KALINA, L. Mixážní nízkofrekvenční pult pro laboratorní výuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Úkolem studenta Ladislava Kaliny bylo vytvořit kompletní teoretický a praktický návrh laboratorního přípravku audio mixážního pultu pro laboratorní výuku v předmětu Nízkofrekvenční a audio elektronika, který je vyučován v bakalářském studiu oboru B-EST. Zadáním byl požadován funkční laboratorní přípravek, komplexní podklady k návrhu, laboratorní úloha a ověření funkčnosti. Předpokladem byla integrace alespoň 4 symetrických mikrofonních vstupů, 4 monofonních linkových vstupů, sluchátkový zesilovač a nízkošumové provedení aktivních prvků. Mohu konstatovat, že student předložil k obhajobě velmi kvalitní návrh i zadáním požadovanou realizaci, kdy v konstrukci použil 4 různé realizace mikrofonních vstupů (Allen & Heat GL2200, Analog Devices AD797 a SSM2019, diskrétní provedení součástek) a 2 stereofonní vstupy s obvody Philips TDA1524 a Texas Instruments LM1036. Pro sluchátkový zesilovač byl využit obvod Texas Instruments TPA152 ve třídě AB. Teoretický návrh, praktická realizace i samotné laboratorní měření, včetně demonstrace funkčnosti a fotodokumentace, dokládá plnou funkčnost navrženého přípravku a možnost okamžitého zařazení do laboratorní výuky. Rovněž formální stránka předložené diplomové práce (nadstandardních 132 stran včetně příloh, použitá literatura, konstrukční dokumentace) je na velmi dobré úrovni. K předložené práci nemám žádné zásadní připomínky. Závěrem shrnuji, že zadání bylo ve všech bodech splněno. Student pracoval samostatně, kdy na pravidelných konzultacích prezentoval postupně dosažené výsledky. Rad bych současně poukázal na pečlivé časové rozvržení prací a velmi dobré dosažené výsledky. Bakalářskou práci Ladislava Kaliny jednoznačně doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A/95 bodů.
Tato práce se zabývá návrhem a výrobou mixážního pultu s korekčními a pomocnými obvody. Konstrukce využívá několik různých typů vstupních kanálů pro jejich porovnávání při výuce. Práce je psána velmi srozumitelně a je vidět, že se student v problematice orientuje. K práci mám následující připomínky. V tabulce 2.1 by se hodilo porovnat i tranzitní kmitočty pro open-loop gain. Kompenzační kapacita (diskuze na str. 7) vesměs zhorší (záměrně kvůli stabilitě) kmitočtové vlastnosti OZ. Některé pojmy by se hodilo odkazovat na literaturu (komentář šumového čísla na str. 7). Místy by se hodil detailnější komentář vysvětlující, které prvky (potenciometry) k čemu slouží (ladění, nastavení zisku/útlumu v pásmu, apod.), místy to není zcela jasné (např. str. 11 nahoře). Velice málo návrhu (prakticky nic) je věnováno vlastním výpočtům a nastavením. Podle komentářů v textu se i zdá, že student použil většinu parametrů a hodnot v souladu s doporučeními, ale je škoda, že si nikde netroufl aspoň jednoduchým výpočtem hodnoty pro zadané (známé) parametry ověřit. Nicméně student odvedl obrovské množství manuální práce s výrobou, sestavováním a oživováním modulů a při následném měření. Kmitočtové charakteristiky mohly být ukázány do vyšších kmitočtů (ne jen do 20 kHz), aby bylo vidět, kde zhruba končí kmitočtová použitelnost zařízení. Trochu postrádám vstupně-výstupní charakteristiky (kapacitní vazby - AC) jednotlivých bloků i celku (především), kde by bylo vidět, jaké max. napětí ještě systém zpracuje bez zkreslení (omezení, ořezání) a analýzu THD. I přes očividně úspěšné oživění a asi i bezproblémový provoz je zde obecně uvedeno velmi málo výsledků měření. Nějaké (v omezené míře) jsou však uvedeny ve vzorovém vypracování protokolu. Preciznost návrhu desek je zřejmá, tak jako finální mechanické řešení šasi a ovládacího panelu. Fotodokumentace a obsah příloh této práce je impozantní a zabírá asi 3/4 celého rozsahu knihy. Po formální stránce mám několik drobnějších výhrad. Reference mají být citovány v textu vzestupně ([1], [3], [20], ne jakkoliv a je třeba hranaté závorky oddělovat čárkou nebo pomlčkou, v případě citace více po sobě jdoucích zdrojů, [1]-[5]). Místy se zdají být rovnice nejednotně zarovnány. Odkazy na přílohy by měly být v textu specifikovány (např. v příloze A1 je schéma kanálu podle Allen and Heat…), jinak není místy jasné, kterému zapojení příslušná textová pasáž náleží. Místy jsou uvedeny špatné odkazy na tab./obr. (např. na tab. 2.3 na str. 11). Zadané cíle byly bezesporu splněny. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 84611