2019
Browse
Recent Submissions
- ItemSíťování termocitlivých funkcionalizovaných kopolymerů modrým světlem(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Křivánková, Nikola; Vojtová, Lucy; Michlovská, LenkaCílem mé bakalářské práce byla příprava hydrogelu s hybridní sítí pouze z jednoho typu biodegradovatelného kopolymeru. Nový degradabilní hydrogel, obsahující jak fyzikální interakce (vznikající při fyziologické teplotě 37 °C), tak i chemické vazby iniciované modrým světlem by mohl být využit jako resorbovatelný kryt ran nebo jako injektovatelný nosič s postupným a velice dobře řízeným uvolňováním léčiv. Termocitlivý PLGA–PEG–PLGA kopolymer syntetizovaný živou polymerací za otevření kruhu byl následně funkcionalizován anhydridem kyseliny itakonové za vzniku ITA/PLGA–PEG–PLGA/ITA makromonomeru citlivého jak na světlo, tak i na změnu teploty. Při teplotě 37 °C tvoří kopolymer díky hydrofobním interakcím micelární síť. Dvojné vazby kyseliny itakonové, která je navázaná na koncích kopolymerního řetězce, umožňují fotochemické zesítění micel a zvýšení tak hydrolytické stability hydrogelu. Syntetizované kopolymery byly charakterizované metodami GPC a 1H NMR. Vznik fyzikální sítě při fyziologické teplotě byl potvrzen reologickou analýzou. Fyzikálně zesítěný ITA/PLGA–PEG–PLGA/ITA hydrogel byl následně, v přítomnosti hydrofilního fotoiniciátoru LiTPO, ozářen modrým světlem (o vlnové délce 430–490 nm) a chemicky charakterizován pomocí ATR-FTIR. Vzniklý hydrogel byl transparentní, ohebný, absorboval až 1176 % vody a ve fyziologickém roztoku při 37 °C byl stabilní 20 dní. ITA/PLGA–PEG–PLGA/ITA hydrogel s hybridní sítí byl rovněž připraven v přítomnosti síťovadla, které výrazně snížilo dobu potřebnou na zesítění hydrogelu, nicméně další analýzy jsou potřeba k podrobnějšímu pochopení principů nových typů hydrogelů.
- ItemBiopolymerní částice na bázi polyhydroxybutyrátu(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Gregušková, Zuzana; Přikryl, Radek; Zemanová, JanaBakalárska práca sa zaoberá prípravou abrazívnych častíc z poly(3-hydroxybutyrátu) a ich optimalizáciou pre použitie v kozmetike. Sleduje morfológiu pripravených častíc a jej vplyv na ich abrazívnu schopnosť. Porovnáva účinnosť pripravených častíc s vybranými komerčne dostupnými ekvivalentami na báze iných materiálov. Bolo prevedených a optimalizovaných niekoľko typov metód príprav biopolymérnych častíc s využitím mletia, zvlákňovania, peletovania a roztokovej metódy. Pripravené častice boli analyzované skenovacím elektrónovým mikroskopom. Pomocou základných súčastí 3D tlačiarne bol zostavený poloautomatický systém pre test abrazivity častíc, ktorý bol použitím aranžovacej hmoty a brúsnych papierov s rôznou zrnitosťou otestovaný a kalibrovaný. Toto zariadenie bolo spolu s vyskúšanou metódou využité na porovnanie abrazivity pripravených častíc. Sledovaná bola taktiež mechanická odozva častíc v tlaku, ktorá koreluje s údajmi získanými z testu abrazivity. Z výsledkov vyplýva, že v závislosti na použitej metóde prípravy častíc je možné riadiť nielen ich veľkosť a tvar, ale tiež morfológiu, a tým i mechanické vlastnosti a abrazivitu. Vybrané pripravené a komerčné abrazívne častice boli použité v pripravených kozmetických základoch peelingu s cieľom senzorického hodnotenia účinnosti daných pripravených častíc.
- ItemStudium extrakce poly(3-hydroxybutyrátu) z biomasy(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Jašek, Vojtěch; Figalla, Silvestr; Ing. Jiří Švrček, Ph.DPolyhydroxyalkanoáty jsou skupina biopolymerů vyskytujících se uvnitř buněk mikroorganismů. Na základě jejich zjištěných fyzikálně-chemických vlastností je možné vnímat je jako alternativu běžně používaných materiálů petrochemického původu jako jsou polypropylen a polyethylen. Bakalářská práce se zabývá izolací konkrétního druhu PHA z biomasy a obsahuje experimentální část a literární rešerší týkající se této problematiky. Pojednává o původu a využitelnosti PHA, úskalích jejich biotechnologické produkce a především se zabývá různými možnostmi jejich izolace. Předmětem experimentální části bylo srovnat výsledky extrakce PHA z biomasy pomocí dvou rozpouštědel na esterové bázi. Sledovanými parametry byla molekulová hmotnost polymeru, extrakční schopnost rozpouštědel a jejich odolnost proti hydrolýze. Cílem práce bylo ověřit koncept izolace P3HB pomocí nehalogenovaného bio-rozpouštědla za vhodných podmínek.
- ItemRecyklace lakovaných polykarbonátových dílů(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Navrátilová, Šárka; Kučera, František; Petruš, JosefPráce se zabývá možnostmi recyklace lakovaných polykarbonátových dílů. Praktická část práce zkoumá vliv koncentrace laku, jemnosti mletí drti, extruze a kompatibilizátorů na vybrané vlastnosti mechanicky recyklovaných dílů. Tahovými zkouškami byla stanovena mez kluzu, maximální napětí v tahu a prodloužení v porušení. Vzhled povrchu a lomové plochy byl hodnocen na základě snímků z optického a elektronového mikroskopu. DMA analýzou byly stanoveny teploty skelného přechodu recyklovaného vzorku. Složení laku bylo ověřeno FT-IR analýzou.
- ItemStudium vybraných technologických vlastností lékořicové hmoty(Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Gajdušek, Martin; Vespalcová, Milena; Vítová, EvaTato bakalářská práce se zabývá studiem vybraných technologických vlastností lékořicové hmoty. Mikroskopickým pozorováním bylo zjištěno, že při obsahu více než 10 % rozvařených škrobových zrn nebo při obsahu více než 30 % nenabobtnalých zrn nedosahuje hmota požadovaných vlastností pro další zpracování. Technologický úbytek během sušení je závislý především na čase, avšak i na umístění v sušárně, a to jak výškově, tak prostorově. Nejvyššího technologického úbytku bylo dosaženo především v nejvyšších polohách v sušárně. Kapalinovou chromatografií bylo stanoveno 11,8 % glukózy, 9,2 % fruktózy, 23,3 % sacharózy v lékořicové hmotě před vařením; 11,9 % glukózy, 9,4 % fruktózy, 22,6 % sacharózy v uvařené hmotě; 12,7 % glukózy, 10,8 % fruktózy a 20,1 % sacharózy v usušených lékořicových výrobcích.