PROCHÁZKA, M. LabVIEW drivery pro odporové dekády [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Bakalářská práce navazovala na předchozí semestrální projekt, byla realizována pro firmu Meatest a zde i částečně konzultována. Cílem bakalářské práce byl návrh a realizace přístrojových ovladačů pro odporové dekády M6xx firmy Meatest v prostředí LabVIEW. Úspěšná realizace této práce předpokládala dobré znalosti programování ve vývojovém prostředí LabVIEW a specifik tvorby ovladačů pro tato zařízení. Student nastudoval problematiku obecné tvorby přístrojových ovladačů, včetně implementačních zákonitostí pro realizaci v prostředí LabVIEW a vytvořil ovladače pro konkrétní dekády. Základní implementaci ovladačů realizoval již v závěru semestrálního projektu, v průběhu řešení bakalářské práce se věnoval odladění chyb, formálním úpravám kódu, tvorbě vzorových příkladů, testování a dokumentaci. Bohužel malý počet praktických funkcí dekád a strohá komunikace nedovolovala rozvinout komplexnější přístup při tvorbě ovladačů (větší modularitu) ani jejich rozsáhlejší testování. Student využíval konzultací mých i externího konzultanta, jeho úsilí při řešení práce by ale mohlo být vyšší. Při řešení práce se nesetkal s významnějšími problémy ani do časové tísně. Vytvořené přístrojové ovladače jsou funkční a firma Meatest je poskytuje k jejich přístrojům. Ovladače jsou také ke stažení na stránkách firmy National Instruments v sekci necertifikovaných ovladačů. Technická dokumentace a implementační detaily v prostředí LabVIEW mohly být ale zpracovány pečlivěji. Cíle práce přesto považuji za splněné a studentovu práci hodnotím stupněm dobře C/72.
Bakalářská práce pana Procházky na téma "LabVIEW drivery pro odporové dekády" obsahuje 17 stran teoretické části a 15 stran praktické části. Po odborné i časové stránce práce patří mezi jednodušší. V teoretické části student popisuje pozadí přístrojových ovladačů (kap. 2), problematiku tvorby ovladačů v LabVIEW (kap. 3) a popis odporových dekád (kap. 4). Myslím si, že kap. 3 a 4 by měly být v opačném pořadí. Je patrná malá úroveň znalostí studenta v této problematice, kdy např. na s. 14 obr. 2 popisuje funkci VISA Configure Serial Port, kterou dále nevyužívá, na s. 13 používá velmi zastaralý obr. 4 (přitom obdobný obrázek je možné vytvořit z příkladů dostupných v základní instalaci LabVIEW) a na s. 15 obr. 5 popisuje nastavení parametrů pomocí Property Node, které již byly podle popisu nastaveny funkcí VISA Configure Serial Port a není potřeba je měnit. Počet dostupných znaků lze získat bez opětovného nastavení paramerů, jak je mylně uvedeno. Další nejasnost je v kap. 3.2.3, kde není uvedeno, jakou šablonu je vhodné použít. Poměrně zvláštní je neuvažování komunikačních rozhraní USB a Ethernet, jejich oblíbenost je na vzestupu. První kapitola praktické části (kap. 5) podle popisu vypadá jako popis tvorby (což bylo popsáno v kap. 3.2.3), ale podle obrázků vypadá spíše na popis výsledku. Není popsáno, proč se u GPIB nepoužívají příkazy pro vzdálené ovládání REM a LOC. Zbytečně se opakuje kód pro definici ukončovacího znaku během posílání příkazů, pevně nastavené čekání 100 ms je jednak zbytečně dlouhé, podle obr. 25 na s. 29 se navíc zbytečně čeká mezi posláním dvou příkazů a mezi zápisem a čtením časová prodleva není. Student navíc uvádí, že dekáda bezproblémově odpovídala do 10 ms, ale v kódu je čekání i přesto nastaveno na 100 ms. Modularita ovladače je slabá, subVI Switching_modes.vi obsahuje 4 subVI, ve které se liší obsahem jediného řetězce. Z nepochopitelného důvodu neodpovídá obsah popisovaných funkcí Odpor, Platina, Nikl, Timing a User Function funkcím na CD. Při převodu desetinných čísel hodnot odporu nebo teploty je nesmyslně useknuta desetinná část. Přehlednosti kódu nepomáhá nejednotná grafická reprezentace funkcí (např. obr. 22 na s. 33), obvyklý je alespoň jednotný horní pruh odlišující přístrojový ovladač od ostatních funkcí. Funkční testování v kap. 6.4 nevede k žádným poznatkům, není tak jasné podle čeho se vyhodnocovala funkčnost ovladače. Z formálního hlediska práce obsahuje zbytečně velké množství krátkých podkapitol. Obrázky nejsou číslovány postupně a některé mají i duplicitní číslování, což výrazně omezuje přehlednost. Také chybí seznam obrázků a tabulek a přehlednosti nepomůže ani číslování stran blíže ke hřbetu. Zadání práce bylo splněno, vesměs ale malým úsilím. Také odborná kvalita vytvořených ovladačů a úroveň otestování je velmi nízká, což je dáno nízkou úrovní znalostí studenta v této problematice. I přesto ale prokázal některé schopnosti, navrhuji hodnocení 60/D.
eVSKP id 94243