Show simple item record

Study of plasma jet effects on yeast

dc.contributor.advisorKrčma, Františeksk
dc.contributor.authorTrebulová, Kristínask
dc.date.accessioned2020-10-29T10:06:03Z
dc.date.available2020-10-29T10:06:03Z
dc.date.created2020cs
dc.identifier.citationTREBULOVÁ, K. Studium účinků plazmové trysky na kvasinky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.cs
dc.identifier.other123838cs
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/11012/195293
dc.description.abstractPredmetom tejto bakalárskej práce je štúdium účinkov mikrovlnnej plazmovej trysky, pracujúcej na frekvencii 2,45 GHz, na kvasinku Candida glabrata. Mikrovlnná plazma je generovaná pomocou surfatronového rezonátora a pracovným plynom je čistý argón s konštantným prietokom 5 Slm. Vďaka veľkému počtu aktívnych častíc generovaných v nízkoteplotnej plazme sa tento druh plazmy stal veľmi populárnym, najmä kvôli svojim baktericídnym účinkom. Antimykotické účinky a mechanizmy inaktivácie húb plazmou však ešte stále nie sú úplne objasnené. Aj preto sú predmetom tejto štúdie antimykotické účinky nízkoteplotnej plazmy v podobe mikrovlnného výboja s modelovým príkladom kvasinky Candida glabrata. Podstatou štúdie je pozorovanie vplyvu počiatočnej koncentrácie buniek, veľkosti aplikovaného výkonu a doby ožarovania na výsledné inhibičné účinky. Teoretická časť je zameraná na základné informácie týkajúce sa kvasinky Candida glabrata, jej patogenity, virulencie a infekčnosti. Ďalej je pozornosť upriamená na plazmu vo všeobecnosti, rôzne typy výbojov a ich aplikácie v potravinárskom a biomedicínskom priemysle. Experimentálna časť sa zaoberá stanovením inaktivačných účinkov plazmy generovanej pomocou mikrovlnnej plazmovej trysky na kvasinku Candida glabrata. Stanovenie spočíva v aplikácii výboja na čerstvo naočkovanú kolóniu Candida glabrata na agarových platniach a pozorovaní inhibičných účinkov v podobe inhibičných zón vytvorených po následnej kultivácii. Vďaka sľubným výsledkom, ktoré boli dokázané aj v tejto práci, má inhibícia kvasiniek mikrovlnným výbojom veľkú perspektívu pre ďalší vedecký výskum a možné zavedenie do procesu. Táto metóda je zaujímavá nie len vedecky, ale aj ekonomicky, keďže používaným nosným plynom je argón, ktorý je cenovo dostupnejší než hélium, a taktiež chladnejší než vzduch bežne používaný vo výbojoch za atmosférického tlaku ako napr. dielektrický bariérový výboj, tlecí výboj alebo korónový výboj.sk
dc.description.abstractThe purpose of this work is to study the effects of a 2.45 GHz microwave plasma jet on the yeast Candida glabrata. The microwave plasma was generated by a surfatron resonator and as a working gas pure argon at constant flow rate 5 Slm was used. Thanks to a high number of active particles generated in a low temperature plasma, this type of plasma has become highly popular, especially thanks to its bactericidal effects. However, its antifungal effects and mechanisms of fungal inactivation have still not been fully understood. Therefore, the study focuses on the antimycotic effects of the low temperature plasma in a form of a microwave discharge on Candida glabrata as a model yeast example. The principal focus is on the measurement and evaluation of changes in inactivation effects caused by varying the initial concentration of Candida glabrata cells, applied power, and the exposure time. The theoretical part presents the basic information concerning Candida glabrata, its pathogenicity, virulence and infectivity. Furthermore, plasma in general, various types of discharges and their applications in the food and biomedical industries are discussed. The experimental part focalizes on the determination of the inactivating effects of the microwave plasma jet on the yeast Candida glabrata. The experiment consists of applying the discharge on a freshly inoculated colony of Candida glabrata on agar plates and observing inhibitory effects in the form of inhibitory zones formed after subsequent cultivation. The inhibition of yeasts by the microwave discharge is interesting scientifically due to its promising results, which have also been proven in this work, but also economically, especially due to the use of argon. Argon as a carrier gas is much cheaper than helium and colder than common atmospheric pressure discharges in air such as DBDs, corona or glow discharges.en
dc.language.isoskcs
dc.publisherVysoké učení technické v Brně. Fakulta chemickács
dc.rightsStandardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezenícs
dc.subjectCandida glabratask
dc.subjectmikrovlnná plazmová tryskask
dc.subjectnízkoteplotná plazma za atmosférického tlakusk
dc.subjectinhibíciask
dc.subjectinaktivačné účinkysk
dc.subjectCandida glabrataen
dc.subjectmicrowave plasma jeten
dc.subjectcold temperature atmospheric pressure plasmaen
dc.subjectinhibitionen
dc.subjectinactivation propertiesen
dc.titleStudium účinků plazmové trysky na kvasinkysk
dc.title.alternativeStudy of plasma jet effects on yeasten
dc.typeTextcs
dcterms.dateAccepted2020-09-08cs
dcterms.modified2020-09-08-17:15:15cs
thesis.disciplinePotravinářská chemiecs
thesis.grantorVysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. Ústav chemie potravin a biotechnologiícs
thesis.levelBakalářskýcs
thesis.nameBc.cs
sync.item.dbid123838en
sync.item.dbtypeZPen
sync.item.insts2021.11.08 12:58:10en
sync.item.modts2021.11.08 12:22:07en
eprints.affiliatedInstitution.facultyFakulta chemickács
dc.contributor.refereeSkoumalová, Petrask
dc.description.markAcs
dc.type.driverbachelorThesisen
dc.type.evskpbakalářská prácecs
but.committeeprof. RNDr. Ivana Márová, CSc. (předseda) doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D. (místopředseda) doc. Ing. Stanislav Obruča, Ph.D. (člen) doc. Ing. Eva Vítová, Ph.D. (člen) doc. Ing. Adriána Kovalčík, Ph.D. (člen)cs
but.defence1. Studentka seznámila členy komise s náplní a cílem bakalářské práce. 2. Byly přečteny posudky na bakalářskou práci. 3. Studentka akceptovala všechny připomínky oponenta a na všechny otázky odpověděla v plné šíři. Diskuse: prof. Márová: Jednalo by se o povrchové ošetření? Jakou plochu je možné plazmou s využitím jednoho výboje ošetřit? Můžete přesně popsat, jak probíhalo ošetření vzorku plazmou? Je povoleno testování plazmy na zvířatech? Kolik opakování by při léčbě plazmou bylo nutných? doc. Diviš: Dochází k opětovnému růstu mikroorganismů? doc. Obruča: Byly prováděny testy plazmy již na biofilm? Jaká byla teplota plazmy? Je možné jí srovnat i s jinými technikami sterilizace? doc. Vítová: Je již možné v praxi plazmu využit? doc. Kovalčík: Byla ověřena velikost plochy, která byla plazmou ošetřena? Studentka pohotově zodpověděla všechny dotazy členů komise, které byly v průběhu diskuze na dané téma vzneseny. Po diskuzi následovalo hodnocení závěrečné práce. Studentka prokázala výbornou orientaci v dané problematice i schopnost samostatné prezentace získaných výsledků.cs
but.resultpráce byla úspěšně obhájenacs
but.programChemie a technologie potravincs
but.jazykslovenština (Slovak)


Files in this item

Thumbnail
Thumbnail

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record