JANÍČKOVÁ, V. Vyluhovatelnost Cu, Ni a Co z alkalicky aktivovaných matric [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.

Posudek vedoucího

Koplík, Jan

Studentka Bc. Vlasta Janíčková se ve své práci zaměřila na vyluhovatelnost mědi, niklu a kobaltu z alkalicky aktivovaných matric. Studentka prokázala schopnost samostatně pracovat na experimentech a odvedla v laboratoři značné množství práce. V rešeršní části se mírně potýkala s překlady odborných článků. Celkově byla její práce zdařilá. Práce splňuje požadavky očekávané od bakalářské práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji výborně.

Posudek oponenta

Kalina, Lukáš

Bakalářská práce Bc. Vlasty Janíčkové se zabývá vyluhovatelností Cu, Ni a Co z alkalicky aktivovaných matric. Teoretická část práce je zpracována na základě rozsáhlého množství použitých zdrojů české, ale především zahraniční literatury (52 odkazů). Bohužel celkový dojem této části kazí celá řada nepřesných formulací, které zřejmě vyvstaly nedokonalým překladem anglicky psané odborné literatury. Dále musím poukázat na velmi stroze napsanou část týkající se stabilizace jednotlivých prvků (Cu, Ni a Co) v alkalicky aktivovaných materiálech, což s ohledem na zadání práce by mělo být rozhodně více popsáno. V experimentální části zcela chybí chemické složení vstupních surovin. Příprava alkalicky aktivovaných matric je velmi nepřehledně sepsána do odstavce, kdy čtenář teprve až v závěru práce zjišťuje, že množství imobilizovaného kovu je počítáno ve hmotnostních procentech. V kapitole „Výsledky a diskuze“ se bohužel nevyhnu další kritice související s testováním mechanických vlastností. Jelikož práce srovnává imobilizaci již zmíněných prvků mezi alkalicky aktivovanou matricí a matricí na bázi portlandského cementu je pro mě záhadou, proč nebyly měřeny pevnosti v tlaku cementového pojiva po 1 dni jako ostatní vzorky, ale až po 28 dnech? Diskuze k těmto výsledkům je na slabé úrovni, přičemž si studentka plete veličiny jako pevnost × tvrdost. Mechanismus stabilizace kovů v připravovaných matricích je přehledně monitorováno s použitím SEM-EDS, nicméně i zde došlo k nepřesnostem, zvláště pak na str. 31, kdy studentka popisuje distribuci mědi ve vzorku, což následně završí větou: „Vzhledem k vyššímu zastoupení kyslíku je pravděpodobné, že se kobalt váže ve formě oxidů nebo hydroxidů.“ Provedení rentgenové difrakční analýzy (XRD) podle mého názoru zcela postrádá smysl, vzhledem k očekávanému vysokému podílu amorfní fáze a velmi nízké hmotností koncentraci studovaných prvků. Závěr práce přehledně shrnuje dosažené výsledky a diskutuje využití těchto netradičních matriálů pro fixaci nebezpečných kovů. I přes uvedené připomínky práce přináší důležitý vědecký význam s ohledem na studium mechanismu stabilizace Cu, Ni a Co v alkalicky aktivovaných materiálech, proto práci jednoznačně doporučuji k obhajobě před odbornou komisí a jako celek v průměru hodnotím známkou C.

eVSKP id 106570