MAYER, A. Návrh stejnosměrného elektromagnetu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Autor práce měl za úkol seznámit se s historickým vývojem a typickými konstrukcemi elektromagnetů, nastudovat postup návrhu stejnosměrného elektromagnetu, dle tohoto postupu provést návrh elektromagnetu, který měl poté překreslit do formy modelu. Na vytvořeném modelu měl student provést numerickou simulaci jeho tahové charakteristiky a tu poté porovnat se změřenou tahovou charakteristikou elektromagnetu v laboratoři elektrických přístrojů. Student Aleš Mayer ve svojí bakalářské práci splnil všechny body zadání. Měření probíhalo ve spolupráci s vedoucím práce a vlastní dokument vypracoval student samostatně ve vyvážené kombinaci s konzultacemi s vedoucím. Student zodpovědně přistupoval k zadaným úkolům. Při práci používal odbornou literaturu, kterou řádně citoval. Zvláště pozitivně hodnotím samostatně vytvořený 3D model a výkresy, díky kterým bude možné později elektromagnet vyrobit a použít jej do výuky na VUT v Brně. Komunikace se studentem během vypracování probíhala efektivně. Odevzdaná práce je logicky i graficky dobře uspořádána a splňuje požadavky na formální úroveň bakalářské práce. Prostor ke zlepšení vidím ve vyhledávání a studiu odborné literatury. I přes výše uvedenou připomínku práci studenta Aleše Mayera hodnotím A (90 b) a doporučuji ji k obhajobě.
Autor BP Aleš Mayer v prvních dvou kapitolách připomíná historii vynálezu elektromagnetu, princip funkce a konstrukci četných provedení, jejich výhody a nevýhody. Ve třetí a čtvrté kapitole popisuje postup návrhu a výpočtem navrhuje stejnosměrný jednofázový jádrový elektromagnet, který srovnává s existujícím elektromagnetem v laboratoři. Navržený elektromagnet simuloval v prostředí FEMM, v prostředí Inventor vytvořil 3D model uspořádání laboratorní úlohy a základní dokumentaci k výrobě navrženého elektromagnetu. V páté kapitole diskutuje měření tahových charakteristik, měření oteplení, zapínací proudy a přepětí při vypínání elektromagnetů. Z hlediska věcného obsahu BP je v souladu se zadáním. Členění kapitol je logické a přehledné. Z hlediska formy vypracování je nutno říci, že text BP trpí četnými překlepy, chybami ve skloňování a interpunkci. Většinu z těchto chyb mohl autor odstranit prostou kontrolou ve Wordu. Například: (konzultaze - v Poděkování; ztrátav - Seznam zkratek; pauzy před citačním závorkami – někde ano, jinde ne); nedostatky v interpunkci; chybky ve skloňování; hole mědi; 2.3.1: materiálemk; meď; Zalakováním; 2.5: Vyznačují se velikou přídržnou silou, delší životnost a tichý provoz; 2.6 Jádra musí být složeno; 2.7 Magnetický obvod stejnosměrných polarizovaných elektromagnetů jsou sestavena z lištěných plechů; 4.4 namedolovat; Bronozvý; Nejdřívo; 5.3. Průchodem proudu proudovodnou drahou přístroje má za následek vznik; 0 s dt/0d - c v d/ d jinak v textu, jinak v rovnici (5.5); Špičkový zapínací proud je maximální, okamžitá hodnota vstupního proudu odebíraná budicí cívkou elektromagnetu při jeho zapnutí střídavým proudem…; (nabytečná matoucí čárka), 5.41 okmažiku zapnutí; rovnice (4.8), ale má být (5.8); Po stránce odborné je BP poměrně detailním pojednáním o elektromagnetech, částečně kompilační s příslušnými citacemi, z větší části je BP aplikační, autorská. Práce bude využita ve výuce v laboratořích elektrických přístrojů. Doporučuji k obhajobě. 1) K pojmům, které používáte: Jaký je rozdíl mezi objevem a vynálezem, jaký je rozdíl mezi elektrotechnikou a elektronikou? 2) Co se skrývá za koeficienty v rovnicích (3.1 a 3.2) 3) Přesto, že se podobají (statická tahová charakteristika původního plášťového elektromagnetu z laboratoře a část tahové charakteristiky navrženého elektromagnetu získaná simulací v program FEMM, obr. 18), komentujte významné faktory (příčiny) způsobující odlišnost charakteristik (obecně i konkrétně).
eVSKP id 125772