HALFAR, L. Analýza různých typů náhradních zapojení asynchronního motoru. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student se ve své bakalářské práci zabýval problematikou asynchronního motoru. Zaměřil se především na analýzu různých typů náhradních zapojení asynchronního motoru. Jednotlivé body zadání byly splněny jak po stránce teoretické tak i praktické, při laboratorních experimentech. Student postupoval při řešení bakalářské práce velmi iniciativně, samostatně a systematicky. Aktivně vyhledával a využíval literaturu. Práci doporučuji k obhajobě.
Úkolem studenta bylo provést analýzu náhradních zapojení asynchronního motoru, najít přepočtové vztahy mezi jednotlivými zapojeními, vztahy pro momentovou charakteristiku a srovnat užitečnost náhradních zapojení pro řízení asynchronních motorů. Předložená bakalářská práce dokládá, že student všechny body zadání splnil. Po formální stránce je práce na dostatečné úrovni. Gramaticky je práce v pořádku. Horší je slohová úroveň - některá souvětí jsou napsána neobratně a k pochopení jejich smyslu je zapotřebí notná dávka fantazie. Rozsah práce (přibližně 26 stránek vlastního textu) je dostatečný. Výhrady bych měl k použitému značení veličin. Hned na začátku Seznamu veličin a zkratek najdeme tři různé druhy magnetické indukce sdílící totožný symbol „B“ bez indexu či jiného rozlišení. Dále dva totožné symboly „f1“ a čtyři rozptylové indukčnosti rotoru přepočtené na stator, které se dělí o tři různé symboly. Označení os či křivek v grafech často neodpovídá symbolům v rovnicích či hlavičkách tabulek. Graf na obr. 34, str. 55 má popisky svislé osy bez potřebného desetinného místa, takže se všechna čísla opakují dvakrát. Naopak vodorovná osa má zcela nadbytečné desetinné místo uvedeno. Podobný zmatek se vyskytuje napříč celou prací. Po obsahové stránce je práce poměrně slušná, s výjimkou několika do očí bijících chyb. Například na str. 41 autor tvrdí, že ztráty v železe klesají se čtvercem napětí a hned pod textem vidíme obrázek dokazující opak. Je zřejmé, že student provedl všechny zadané výpočty a následně je doplnil měřením parametrů náhradního obvodu dvěma různými metodami. Je však velká škoda, že momentové charakteristiky vypočtené z identifikovaných parametrů nebyly srovnány na celém rozsahu skluzu. Z naměřených výsledků totiž autor vyvozuje, že model identifikovaný v bodech A, B blízkých pracovnímu, je přesnější nežli model identifikovaný v režimu naprázdno a nakrátko. To není nijak překvapivé, vezmeme-li v potaz, že identifikace v bodech A, B proběhla v několika dvojicích bodů napříč malým následně srovnávaným úsekem momentové charakteristiky (pro skluz s v rozsahu ). Identifikace naprázdno/nakrátko pracuje s body ležícími na okraji, resp. zcela mimo srovnávaný úsek a přirozeně tak nemůže dosáhnout podobné přesnosti na tomto úseku. Lze se však domnívat, že pokud bychom změřili celou momentovou charakteristiku motoru a srovnali ji s vypočtenými charakteristikami, bude identifikace naprázdno/nakrátko výrazně přesnější právě v bodech charakteristiky, ve kterých byla zjištěna – tedy v okrajích momentové charakteristiky při skluzu s=0 a zejména s=1. Přes zmíněné nedostatky je práce na slušné úrovni a proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 71053