Funkce katalyzátoru a filtru pevných částic u naftových vozidel

Loading...
Thumbnail Image
Date
ORCID
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství
Abstract
Tato bakalářská práce se zabývá představením dieselových emisně-redukčních systémů široké veřejnosti, odkrývá základní principy funkce dieselova motoru, mechanismy vzniku emisí a následně se věnuje jejich regulaci za pomocí katalytické redukce a filtru pevných částic. Odhaluje, proč je provozní teplota pro funkčnost těchto systémů klíčová a prezentuje možnosti, jak ji regulovat. V závěru pojednává o možnostech snížení uhlíkové stopy a vyhovění nadcházející emisní normě EURO VII.
This bachelor's thesis aims to present diesel emission-reduction systems to a broader public, uncovering the basic principles of diesel engine and mechanisms of emission-creation. Catalytic reduction and diesel particulate filter functions are then described, explaining the importance of operating temperature and methods it can be controlled. Finally, it discusses the possibilities of reducing the carbon footprint and complying with the upcoming EURO VII standard.
Description
Citation
ŠIŠPERA, A. Funkce katalyzátoru a filtru pevných částic u naftových vozidel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
en
Study field
Základy strojního inženýrství
Comittee
prof. Ing. Václav Píštěk, DrSc. (předseda) doc. Ing. Pavel Kučera, Ph.D. (místopředseda) Ing. Kamil Řehák, Ph.D. (člen) Ing. Jozef Dlugoš, Ph.D. (člen) Ing. Jan Fojtášek, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2021-06-15
Defence
Student seznámil odbornou komisi se svojí závěrečnou prací. Následovala část, kdy student odpovídal na následující otázky oponenta: Z principu funkce vznětového motoru a mechanismu vzniku NOx se dá tvrdit, že nejproblematičtější režimy motoru právě z hlediska NOx jsou režimy v oblasti plného zatížení. Dokazuje to taktéž obrázek 4. V kontrastu s tím je však reálné nastavení a maximální využití systémů dodatečné úpravy spalin jako EGR a SCR. Dokáže student vysvětlit hlavní aspekty proč tomu tak je? (Souvisí to s principem funkce zmíněných systémů, nebo je to ovlivněno i legislativní metodikou testování škodlivin ve výfukových plynech.) - ZODPOVĚDĚL Student v práci zmiňuje systémy pro recirkulaci výfukových plynu EGR a selektivní katalytickou redukci SCR, oba mají tentýž účel snižovat oxidy dusíku NOx. Můžou se tyto vzájemně nahradit? respektive jaké jsou hlavní limitní faktory a z toho plynoucí oblast použití pro každý z nich. - ZODPOVĚDĚL Na obrázku 5. na str. 21 je zobrazena grafická závislost tvorby sazí na teplotě a vzdušném součiniteli lambda. Muže student odpovědět (přibližně) v jakém rozsahu vzdušného součinitele lambda od plného zatížení až po volnoběh se dnešní běžné vznětové motory pohybují? - ZODPOVĚDĚL Odbornou komisí byla dále položena tato otázka týkající se závěrečné práce: Co nastane se zachycenými částicemi po jejich spálení ve filtru pevných částic? - ZODPOVĚDĚL
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení
DOI
Collections
Citace PRO