DOBIŠ, L. Hodnocení vlivu mrkání na výsledek fúze simultánních EEG-fMRI dat [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Lukáš Dobiš aktivně a svědomitě pracoval na zadané problematice. Během literární rešerše nastudoval řadu existujících metod obsahově značně přesahující rozsah bakalářského stupně. Z vypracovaného teoretického rozboru je vidět studentovo pochopení zadané problematiky. Během vlastního řešení bakalářské práce student předzpracoval všechna dodaná EEG data podle nastudovaných metod dostupnými softwarovými knihovnami. Z výsledků fúze EEG-fMRI dat bez potlačeného artefaktu usuzuji, že mu celá analýza fungovala správně, neboť dospěl ke stejným aktivačním mapám jako já ve své vlastní publikaci. Bohužel samotný text předložené práce začíná být, od kapitol věnujících se praktické části práce, poměrně kostrbatý. Obdobné věcné informace se opakují napříč více podkapitolami. V textu práce jsem studentovi navrhoval uvézt pouze pár aktivačních EEG-fMRI map a zbytek přesunout do příloh, což se nestalo a podle mne je to na škodu. Jakožto vedoucí práce musím také negativně hodnotit, že při revizích textu práce, jsem musel studenta opakovaně upozorňovat na stejné věcné chyby v textu, než je konečně opravil. Dle předložených naprogramovaných skriptů a funkcí je nutno konstatovat, že student musí zapracovat na efektivitě kódu užitého programovacího jazyku. Řada matematických úkonů naprogramovaných několika smyčkami lze v užitém jazyku efektivněji vyřešit kombinací jednoho příkazu a podmíněného indexování. Nicméně, vzhledem k náročnosti zadané problematiky, i přes zmíněné nedostatky student splnil všechny požadované body zadání poměrně zdárně a proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 80/B.
Student se ve své práci zabývá korekcí mrkacího artefaktu v EEG datech a jeho vliv na výsledné fúze s fMRI daty. Hlavním bodem zadání je aplikovat již známý algoritmus pro odstranění mrkacího artefaktu s využitím ICA na signály EEG a porovnat vliv této korekce na aktivační mapy získané pomocí fúze EEG a fMRI. Jedním z cílů zadání je nastudovat a provést rešerši z oblasti snímání EEG v kombinaci s fMRI. K této části práce nemám zásadní výtky a student projevil značné úsilí v nastudování a popisu pro něj cizí a komplikované teorie z oblasti neurologie. Členění jednotlivých kapitol teoretického rozboru je vhodně zvolené a čtenáře uvádí do zadané problematiky fúze EEG-fMRI, místy možná až moc důkladně, vzhledem k tomu, že hlavním jádrem práce je filtrace EEG signálu. V úvodu student chybně popisuje EEG jako měření rozdílů napětí na elektrodách na místo potenciálu. Ve čtvrté kapitole, nevhodně nazvané Metody, student popisuje známé algoritmy pro zpracování EEG signálů, návrh metodiky, předzpracování dat a analýzu fúze EEG-fMRI. Nechápu uvedenou podkapitolu 4.5, která obsahuje pouze jednu větu. Název kapitoly je navíc podobný bakalářské práci, a proto bych očekával, že se bude hlouběji zabývat právě jádrem problému. Popis celé metodiky, názorně uvedené pomocí blokového schématu na str. 41, je zcela zmatený a neodpovídá jednotlivým krokům metodiky analýzy. Kapitoly 4.3. a 4.4. zbytečně popisují již zmíněné kroky metodiky v předešlé kapitole 4.1. (která je zde i odkazována). Z tohoto chaotického popisu není tudíž zcela jasné, co je vlastním přínosem studenta (zda se účastnil akvizice dat, které části předzpracování prováděl sám, a které byly již k dispozici). Nicméně některé bloky algoritmu (Skupinová analýza a EEG regression builder), jak student sám uvádí, byly dodány vedoucím práce. Student prezentuje jako vlastní algoritmy pouze tři jednoduché funkce řešící pásmovou filtraci metodou nulováním spektra, normalizaci signálu a výpočet podobnostních kritérií dvou vektorů. Jejich algoritmizace jsou v práci zbytečně uvedeny formou zdrojového kódu a poukazují na nízké programátorské schopnosti studenta. Kapitole 5 je v celku rozumně členěná na výsledky jednotlivých kroků algoritmu, avšak dosti stručná. Celkové vyhodnocení výsledků práce je založeno pouze na odkazování obrázků v textu, který nepřesahuje 2 stránky. Odkazy na obrázky zde uváděné jsou až na stránkách 50-60, např. na str. 47 se odkazuje na obrázek 5.11 uvedený až na stránce 54. Tím se stává prezentace výsledků zcela zmatená a výrazně nepřehledná. U obrázků, kde jsou pouze stručné popisky, bych ocenil více podrobností. Např. u obrázku 5.13. není vůbec uvedeno, že se jedná již o filtrované komponenty (bez mrkacího artefaktu). Zde by bylo vhodnější uvést obrázky před a po filtraci, z čehož by právě byly zřejmé závěry uváděné v krátké diskuzi. V práci jsou na čtyřech stránkách uvedeny ukázky výsledných aktivačních map pro různá pásma a s využitím různého výkonu bez detailnějšího popisu (velmi stručně jsou zmíněny v kapitole 5.3. a 5.4. o rozsahu asi čtvrt stránky). Podobnostní kritéria uváděné v tab. 5.2. je velmi těžké interpretovat a vytvořit jasné závěry vlivu filtrace mrkání, které uvádí student v krátké diskuzi v kapitole 6. Student zde uvádí dva závěry vyplývající z bakalářské práce. První, kdy na základě subjektivního zhodnocení jednoho obrázku (5.13), student vyvozuje závěr, že artefakt je po odstranění pomocí ICA stále přítomen v některých komponentách bez detailnější analýzy. Druhý, že využití relativního výkonu více zatěžuje mrkací artefakt než použití absolutního. S ohledem na to, že relativní výkon je počítán i ze spektrálních pásem mimo zájmovou oblast spektra, lze očekávat, že po korekci mrkání se projeví vliv filtrace ve zbylých pásmech právě sníženou podobností. Z těchto výše uvedených důvodů považuji prezentaci a diskuzi výsledků za nedostačující. Po formální stránce je práce na uspokojivé úrovni, výtku mám ke kvalitě některých obrázků, k nezkrácené verzi jejich seznamu a jejich nevhodnému uspořádání v textu. Některé z nich by bylo vhodnější uvést až v příloze. Text je psán nedbalou slovenštinou, obsahuje mnoho překlepů a nenavazující krátké či neuspořádané věty. Závěrem chci konstatovat, že zadané téma práce z hlediska požadavků na teoretické znalosti studenta přesahuje úroveň bakalářského studia, a proto i přes uvedené závažné připomínky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm D - 68
eVSKP id 110493