BÍLEK, J. Stanovení radionuklidů ve vodách a kalech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2013.
Předložená diplomová práce studenta Bc. Jiřího Bílka s názvem „Stanovení radionuklidů ve vodách a kalech“ splnila zadané cíle. V teoretické části DP je zpracována podrobná literární rešerše zaměřená na téma těžby a zpracování uranové rudy v podniku Odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka, pro kterou byla tato diplomová práce vypracována, a v jejichž laboratořích probíhaly experimentální práce. Jako vhodné analyty byly zvoleny uran a radium. Rešerše dále obsahuje přehled nejpoužívanějších analytických technik stanovení uranu a radia, z nichž některé byly studentem prakticky použity při analýze reálných vzorků. Experimentální část popisuje odběr vzorků vod a kalů ze dvou lokalit, jejich zpracování a následné analýzy. Obsahy uranu a radia v kalech z čistíren důlních vod se stanovují jednou ročně externí laboratoří, za použití gamaspektrometrické analýzy. Cílem práce bylo ověřit jinou metodou obsah těchto radionuklidů v kalech z ČDV. Jako srovnávací metoda bylo zvoleno stanovení uranu spektrofotometricky, s použitím činidla Arsenazo III s dělením na silikagelu. Dodatkovou metodou pro stanovení obsahu uranu byla zvolena metoda ICP-MS. Pro stanovení radia v kalech byla vybrána radiochemická metoda se scintilátorem ZnS(Ag). Naměřené hodnoty hmotnostních aktivit těchto radionuklidů v kalech z čistíren důlních vod potvrdily shodu s výsledky dlouhodobě stanovovanými externí laboratoří. Velkým přínosem při vypracovávání této diplomové práce bylo, že si student osvojil celou řadu analytických metod a technik, z nichž některé nejsou na naší fakultě. Pracoval v provozu v laboratoři a získal tak také určitou praxi. Získané poznatky a výsledky se mnou pravidelně konzultoval. Ocenila bych tak hlavně jeho samostatnost i množství dat, které naměřil. Jeho práce měla také praktický dopad, když uvedené laboratoři posloužila k ověření výsledků. Proto hodnotím tuto diplomovou práci klasifikačním stupněm A / výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená diplomová práce se zabývá stanovením radionuklidů ve vodách a kalech, konkrétně se jedná o stanovení radia a uranu. Uvedené cíle diplomové práce byly splněny. Diplomová práce má celkem 99 stran, z toho 33 stran je věnováno literární rešerši a 49 stran pak experimentální části. DP byla vypracována pro DIAMO, s.p., o.z. GEAM Dolní Rožínka. V teoretické části jsou uvedeny základní fyzikálně-chemické vlastnosti obou prvků, dále je podrobně popsáno ionizující záření včetně všech druhů, vznik přírodních radionuklidů a jejich průnik do jednotlivých složek životního prostředí. Další kapitola je věnována těžbě a zpracování uranové rudy na území České republiky a detailnímu popisu konkrétních dvou ložisek Běstviny a Licoměřice, odkud byly odebrány vzorky důlních vod i kalů. Poslední kapitola je věnována teorii použitých analytických metod (UV-VIS, ICP-MS, radiochemická scintilační metoda). Myslím si, že v této části by bylo vhodné stručně zmínit i metodu polovodičové gamaspektrometrie GSA (měřeno externí laboratoří), když jsou následně v experimentální části porovnávány výsledky ze všech výše uvedených analytických metod právě s metodou GSA. Experimentální část je věnována odběru vzorků, jejich zpracování před samotnou analýzou. Následuje analýza a výpočet obsahu sledovaných analytů včetně výpočtu jejich aktivity. Diplomant porovnává výsledky zjištěné externí laboratoří metodou polovodičové gamaspektrometrické analýzy (frekvence 1x ročně – odběr vždy v květnu), se svými naměřenými výsledky metodami UV-VIS a ICP-MS pro uran a radiochemickou scintilační metodou pro radium. Celkem bylo změřeno sedm vzorků důlních vod a sedm kalů z každé lokality, vždy v období červen 2012 – prosinec 2012 (s frekvencí vzorkování 1x měsíčně). Porovnání těchto výsledků nebude mít pravděpodobně zcela vypovídající hodnotu, ale pro orientaci a vytyčené cíle DP je to zcela dostačující. Z hlediska členění práce by bylo možná vhodné v experimentální části u každé metody (kde je podrobný popis přístroje, chemikálií, pracovního postupu a teoretického výpočtu rovnou přiřadit již i konkrétní výpočet z naměřených dat včetně výsledků (pouze subjektivní připomínka, pro usnadnění orientace v textu). Sjednotit některá pojmenování viz. bizmut x vizmut (obojí správně, ale v textu by to mělo být jednotně). V závěru by bylo vhodnější než časté používání vyšších respektive nižších výsledků v porovnávání jednotlivých metod, hovořit konkrétně o kolik procent vyšší nebo nižší. Poslední připomínka se týká formátu grafů, které jsou zbytečně malé a popisky jednotlivých os, včetně jednotek a číslic jsou relativně špatně čitelné. Předepsaná velikost je polovina strany včetně popisu grafu. Velký přínos měla práce především pro diplomanta, který si v praxi vyzkoušel práci v chemickém provozu. A to jak vyzkoušení a osvojení si některých nezcela běžných analytických metod, tak i samotné vzorkování různých matric životního prostředí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 58438