TOMÍČEK, M. Aktivní anténa se zdvojovačem kmitočtu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Raida, Zbyněk

Cílem diplomové práce bylo navrhnout flíčkovou anténu pracující na kmitočtech 900 MHz a 1 800 MHz s dvěma ortogonálními polarizacemi. Anténa měla být ve finále doplněna zdvojovačem kmitočtu s tranzistorem HEMT. V prvé fázi byl vytvořen kompletní model navrhované antény se zdvojovačem v programu ANSOFT Designer. Následně byl model optimalizován, vyroben a experimentálně byly ověřeny jeho vlastnosti. Rozdíly mezi změřenými a vypočtenými parametry byly zdůvodněny výrobními nepřesnostmi. Student pracoval na projektu aktivně a s velkým nasazením po celou dobu řešení. Formální zpracování práce je na dobré úrovni (až na řadu pravopisných chyb). Student využíval jak českou tak mezinárodní odbornou literaturu.

Posudek oponenta

Černý, Petr

Formální zpracování práce je v pořádku. Práce obsahuje všechny náležitosti a její zadání je splněno. Délku textu práce považuji za podprůměrnou. Podle mého názoru navíc odborná úroveň a postup řešení neodpovídají požadavkům kladeným na diplomovou práci. Výsledky práce mohly být lépe prezentovány a zhodnoceny. Nástřel rozměrů patche uvedený na straně 13 pokládám za zbytečně složitý, poněvadž autor je mohl rovnou určit jako polovinu vlnové délky. Počáteční zanedbání permitivity nosného substrátu patche považuji za chybu, což se následně prokázalo i při optimalizaci výsledných rozměrů. Řezy vyzařovacích charakteristik na obr. 5.18b a 5.19a vykazují nízkou maximální úroveň, která neodpovídá řezům na obr. 5.18a a 5.19b. Měření vstupní impedance patche na frekvenci 900MHz přes Wikinsonův dělič je silně zkresleno vstupní impedancí násobiče, zřejmě nevhodnou - viz dále. Spice model tranzistoru byl nalezen v souboru AVO2-1283EN.pdf ze dne 9.9. 2009 jako první odkaz ve vyhledávači Google a následně i na stránkách výrobce tranzistoru. U návrhu násobiče postrádám několik elementárních kroků: přizpůsobení tranzistoru/násobiče, vhodné zemnění i napájecí obvody. Vzhledem k předchozím důkladným popisům návrhu a výroby předpokládám, že tranzistor nemá pod vývody source prokovy do zemní roviny. Dále napájecí přívody nejsou realizovány úzkým vedením s vyšší impedancí, který by méně ovlivňovala signálové vedení. Použité indukčnosti (viz. obr. 32) mají nízkou rezonanční frekvenci, nad kterou se chovají jako indukčnost jen v určitých frekvenčních pásmech. Impedanční přizpůsobení postrádám úplně. Za nejzávažnější chybu považuji fakt, že z měření vychází konverzní ztráty násobiče 40dB a nejsou důkladně podrobeny diskuzi! U vhodně navrženého násobiče se shodným tranzistorem na stejné frekvenci bych naopak předpokládal konverzní zisk. Další nevysvětlenou otázkou je, zda měřená úroveň nepředstavuje utlumenou první harmonickou budicího generátoru. Pro dosažení nízkých konverzních ztrát bych u tranzistoru s kompresí P1dB=20dBm volil vyšší vstupní úroveň budicího signálu.

eVSKP id 39383