TROJAN, M. Spektrální analyzátor N1996A-503 a nejistoty měření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Havlíková, Marie

Této diplomové práci nepředcházel žádný semestrální projekt a zadání bylo vytvořeno pro novou obhajobu jiného tématu. Cílem diplomové práce byl výpočet standardních nejistot při měření parametrů útlumu a poruch na kabelu spektrálním analyzátorem Agilent CSA N19916A. Komunikace diplomanta a vedoucí diplomové práce probíhala formou pravidelných konzultací. Diplomant se dostavoval na ústní konzultace ve sjednaných termínech. O stavu rozpracovanosti diplomové práce jsem byla průběžně informována. Aktivita a pracovní nasazení diplomanta byly v průběhu celého řešení práce vyrovnané. Dobře si rozvrhl řešení úkolů a byl si vědom, že nesmí podcenit zejména závěrečnou fázi řešení, tak jak tomu bylo v minulém roce. Jeho přístup k pracovním povinnostem se změnil a musím kladně hodnotit svědomitost, zodpovědnost a korektní jednání. Menší výhrady mám k popisu funkcí spektrálního analyzátoru Agilent CSA N19916A a formálnímu zpracování práce. V této diplomové práci si diplomant osvojil zejména problematiku výpočtu standardních nejistot přímých a nepřímých měření a jejich aplikaci na konkrétní měření.

Posudek oponenta

Uher, Miroslav

Student měl za úkol prostudovat technickou dokumentace spektrálního analyzátoru AGILENT CSA N1996A a vypracovat metodický postup při stanovení nejistot pomocí tohoto přístroje u měření útlumu a poruch na kabelu. Dále měl za úkol provést zkušební měření a aplikovat metodický postup při výpočtu nejistot měření. Předložená práce je členěna do sedmi kapitol. Z tohoto počtu lze považovat prvních šest kapitol za kapitoly teoretické a poslední obsáhlou kapitolu za praktickou část diplomové práce. Kapitoly jsou vhodně členěny a postupují v logickém směru od věcí obecných k věcem konkrétním. V první kapitole za úvodem je čtenář krátce seznámen se starším přístupem k vyjádření přesnosti měření pomocí chyb. V dalších kapitolách se již věnuje pouze nejistotám a to konkrétně v kapitole 3 vztahu nejistot a platné právní legislativy, kapitola 4 vymezuje důležité pojmy a kapitola 5 se pak v podrobné, ale vhodné míře zabývá obecnou metodikou stanovení nejistot. V další kapitole je čtenář obeznámen s vlastním přístrojem a v následující kapitole je pak obsažena nezbytná teorie přenosového vedení. Poslední kapitola, která je vlastní prací studenta, představuje metodiku stanovení nejistot pro zadaná měření. Dále student provedl zkušební měření, výpočet nejistot dle metodiky a provedl diskusi výsledků. Po odborné stránce je práce zpracována kvalitně. Student prokázal schopnost samostatného studia odborné literatury a technických specifikací přístroje. Zadání takovéto práce je relativně náročné, přesto se v průběhu řešení ukázalo, že výsledná metodika až tak náročná není. Očekával bych proto, že v praktické části bude doplněna alespoň rešerše dalších zdrojů standardní nejistoty typu B, které mohou při měření vzniknout, a které pramení z dalších vlivů mimo popsaný vliv měřicího přístroje. Zvolená metodika vyhodnocení nejistoty samotného přístroje je však správná. Po odborné stránce nebylo nalezeno mnoho nedostatků. Zřídka se pouze vyskytuje nepřesná terminologie. Po formální stránce je práce také kvalitní, převzatý text je řádně citován. Místy nejsou dodržena některá typografická pravidla (např. mezery mezi číslicemi a jednotkami). Citace literatury odpovídají normě. Na základě předložené práce proto mohu konstatovat, že student řešení zvládl, dokázal vhodně diskutovat výsledky své práce a zadání bylo dle mého názoru splněno. Práce je přes výše uvedené nedostatky na vysoké formální i odborné úrovni. Diplomant prokázal inženýrské schopnosti a práci proto doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 39119