ŘÍMAN, M. Měření a vizualizace veličin v hydraulických obvodech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.

Posudek vedoucího

Houška, Pavel

Student k řešení práce přistupoval velmi nezodpovědně a práci odevzdal bez vědomí vedoucího. Poslední konzultace proběhla 1. 6. 2015, kdy mu bylo sděleno, co má do práce doplnit, aby byla obhajitelná. Dále obdržel funkční projekt s informacemi, o tom co má být doděláno, aby projekt splňoval požadavky zadavatele. Od té doby vedoucího kontaktoval až e-mailem, ve kterém informoval o tom, že práci odevzdal. Přesto že na práci pracoval několik let, realizovanému projektu chybí velké množství požadované funkcionality. Z odevzdaného kódu je jeho vlastní dílo pouze matematika pro přepočet elektrické veličiny na fyzikální, výpočet Reynoldsova čísla a část prvků uživatelského rozhraní. Zbytek projektu odpovídá stavu, který obdržel od vedoucího práce dne 1. 6. 2015. Odevzdaná práce je z mého pohledu na hraně obhajitelnosti, proto je nutné, aby student prokázal znalost převzatého kódu a vysvětlil, proč nedodělal to, co měl.

Posudek oponenta

Kroupa, Jiří

Předložená bakalářská práce pojednává o měření a vizualizaci veličin v hydraulických obvodech. Hlavním cílem práce je návrh a realizace měřící aplikace s uživatelským rozhraním, která bude použita pro měření laboratorní úlohy v předmětu hydromechanika. Práce začíná popisem laboratorní úlohy a použitého hardwarového vybavení, po kterém následuje realizace samotné aplikace a končí návodem na její použití. Zcela však chybí rešerše zabývající se problematikou měření tlaku a průtoku v hydraulických obvodech, čímž považuji první bod zadání za nesplněný. První části práce nemám obsahově co vytknout. To stejné ovšem nemohu říci pro praktickou část, kterou student začíná přímo realizací aplikace a chybí zde její návrh například v podobě vývojového diagramu, znázorňující průběh programu. U popisu realizace mi pak chybí struktura výsledné aplikace, z které by byl patrný seznam všech vytvořených a použitých funkčních bloků. Rovněž zde není popsán blokový diagram hlavní aplikace (TopVI), který by dával informaci o propojení popsaných funkčních bloků. Uživatelskému rozhraní je věnována krátká podkapitola popisující pouze prvky, které byly použity pro zobrazení veličin. Detailnější popis je pak spolu s obrázky až v poslední kapitole s názvem Návod na používání aplikace. Graficky je práce na velmi dobré úrovni s minimem překlepů. Hůře je na tom stylistická stránka. Některé věty mají špatnou stavbu a text je díky tomu hůře čitelný (např. úvod 4. kapitoly). Student také na mnoha místech ignoruje použití trpného rodu. Dojem kazí na některých místech nevhodně zvolená terminologie (např. cyklus case). V práci chybí zhodnocení funkčnosti vytvořené aplikace, ale podle přiložených souborů vypadá být aplikace funkční. Je škoda, že student nedokázal vhodně interpretovat dosažené výsledky, neboť hlavní cíl práce, kterým byla realizace měřící aplikace, byl splněn. I proto přes veškeré výtky doporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 89074