Technology of Remediation of Embankment Dams by Optimal Grout
Loading...
Date
2016-05-31
ORCID
Advisor
Referee
Mark
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Elsevier
Altmetrics
Abstract
Floods represent one of the greatest direct dangers of natural disasters in Europe. During floods, substantial material damage and often even losses of human life may occur. In the Czech Republic both of these were recorded in 1997 and 2002, which were catastrophic floods. Among flood measures belong dams of reservoirs and barriers along the rivers, which must be sufficiently water-tight. Dam and dam foundation leaks may be affected by the homogeneity of dam and the sealing element. Often there is damage to these parts of the dam and thus leakage can take place. These leaks occur mainly due to the age of the dam, uneven subsidence, and bad compaction during construction etc. In case of insufficient sealing it is also necessary to secure the dam, which can be done only by means of remediation. This paper briefly introduces the technology of remediation of embankment dams and summarises the research dealing with the optimal grout development (with partial replacement of raw materials by waste product – fly ash). It is important to choose appropriate material composition and the proper selection of implementation technology. The choice of materials, technology of implementation, number and distribution of boreholes are influenced by the damage to the dam, the amount of leakages and its composition, which is detected by a ground-penetrating radar survey. Mixtures were prepared using clay, lime and two types of fly ash, and the physico-mechanical properties of the designed grouts were determined. After selecting the mixture for a given type of dam, before the actual application, it is important to perform laboratory and also “in situ” assessment. The most common assessment method on in situ is determining the consistence using the Marsh cone. The influence of the fly ash (and its type) addition on the final properties of the grout was observed and assessed. Checking the extent of dam grouting is done using a ground-penetrating radar.
Povodně představují pro Evropu jednu z největších přímých nebezpečí v oblasti přírodních katastrof. Při povodních vznikají rozsáhlé materiální škody a mnohdy i ztráty na životech obyvatel. V ČR jsme si toho mohli nejvíce všimnout v letech 1997 a 2002, kdy proběhly katastrofické povodně. Mezi opatření proti povodním patří hráze nádrží a podél vodních toků, které musí být dostatečně nepropustné. Průsaky hráze a podloží mohou být ovlivněny homogenitou hráze a těsnícím prvkem. Mnohdy dochází právě k porušení těchto částí hráze a tím pádem ke vzniku průsaku. Tyto průsaky vznikají především v důsledku stáří hráze, nestejnoměrnému sedání, špatnému hutnění při výstavbě atd. V případě nedostatečného těsnění je tak nutné provést zabezpečení hráze, které může být provedeno právě pomocí sanace. Důležité je zvolit vhodné materiálové složení a správný výběr technologie provádění. Výběr materiálů, technologie provádění, množství a rozložení vrtů spočívá v poškození hráze, množství průsaku a jejím složení, které se zjistí pomocí georadarového průzkumu. Po výběru směsi pro daný typ hráze, před samotnou aplikací, je důležité jejich laboratorní ověření a zároveň ověření „in situ“. Mezi nejběžnější ověřovací metodu na staveništi patří stanovení konzistence pomocí Marsh kužele. Kontrola zainjektování hráze se provádí pomocí georadarů.
Povodně představují pro Evropu jednu z největších přímých nebezpečí v oblasti přírodních katastrof. Při povodních vznikají rozsáhlé materiální škody a mnohdy i ztráty na životech obyvatel. V ČR jsme si toho mohli nejvíce všimnout v letech 1997 a 2002, kdy proběhly katastrofické povodně. Mezi opatření proti povodním patří hráze nádrží a podél vodních toků, které musí být dostatečně nepropustné. Průsaky hráze a podloží mohou být ovlivněny homogenitou hráze a těsnícím prvkem. Mnohdy dochází právě k porušení těchto částí hráze a tím pádem ke vzniku průsaku. Tyto průsaky vznikají především v důsledku stáří hráze, nestejnoměrnému sedání, špatnému hutnění při výstavbě atd. V případě nedostatečného těsnění je tak nutné provést zabezpečení hráze, které může být provedeno právě pomocí sanace. Důležité je zvolit vhodné materiálové složení a správný výběr technologie provádění. Výběr materiálů, technologie provádění, množství a rozložení vrtů spočívá v poškození hráze, množství průsaku a jejím složení, které se zjistí pomocí georadarového průzkumu. Po výběru směsi pro daný typ hráze, před samotnou aplikací, je důležité jejich laboratorní ověření a zároveň ověření „in situ“. Mezi nejběžnější ověřovací metodu na staveništi patří stanovení konzistence pomocí Marsh kužele. Kontrola zainjektování hráze se provádí pomocí georadarů.
Description
Citation
Procedia Engineering. 2016, vol. 151, issue 2016, p. 1-8.
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1877705816317581
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1877705816317581
Document type
Peer-reviewed
Document version
Published version
Date of access to the full text
Language of document
en
Study field
Comittee
Date of acceptance
Defence
Result of defence
Document licence
Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/