BEDNÁROVÁ, P. Studium mobility vybraných léčiv v přírodních systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Kalina, Michal

Studentka Bc. Paula Bednárová se ve své diplomové práci zabývala vysoce aktuální problematikou studia mobility vybraných typů léčiv v půdě. Pro tyto účely využila sorpční experimenty modelových léčiv na půdu s detekcí pomocí UV-VIS a HPLC. Interakce mezi léčivy a půdou studovala také pomocí izotermické titrační kalorimetrie. Nejednalo o lehkou problematiku, bylo třeba vhodně definovat použitá léčiva a také optimalizovat metody detekce. Bc. Paula Bednárová se s těmito experimentálními problémy zvládla popasovat, přesto bych očekával od studentky magisterského studia větší samostatnost, lepší časové rozvržení experimentů a vlastní iniciativu při řešení diplomové práce. I přes počáteční problémy zvládla studentka získat poměrně zajímavá experimentální data. Jakožto vedoucí musím ovšem vytknout způsob jejich zpracování, kde bych opět očekával větší samostatnost a pečlivost. Totéž platí i pro diskuzi výsledků, kde naprosto postrádám odkazy na výsledky publikované v aktuální literatuře. To je bezesporu škoda, protože z teoretických částí práce je zřejmé, že je studentka schopna se orientovat v odborné literatuře a dokáže přenést získané teoretické poznatky do ucelené formy rešerše. Studovaná problematika je bezesporu vysoce aktuální, ovšem pro vyvozování hlubších závěru z předložených dat by bylo třeba provézt důkladnější statistické vyhodnocení a provézt více opakovaných měření, což vzhledem k časovému presu, který vznikl při doměřování experimentální části tzv. za "pět minut 12", již nebylo možné. Závěrem musím konstatovat, že i přes výše zmíněné nedostatky, diplomovou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji ji ohodnotit stupněm „uspokojivě“ (D).

Posudek oponenta

Pořízka, Jaromír

Předložená práce Bc. Pauly Bednárové pojednává o problematice mobility a osudu vybraných lečiv v životním prostředí. Práce byla zaměřena na běžně využívaná léčiva, kdy některá z nich, jako jsou sulfoamidy jsou obtížně degradovatelné a běžné ČOV mají problémy s jejich odstraněním z odpadních vod. Teoretická část vychází z 57 literárních relevantních zdrojů, které jsou citovány ve správném formátu. Je vidět, že autorka věnovala rešerši čas. Některé kapitoly však mohly být stručnější a naopak se autorka měla zaměrit více na problematiku adsorpce a interakce vybraných léčiv s komponenty půdy a osudu léčiv v životním prostředí. Úplně poté chybí kapitola o způsobech analýzy léčiv v environmentálních vzorcích. Experimentální část má standardní formát, ale není vhodné do této kapitoly zahrnovat principy fungování jednotlivých analytických instrumentů - to mělo být v části teoretické. Při popisu chromatografických metod je třeba konkrétně uvést na jakých vlnových délkách byly jednotlivé analyty stanovovány, ne jen uvést celkový výčet. Souhlasím, že jako prevence nežádoucí interakce nabitých molekul se silanolovými skupinami na silikagelu v chromatografické koloně se využívá úpravy pH, ale ne pouze vzorků, ale hlavně samotné mobilní fáze. Dále z experimentální části není jasné, jaký půdní vzorek se využíval pro adsorpční experimenty. Co se týče výsledků a jejich diskuse - je patrné že studentka provedla celou řadu časově náročných experimentů. Z výsledků vyplývá, že jednotlivé druhy testovaných léčiv se adsorbují v modelovém systému na půdu různým způsobem. Ocenil bych, kdyby byl lépe vysvětlen mechanismus adsorpce. Proto by však bylo nutné provést podrobnější charakterizaci půdního vzorku, která v práci chybí. Autorka v práci uvádí, že "imobilní v přírodě jsou ibuprofen a kyselina acetylsalicylová a jejich transport v půdě bude velmi bržděný". Myslím si, že toto obecné tvrzení není dostatečně podpořené experimenty. Mobilita, biodostupnost a případná toxicita je ovlivněna interakcí léčiv s minerálními složkami půdy, organickou hmotou a mikroorganismy a také na charakteristikách vodného prostředí. Oceňuji, že design experimentu počítal s možností ovlivnění výsledků z UV-VIS analýzy reálných vzorků interferencemi. Analýzy byly paralelně provedeny také na HPLC a lze konstatovat, že z analytického hlediska obě metody poskytovaly relativně podobné výsledky. To vnímám jako zásadní zjištění, kdy vyvinutá metodická platforma může sloužit k budoucím experimentům. Kriticky se musím vyjádřit k šířce diskuse výsledků. Autorka jistě strávila v laboratoři slušnou porci času, ale data zpracovala v podstatě pouze deskriptivním způsobem. Chybí hlubší rozbor a srovnání s dostupnou literaturou z daného oboru. To by jistě posunulo celou práci o několi úrovní výše. Z formálního hlediska je práce v pořádku. Občas se vyskytují typografické chyby, ale ne ve velké míře. Slohově je práce dobře čitelná. Definované cíle práce byly splněny. Na základě výše uvedeného konstatuji, že práce splňuje nároky na VŠKP, hodnotím ji zámkou C - dobře a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 113675