ve městech, je v ČR ojedinělá. Jedná se tedy o práci v tomto ohledu původní, která může být dobrým východiskem pro širší zpracování problematiky. V souladu s cíli, které si práce stanovuje, jsou výsledky řešení uváděny spíše v obecné poloze, jako jednotlivé náměty. Vhodné by bylo uvést též ucelený stručný souhrn možných řešení a postupů pro naplnění hlavního cíle, tj. k navrácení vodních do obrazu města, včetně doporučení pro další výzkum a práce v daném oboru. V práci zmíněný "masterplan" a zapojení široké veřejnosti do jeho tvorby a uvádění v život, případně návrat institutu hlavního architekta města nebo konání průhledných veřejných soutěží je vhodnou cestou, jejím nezbytným předpokladem je však vhodné legislativní prostředí, cílené finanční motivace a zejména aktivní účast a zájem veřejnosti, který nelze vzbudit bez účinné a dlouhodobé osvěty. 5 Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Ocenit je třeba zejména široký a ucelený záběr práce. Toto pojetí dává dobré předpoklady k tomu, aby bylo možno na tématu dále pracovat v jeho jednotlivých detailech. Problematiku bude třeba řešit nejen po stránce odborných postupů, ale současně i po stránce postupů legislativních a obecně společenských. Pro praxi je práce využitelná jednak pro svá dobře zpracovaná historická východiska jednak pro uvedené motivační zahraniční příklady. Obsahuje i celou řadu námětů pro řešení problematiky umělých vodních toků ve městech v současné době, se kterými je však nutno dále pracovat. 6 Formální úprava dizertační práce Práce má 136 stran a je přehledně a logicky členěna do jednotlivých kapitol a podkapitol. Lze pouze doporučit včlenění kapitoly s uceleným stručným souhrnem možných řešení a postupů k navrácení vodních do obrazu města, která by přehledně sumarizovala náměty z jednotlivých kapitol, včetně doporučení pro další výzkum a práce na tématu. Celková grafická úprava dizertace je dobrá. Text je dobře čitelný, snad až příliš rozvolněný. Obrázky v textu jsou dobře popsány, některé by si však zasloužily větší formát. Dobrá je práce s historickými mapovými díly, bylo by vhodné, aby se autor pokusil i o jejich podrobnější (zejm. grafickou) interpretaci, např. o jejich průmět do map současných. Kladně lze hodnotit přehledné tabulkové vyhodnocení dotazníkové akce uvedené v závěru kapitoly 8. Po stránce slohové a gramatické je práce na dobré úrovni. Gramatických chyb je v textu jen velmi málo. Formální zpracování je možno celkově označit za zdařilé. 7 Doporučení k obhajobě Autor dizertační práce prokázal schopnost samostatné vědecké a tvůrčí činnosti v oboru urbanismus, jakožto i volby aktuálního tématu a jeho širokého a podrobného zpracování. Doporučuji proto jeho dizertační práci k obhajobě.
1. Aktuálnost tématu Zadání práce je nanejvýše aktuální a potřebné. 2. Zvolená metoda zpracování Analytické zpracování je logické a kvalitní. Na úrovni obecně poznávací jsou rozbory konkrétních měst u nás a v Evropě cenné. Dílčí pokusy o syntézy jsou však značně neúplné a částečně amatérské. Nelze řešit klasifikaci umělých toků na základě několika a to jen málo podstatných faktorů. Zásadními nedostatky ve vědeckých metodách shledávám následující: 1. Autor jakoby nenavštěvoval úvodní přednášky ze základů ekologie a o krajinné ekologii nikdy neslyšel. Tvrzení typu "zeleně ve městech je již tak dost (str. 39), "…jisté obavy… z ekologického oživení vodního toku…" jsou demagogická. Přece trvalá vegetace je přirozenou součástí sídel a její vývoj je stejně přirozený jako vývoj města samotného. V každé vodní nádrži vznikají ekosystémy a je pouze na nás zda budou páchnout, či v nich budou raci. Stejně tak musím upozornit, že i dle dikce našich zákonných norem je i město součástí krajiny a nestojí vedle ní (např. str.35). 2. Autorská interpretace doktoranda používá zevšeobecňující závěry z některých historických dokumentací mylně. Např.: vlnu zájmu o regulaci toků nevyvolaly až povodně na přelomu tisíciletí (str. 4), regulační stavby jsou systematicky budovány již od 18. století. Vodní mlýn patrně není vynálezem evropského středověku (str.40), ale starověkým zařízením z předního východu. Ve středověku jistě nebyly důvodem vzniku náhonů papírny, ani městské lázně! (str.42). Není mi ani známo kdy došlo k "přechodu k extenzivnímu zemědělství" (str.43). Vývody jsou nepřesné, nevědecké a smíchané bez časových souvislostí.Je možné že závěry jsou myšleny jinak, ale právě nevědecké průběžné míchání časových období o nichž autor mluví je příčinou možných dezinformací. Sociologické aspekty, o nichž autor v celé práci mluví jako o samozřejmých jsou podloženy pouze výsledky anketního šetření, jejíž nedostatečný rozsah (63 respondentů) i ostatně i výsledky rozhodně neopravňují k mnoha jakoby samozřejmým tvrzením autora (např. vodního toku s funkcí architektonickou si váží stejně respondentů, jako vody s funkcí přírodní (11 respondentů). Pro autorem proklamovaná tvrzení tak nenacházím nikde oporu (citace z tohoto oboru zcela chybí). U ekonomických aspektů se autor pouští do závěrů velmi odvážných. Např. tvrzení, že "Přínos vodního toku …. několikanásobně převažuje náklady" je nejasné, bez odborné opory a připadá mi zcela nadnesené. Opět nenacházím pro toto tvrzení žádný výpočet ani odkaz na literaturu. Pochybení nacházím i v problematice technických řešení. Kupříkladu. představa, že se při povodních budou i u nově budovaných kanálů stavět protivodňové stěny mi připadá koncepčně nepředstavitelná. K diskuzím o průplavu D-O-L se vyjadřovat nehodlám. Souhrnně tedy za největší nedostatky považuji nedostatečnou zdrojovou vybavenost práce pro jinak suverénní tvrzení a zcela chybějící citace (ty jsou prakticky pouze u obrázků). Chybou patrně vůbec největší je zařazení kapitoly 6 - Historický a typologický vývoj …. Pro skutečnou, fundovanou typologii umělých vodních toků neměl doktorand dost podkladů, ani celostních vědomostí. 3. Splnění stanovených cílů Splnění stanovených cílů je bohužel jen částečné. Zejména se nepovedlo "objasnit obecné teoretické ….důvody …. umělých kanálů" (str.5). 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému: Výsledky v úzce zaměřeném uměleckém oboru urbanismus a architektura v interakci s vodním tokem jsou bohaté a přínosné. 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Je dobrou případkovou studií s bohatými příklady od nás i ze zahraničí. Zvlášť důležitý je byť jen jednostranný pokus rehabilitovat umělé historické vodní toky ve městě. 6. Formální úprava disertační práce Práce je zpracována v dostatečném rozsahu, s bohatou mapovou a fotografickou dokumentací. 7. Stanovisko k doporučení k obhajobě Po dlouhém rozvažování doporučuji práci přijmout k obhajobě.
eVSKP id 29939