VOTOUPAL, P. Detekce komplexu QRS s využitím kombinování metod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student nastudoval problematiku detekce komplexů QRS a v práci popsal celou řadu známých metod. Tři vybrané metody následně realizoval, dvě z nich lze považovat za metody základní a jednu za pokročilou. Popis realizovaných metod je velmi přehledný, student využívá blokových diagramů i ilustračních obrázků. Dále se zaměřil na metody shlukové analýzy a možnosti jejich využití pro kombinování metod detekce QRS. Student provedl rozsáhlé testování jednotlivých metod, tak jejich kombinací. Vše je v práci pečlivě doloženo. Závěry studenta vyvozené na základě testování jsou správné. Po formální stránce je práce na velmi vysoké úrovni, po odborné stránce mohu vytknout snad jen nižší účinnost realizovaných metod. Podotýkám však, že jejich ideální nastavení nebylo hlavním cílem práce. Aktivitu studenta během semestru lze považovat za příkladnou. Celkově práci hodnotím jako výbornou.
V souladu se zadáním práce autor popsal principy pěti metod detekce komplexů QRS, ke kterým přidal podrobnější popis dalších tří metod, které si vybral k realizaci. Dále popsal princip aglomerativních metod shlukové analýzy, protože požadovaným cílem práce byla detekce komplexů QRS využitím tří vybraných metod pro každý jednotlivý svod a pomocí následné shlukové analýzy potvrdit či zamítnout lokality, ve kterých byly komplexy detekovány a to jak v jednotlivých svodech knihovny CSE (lokální detekce), tak i po aplikaci shlukové analýzy pro ortogonální a standardní svody (globální detekce). Lze konstatovat, že tuto kompilační část zadání autor splnil. Podrobně se zaměřil na tři metody detekce, které realizoval a které měl podle zadání nejdříve testovat na svodech signálu č.117, asi nejproblematičtějšího z celé databáze CSE, protože obsahuje komplexy QRS čtyř různých tvarů. První detektor vychází z přizpůsobené filtrace (kap.4.1, str.17), kde impulsní charakteristika vychází z prvního útvaru považovaného za komplex QRS. Na svodu, který si zvolil za ukázkový, byla detekce bezchybná, není ovšem jasné, jak dopadly ostatní svody signálu č.117. Druhý detektor vycházel z metody založené na diferencích (kap.4.2, str.20). Také zde není jasné, jak dopadla detekce ve všech svodech signálu č.117. Senzitivita obou metod pro celou databázi vyšla nízká (94,5 a 93,2%), prediktivita o něco lepší (98,5 a 98,3%). Protože se dají předpokládat falešně negativní detekce u obou metod současně, sebelepší třetí metoda senzitivitu na jednotlivých svodech výrazněji nevylepší, má-li být detekce potvrzena dvěma metodami, což autor správně vyhodnotil v závěru práce. Třetí vybraný algoritmus, založený na počítání průchodů nulou, byl o něco spolehlivější (se senzitivitou i specificitou těsně přes 97%). Tato metoda vyžaduje volbu několika důležitých parametrů: dva pro korekci amplitudy přídavného alternujícího signálu, další je faktor zapomínání pro tvorbu tzv. rysu signálu, který se posléze vyhlazuje zvoleným filtrem, konečně poslední je faktor zapomínání při tvorbě adaptivního prahu v poslední fázi detekce. Zvolené hodnoty autor nezdůvodňuje ani se neodkazuje na původní zdroj. Od str.34 (kap.6) autor popisuje dosažené výsledky, které doprovází řadou grafických výstupů. V popisu obrázků chybí číslo svodu a signálu a tyto údaje nejsou vždy uvedeny ani v doprovodném textu. Pokud se jedná o globální detekci (kombinací výsledků z více svodů), je diskutabilní, jestli uvažovat společně 12 standardních a 3 ortogonální svody, protože není obvyklé, aby byly současně k dispozici. Na konci práce se autor zabývá hledáním nejvhodnějšího počtu detekcí ve shluku z maximálního počtu 45 (tj. z 3 metod pro 15 svodů) ke konstatování o přítomnosti komplexu v dané lokalitě. Autor vyzkoušel i variantu se dvěma metodami, ale bohužel si vybral ty méně kvalitní. Škoda, že se nedostal či neodhodlal k vyzkoušení jediného algoritmu, založený na počítání průchodů nulou, možná by se ukázalo, že byly zbylé dvě metody zbytečné. Závěry, které autor vyvodil z dosažených výsledků, jsou správné. Přes uvedené připomínky, z nichž některé nepřipisuji autorovi k tíži, považuji tuto bakalářskou práci za velmi solidní. Pokud jde o formální stránku, úpravu textu, logickou návaznost i obsah kapitol hodnotím jako velmi dobré. Zadání práce autor splnil v celé požadované šíři.
eVSKP id 65445