MAJZLÍKOVÁ, P. Neenergetické aplikace lignitu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
Doktorandka prokazovala po celou dobu studia dostatečnou tvůrčí invenci a zejména samostatnost při návrhu i realizaci laboratorních experimentů. Hodně se však potýkala s časovým plánem, což vedlo ke značnému prodloužení studia a především práce na vyhodnocení experimentálních dat a jejich zpracování do formy publikačních výstupů. Nicméně z hlediska objemu vykonané experimentální práce, schopnosti formulovat zadání pro výzkumnou činnost, samostatně se orientovat ve výsledcích experimentů, navrhovat zaměření dalších laboratorních prací, krátce z hlediska schopnosti tvůrčí činnosti doktorandka naplnila očekávání i obecné požadavky kladené na tento typ studia. Její disertace úspěšně shrnuje její tvůrčí činnost a je na požadované úrovni. Doporučuji ji přijmout k obhajobě.
A. Aktuálnost zvoleného tématu Lignit se řadí mezi nejméně prouhelněné formy uhlí, z tohoto pohledu je jeho využívání jako paliva poměrně sporné. Lignit, vzhledem ke svému chemickému složení (a z toho vyplývajících vlastností), má velký potenciál především v neenergetických aplikacích. Pro jeho efektivní využití v těchto oblastech, je nezbytné, co možná nejlépe poznat a pochopit jeho chemické složení, strukturu, chování v kapalném prostředí, adsorpční schopnosti. Doktorandka se ve své práci věnuje třem důležitým oblastem z pohledu možného neenergetického využití lignitu, a sice studovala vodné výluhy, adsorpční kapacitu a dále se zabývala přípravou lignitových granulí. Zvolené téma je s ohledem na výše uvedené skutečnosti vysoce aktuální. B. Cíle práce (zhodnocení vytčených cílů práce a zhodnocení, jak disertant stanovené cíle splnil) Co se týče zadání disertační práce a s ním souvisejících cílů, nelze než konstatovat, že autorka zadání a cíle práce splnila beze zbytku. Splněn byl souhrnný cíl, tj. prozkoumat vybrané fyzikálně-chemické aspekty aplikací jihomoravského lignitu v oblasti zemědělství a péče o životní prostředí. Rovněž dílčí cíle: studium vodných výluhů, adsorpce organických barviv a ropných produktů, příprava a testování lignitových granulí byly splněny. C. Zvolené metody zpracování a postup řešení (vyjádření ke zvoleným metodám a k postupu řešení problému) V předložené disertační práci hodnotím (mimo jiné) vysoce teoretickou část, která svědčí o dobré orientaci autorky ve sledované problematice. Autorka prostudovala a citovala velké množství původních prací. Experimentální činnost je promyšlená a obsahuje velké množství experimentálních výsledků. Autorka se zabývala chováním jihomoravského lignitu ve vodném prostředí, sledovány byly změny pH, změny specifické elektrické vodivosti a stanoven byl obsah vybraných prvků ve vodných výluzích. Další klíčová část byla věnována adsorpci organických barviv a faktorům, které adsorpci ovlivňují, jako jsou: koncentrace lignitu, koncentrace barviv, rychlost míchání či teplota. Dále byla studována adsorpce ropných produktů a olejů. V neposlední řadě autorka ručně i strojově připravovala lignit ve formě granulí. Hodnotila jejich stálost ve vodném prostředí, odolnost proti oděru a adsorpční vlastnosti. Velice kladně hodnotím množství provedených experimentů a také způsob s jakým byla experimentální data zpracována. D. Zhodnocení výsledků dosažených disertantem (vyjádření k výsledkům disertační práce s uvedením konkrétního přínosu studenta) Disertační práce ve své podstatě nepřináší žádné nové postupy, experimentální techniky či matematické výpočty. Na druhou stranu je cenným kompilátem (jak sama autorka uvádí), který přehledně shrnuje to podstatné pro neenergetické využití lignitu. Dosažené výsledky jsou cenným příspěvkem pro daný obor a lze na ně plynule navázat. Výsledky vedly doktorandku rovněž k úvahám o dalším směřování výzkumu, doufám tedy, že autorka bude ve své práci pokračovat a rozšíří své zajímavé výsledky. E. Význam pro praxi nebo pro rozvoj vědního oboru (vyjádření k významu pro praxi nebo pro rozvoj vědního oboru) Význam výsledků