DURKOŠ, M. Datová síť pro smart grid v energetice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student průběžně pracoval na zadaném úkolu. Prokázal značnou samostatnost a měl snahu se orientovat v problematice. Požadavky zadání víceméně splnil. Jedná se o poněkud složitou rozsáhlou oblast a opravdu důsledná orientace vyžaduje podstatně větší časový prostor. Některé oblasti by bylo vhodné zpracovat do větší hloubky, ale to se bohužel obvykle ukáže až jako výsledek systematické práce a termín odevzdání DP je v tomto neúprosný.
Práce je dobře čitelná a vhodně strukturovaná. V práci bych rád vyzdvihl velice kompletní popis definice „chytrých sítí“. Student musel nastudovat znatelné množství odborné literatury. Dále bych také studenta pochválil za poměrně detailní představení pilotních projektů smart meteringu běžících v Evropě. Tato kapitole je obsahově velice hodnotná a dobře čitelná. Student při zpracování diplomové práce pracoval s velkým množstvím literatury. K práci mám následující připomínky: Vytkl bych neodborné termíny v diplomové práci, např., že současné energetické sítě, jak student uvádí, mají pouze „pár senzorů “ a jsou „slepé“. Nebo také např. termíny jako střední zpoždění, nízká šířka pásma atd. Student by měl být v technické práci konkrétní a pracovat s čísly. U obrázku 1.2 by bylo vhodné doplnit data nebo alespoň letopočty. Dále by bylo vhodné použít menší kompresi u obrázků, některé nejsou příliš dobře čitelné. V textu občas chybí mezery za tečkami. U převzatých obrázků, by bylo vhodné uvádět zdroj přímo v citaci obrázku. V rámci praktické části práce, student strukturu chytré sítě rozdělil do několika dílčích částí, které individuálně simuloval. Zde bych měl velkou připomínku k účelu simulací, který jsem bohužel nepochopil. Student pro každou část sítě vyhodnocoval zpoždění přenosu dat. Toto zpoždění bylo po celou dobu simulace konstantní, tj. vyhodnocovalo se chování sítě v závislosti na čase, ale v tomto čase nebyly v síti předkonfigurovány žádné události, které by zpoždění přenosu dat ovlivňovaly. Ke zjištění, jaké zpoždění zavádí konkrétní technologie si stačí nastudovat literaturu k dané technologii a není potřeba provádět simulace. Hodnotným výstupem těchto simulací, by mohla být např. závislost propustnosti nebo ztrátovosti na zvyšujícím se počtu připojených koncových zařízení. Proto tyto simulace nepovažuji za příliš účelné a hodnotné. Dále bych vytkl způsob zobrazení výsledků, kdy student do jednoho grafu dává průběhy, jejichž hodnoty jsou řádově několikanásobně odlišné, a proto některé z nich ztrácejí význam, jelikož jsou téměř na nulových hodnotách, viz Obr. 3.1 průběh pro PLC technologii. Přes výše uvedené výtky shledávám práci jako zdařilou a hodnotím ji B 81 bodů.
eVSKP id 66935