Numerické modelování rozptylu laserového světla z drsných povrchů

Loading...
Thumbnail Image
Date
ORCID
Mark
B
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství
Abstract
Na základě Beckmannovy-Kirchhoffovy skalární teorie rozptylu elektromagnetického záření byl odvozen výraz pro komplexní amplitudu světelné vlny rozptýlené z drsného povrchu. Tento výsledek byl použit pro vytvoření numerického modelu rozptylu v programu Matlab. Pomocí programu Gwyddion byl vytvořen soubor digitálních snímků různých typů povrchů, pro které byla provedena numerická simulace rozptylu monochromatického světla. Numerický model byl ověřen a získané výsledky byly konfrontovány s experimentálními výsledky.
A Matlab numerical model for scattering simulation was proposed based on the solution derived from the Beckmann-Kirchhoff scalar theory of scattering of electromagnetic waves from rough surfaces. A series of various synthetic surface samples were obtained using the open source software Gwyddion on which numerical simulations of scattering were carried out. The validity of this numerical model was tested and compared with experimental results.
Description
Citation
ŠULC, V. Numerické modelování rozptylu laserového světla z drsných povrchů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Fyzikální inženýrství a nanotechnologie
Comittee
prof. RNDr. Tomáš Šikola, CSc. (předseda) prof. RNDr. Miroslav Liška, DrSc. (místopředseda) prof. RNDr. Bohumila Lencová, CSc. (člen) prof. RNDr. Jiří Komrska, CSc. (člen) prof. RNDr. Petr Dub, CSc. (člen) prof. RNDr. Radim Chmelík, Ph.D. (člen) prof. RNDr. Jiří Spousta, Ph.D. (člen) prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc. (člen) prof. RNDr. Pavel Zemánek, Ph.D. (člen) RNDr. Antonín Fejfar, CSc. (člen) doc. Ing. Radek Kalousek, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2018-06-19
Defence
Jaké záření používáte pro detekci rozptylu? Jaká je polarizace dopadajícího světla? Proč je možné považovat odrazivost za konstantní při různých polarizacích světla? Jaká musí být vlnová délka světla vzhledem k rozměru struktur na povrchu, aby bylo možné použít uvedenou metodu? Ve vztahu (1.1) jde o Fraunhoferovu nebo Fresnelovu difrakci?
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení
DOI
Collections
Citace PRO