lze vidět především v těchto oblastech: • Velice podrobně zpracovaná oblast chování jihomoravského lignitu ve vodném prostředí, což je klíčové pro případné využití v zemědělství, • popis adsorpční kapacity pro imobilizaci organických barviv a ropných produktů, včetně postihnutí faktorů, které adsorpční proces ovlivňují, • pilotní zkoušky v oblasti přípravy lignitových granulí, včetně testování jejich odolnosti. F. Publikační aktivita disertanta (vyjádření k publikační aktivitě disertanta) Publikační aktivita disertanta je plně dostačující pro daný typ studia (dosažení vědeckého titulu). G. Formální úprava disertační práce a jazyková úroveň (vyjádření ke struktuře disertační práce, k formálnímu zpracování a k jazykové úrovni) Po formální a jazykové stránce je práce na velmi dobré úrovni. H. Připomínky k disertační práci (konkrétní připomínky k disertační práci) Nejedná se o připomínku, jen náměty k diskusi v rámci obhajoby, kde bych uvítal zamyšlení nad mechanismech adsorpce organických barviv na lignitu. Dále možné aplikace adsorpce benzínů, nafty či olejů. Závěrečné zhodnocení (celkové zhodnocení disertační práce a jednoznačné vyjádření, zda oponent práci doporučuje nebo nedoporučuje k obhajobě) Doktorská disertační práce Ing. Petry Majzlíkové na téma ,,Neenergetické aplikace lignitu“ splňuje podmínky Zákona 111/1998 Sb. o vysokých školách, a proto ji doporučuji k obhajobě a po jejím úspěšném průběhu doporučuji udělit vědecko-akademický titul: „doktor – Ph.D.“
Ve své disertační práci se Ing. Majzlíková zaměřila na některé méně běžné způsoby využití mladého hnědého uhlí, tedy lignitu. V úvodu podává výstižnou charakteristiku tohoto materiálu včetně popisu jeho vzniku a uvádí, že navzdory nízké výhřevnosti je dominujícím způsobem využití lignitu spalování v tepelných elektrárnách. Na tomto místě by bylo možno zmínit též možnosti využití hnědého uhlí v zemědělství, jež má určitý význam historický, či využití uhlí jako chemické suroviny (rovněž důležité z hlediska historie, ale i z hlediska strategických úvah do budoucnosti). V úvodní části je zařazena i kapitola Minerální výživa rostlin, jejíž účel je poněkud nejasný. V experimentální části jsou v dostatečné míře popsány použité metody a materiály. Některé údaje jsou místy zbytečně podrobné, s malou výpovědní hodnotou. Např. tabulky 14 a 15 neobsahují téměř žádnou obecněji využitelnou informaci, vzorce pro výpočet sorbovaného množství jsou dosti primitívní a nemusely by byt v textu uvedeny. Měření absorpčních charakteristik použitých barviv na třech různých spektrofotometrech (viz tabulku 18) považuji za dost samoúčelnou záležitost. V části Výsledky a diskuse jsou prezentovány dosažené výsledky většinou pouze popisnou formou bez výraznější snahy o hlubší teoretický rozbor. Z hlediska sorpce bazických barviv, tedy iontových či ionogenních sloučenin, by bylo užitečné stanovit počet či druh funkčních skupin na povrchu sorbentů, případně hodnotu PZC (point of zero charge), což by umožnilo lépe diskutovat dosažené výsledky. Je zarážející, že v části věnované sorpci barviv není uvedena žádná izoterma. Sorpce látek iontové povahy na lignitu, který obsahuje řadu funkčních skupin podléhajících disociaci, je bezpochyby ovlivňována hodnotou pH roztoku v rovnováze. V předložené práci tento vliv studován nebyl, což by mělo být v průběhu obhajoby vysvětleno. Přes uvedené výhrady jsem v práci nalezl značné množství hodnotných experimentálních výsledků bezprostředně použitelných v technické praxi. Je zřejmé, že autorka se v dané problematice dobře orientuje, je schopna samostatné vědecké práce a dokáže přehledně shrnout získané poznatky a formulovat závěry. Po formální stránce je disertační práce zpracována velmi dobře, v práci se nevyskytují překlepy a pravopisné chyby. Závěr: Prohlašuji, že jsem předloženou disertační práci P. Majzlíkové prostudoval a konstatuji, že tato práce podle mého názoru splňuje požadavky na disertační práce v daném oboru a proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 68204