2017

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 124
  • Item
    Funkcionalizace polyethylenu roubováním
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Hofmann, Jan; Petrůj, Jaroslav; Figalla, Silvestr
    Bakalářská práce se zabývá funkcionalizací polyethylenu roubováním. Teoretická část shrnuje poznatky o různých typech kopolymerů, radikálovém roubování a faktorech, které ovlivňují vlastnosti modifikovaných polymerů a jejich biodegradabilitu. Experimentální část se zabývá modifikací polyethylenu v hnětiči za různých procesních podmínek. Hnětené směsi se skládají z polyethylenu, kyseliny polymléčné a dalších aditiv (iniciátor, stabilizátory). V průběhu hnětení jsou snímány točivý moment a teplota. Některé mechanické vlastnosti vzniklých materiálů jsou testovány na přístroji Zwick Z010. Reologické vlastnosti vzorků byly vyšetřovány pomocí indexu toku taveniny.
  • Item
    Fukcionalizace polypropylenu roubováním
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Kelíšek, Petr; Petrůj, Jaroslav; Sadílek, Jiří
    Bakalářská práce pojednává o funkcionalizaci polypropylenu roubováním. Teoretická část obsahuje dosavadní poznatky o vlastnostech polypropylenu, kyselině polymléčné, o radikálovém roubování, faktorech ovlivňujících vlastnosti tímto způsobem funkcionalizovaného polymeru a o modifikaci směsi nemísitelných polymerů pomocí kompatibilizéru. Experimentální část práce se zabývá přípravou vzorků polypropylenu roubovaného kyselinou polymléčnou a směsí polypropylenu a kyseliny polymléčné za různých podmínek v hnětiči. V průběhu hnětení byl sledován točivý moment a teplota. Vzniklé materiály byly vyhodnoceny porovnáním jejich základních vlastností (pevnost v tahu, index toku taveniny).
  • Item
    Charakterizace jednotlivých fází kultivace karotenogenních kvasinek
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Valentová, Lucie; Márová, Ivana; Němcová, Andrea
    Předložená bakalářská práce se zabývá sledováním metabolické aktivity a morfologie vybraných biotechnologicky významných karotenogenních kvasinek, a to Rhodotorula glutinis, Sporobolomyces shibatanus a Phaffia rhodozyma v průběhu jednotlivých růstových fází. Kvasinky byly kultivovány na glukózovém médiu, v průběhu kultivace byly odebírány vzorky pro analýzu produkovaných metabolitů, byla sledována hladina -karotenu, astaxanthinu, koenzymu Q a ergosterolu. Dále bylo sledováno množství produkovaných lipidů a profil mastných kyselin. Pro analýzu jednotlivých metabolitů byly použity metody HPLC/PDA a GC/FID. Kvasinky byly kultivovány do rané stacionární fáze. Nevyšší produkce karotenoidů byla zjištěna u kvasinky Phaffia rhodozyma (1856,58 g/g v 56. hodině), přičemž 42 % z celkového množství karotenoidů představuje -karoten. Nevyšší produkce lipidů bylo dosaženo kvasinkou Rhodotorula glutinis. Pro studium vnitřní struktury buněk byla využita metoda fluorescenční mikroskopie zobrazování dob života, kdy byla sledována vlastní autofluorescence karotenoidů a pro označení lipidických struktur bylo do druhé série vzorků přidáno lipofilní barvivo nilská červeň. Touto metodou je možné sledovat vnitřní struktury buňky (membrány, některé organely) a kvantifikovat změny, ke kterým v buňce dochází. Dále byla nalezena souvislost mezi změnou koncentrace karotenoidů, rigiditou buněčných membrán a metabolickými změnami.
  • Item
    Využití buněčných kultur k testování cytotoxicity přírodních látek
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Blažková, Veronika; Márová, Ivana; Skoumalová, Petra
    Bakalářská práce byla zaměřená na studium buněčných kultur, především na zavedení technik kultivace lidských buněk in vitro a optimalizaci jejich využití v testech cytotoxicity. Pozornost byla zaměřena převážně na přírodní látky a liposomy s jejich obsahem, které jsou vhodné k využití do kosmetických přípravků. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na rozdělení buněčných kultur, vhodné kultivační podmínky pro in vitro testování a přehled cytotoxických testů. V rámci experimentální části práce byly charakterizovány přírodní extrakty s antimikrobiálním účinkem z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byly tyto extrakty enkapsulovány do liposomů. Stanovena byla enkapsulační účinnost, distribuce velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla a stabilita připravených částic. Také byla sledována její dlouhodobá stabilita ve vodném prostředí a v prostředí gelu. Součástí práce bylo též studium kultivace buněčné kultury lidských keratinocytů a příprava těchto buněk pro testování cytotoxicity vybraných přírodních látek a liposomů metodou MTT.
  • Item
    Produkce magnetických částic mikroorganismy
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická, ) Chvalkovská, Eva; Trachtová, Štěpánka; Mgr. Martina Mikešová, Ph.D. (roz. Pravečková)
    Předkládaná práce se zabývá magnetickými nanočásticemi, které jsou produkované bakteriemi. Jedná se o dva typy bakterií. Jeden typ jsou bakterie žijící v industriálním prostředí, které produkují magnetické nanočástice pomocí tzv. magnetozomů. Magnetozomy jsou útvary obsahující nanokrystaly a jsou obklopeny lipidovou vrstvou. V bakterii se skládají do řetízků a slouží bakterii jako kompas. V této práci se zabývám možností kultivace těchto bakterií, získání magnetozomů a jejich následným zpracováním. Druhým typem jsou bakterie žijící v lidském těle, a které začnou produkovat magnetické nanočástice až po přidání spouštěče, jako například dusičnanu stříbrného. Patří se například Bacillus sp, Escherichia coli, Lactobacillus casei ssp. casei a Lactobacillus fermentum. V experimentální části bakalářské práce byla testována produkce stříbrných nanočástic po přidání dusičnanu stříbrného v koncentracích 0,1; 1; 2; 4 mM. Bakterie, u nichž byla prokázána produkce stříbrných nanočástic jsou Lactobacillus casei ssp. casei CCM 7088T a Lactobacillus casei ssp. casei CCM 7089 a Lactobacillus rhamnosus CCM 1825T.