XII. Vědecká konference doktorandů
Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 24
- ItemVliv typologického uspořádání na energetickou náročnost objektu(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2008) Velek, JanTématem mé doktorské práce je bydlení a ubytování studentů vysokých škol po dobu jejich studií a jejich přínos pro danou lokalitu – ať už se jedná o čtvrť, město nebo region. Jde o určitou mezifázi, „přechodovou dobu“ u vybrané skupiny mladých lidí, která odděluje bydlení dětí u rodičů od samostatného bydlení mladých lidí. Jejím pokračování může být třeba první bydlení pro mladé, často spadající do skupiny sociálního bydlení.
- ItemArchitektonická typologie dětských vesniček(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2008) Velková, SoňaHistorie dětských SOS vesniček je spojena se jménem Dr. Hermanna Gmeiera, který již v roce 1949 spojil několik opuštěných dětí s náhradními matkami a vytvořil tak první, tzv. náhradní rodiny. Děti byly tehdy většinou váleční sirotci a vesnička vznikla v Imstu, v historickém městečku s dnes přibližně devíti tisíci obyvateli, nedaleko známějšího Insbrucku v Rakousku.
- ItemTexty architektů Stevana Holla a Louise I.Kahna v zaostření na společné téma prostoru a světla(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2008) Šimonová, BarboraText v práci obou těchto architektů je plný úvah o tvorbě prostoru a roli světla, oba tyto pojmy dle autorů se podílejí na definici architektury. Dle Kahna je architektura uvážlivé vytváření prostorů, světlo je potom dárce všeho zpřítomněného, je tvůrcem hmoty. Architektura nemá přítomnost, architektury se nemůžeme zmocnit, jenom architektonické dílo má přítomnost a architektonické dílo je zpřítomněno jako obětina architektuře. Dle Stevena Holla je prostor základním médiem architektury. Prostor ve smyslu prázdna uvnitř architektury i prostředí kolem architektury, obé zároveň.
- ItemAplikace ekologických aspektů v obytných souborech v České republice(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2008) Šustrová, VeronikaV České republice mnoho příkladů obytných souborů postavených a fungujících na ekologických principech nenajdeme. Dává se přednost klasickému pojetí, kdy vzniká velmi zahuštěná výstavba bytových či rodinných domů bez ohledu na dodržování zásad udržitelného rozvoje (automobilová doprava není vyloučena, dešťová voda není využívána, chybí stezky pro cyklisty a kolečkové brusle, málo zeleně, hodně hluku atd.). Projektanti ekologických souborů naráží na problém při realizaci, kdy investoři šetří a upouštějí od původních záměrů, které měly „ducha“ trvale udržitelného rozvoje. Stavebníci nemají dostatečné informace a zkušenosti s již fungujícími ekosídlišti na celém světě a rozhodují se především podle výše ceny bytu. Také velkým problémem je prodej levných stavebních pozemků pro bytovou výstavbu, které se nacházejí u dálnic apod. a jsou pro ekologické bydlení zcela nevhodné. Dalším problémem jsou naše předpisy a normy týkající se zejména navrhování komunikací, parkování a odvodu splaškových a dešťových vod. Dnes v souladu s právem Evropských společenstvích byl vydán nový Stavební zákon č. 183/2006 Sb., který vešel v platnost 1.1. 2007. [1] Nový zákon mimo jiné uplatňuje zásady trvale udržitelného rozvoje a upravuje posuzování vlivů na životní prostředí, ale ne všech aspektů. Pořád zůstává problém např. s garážemi a parkováním. Tím, že každý dům a byt musím mít umožněno parkování na vlastním pozemku, je téměř nemožné realizovat koncepci hromadného parkování mimo obytný celek. Vybrala jsem tři pilotní projekty obytných souborů z Moravy, které se veřejnosti prezentují jako blízké přírodě, ekologické.
- ItemArchitektúra – „čiarový kód“(Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2008) Szabóová, ViktóriaČiarový kód sa stal hlavnou ikonou dnešnej spoločnosti. Usporiadaný neporiadok má symbolický obsah, jeho estetika priťahuje ľuďské oko, je inšpiráciou pre vizuálne umenie. Vplyvom čiarového kódu vzniká aj nový architektonický jav, ktorý nemôžme nezbadať. Stále je viac budov – projektov, kde sa objavuje trend tkzv.: architektúra – “čiarový kód”. Jej charakteristické znaky môžme v prvom rade sledovať na fasáde /rišenie otvorov/, buď ako plánované rytmické, alebo náhodilé rytmické striedanie otvorov a plných plôch. Architektúra čiarového kódu nemá definítívnu filozofiu, a pravdepodobne ani nebude mať. Položme si otázku, čo je to vôbec? Trend, štýl, alebo iba gesto? Prípadne je to akýmsi prvým znakom výrazu nového zmýšľania? Nemôžme však popierať, že tento jav existuje, ale dnešná literatúra nám neponúka žiadnu odbornú definíciu, tak ako táto moja práca, ktorá sa tiež nesnaží o úplnú charakteristiku tohto architektonického javu.