2012

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 97
  • Item
    Bronx – změna adresy – (přestavba káznice na kreativní centrum)
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Karasová, Miroslava; Havliš, Karel; Pavlovský, Tomáš
    Diplomová práce představuje architektonicko-urbanistickou studii nového využití objektu káznice - významného objektu z 18. století. Zpracovány jsou tři varianty, přičemž první dvě zachovávají tvar komplexu budov a dávají mu nové funkce s rozdílnými scénáři. Třetí varianta je zpracována nejdůsledněji. Návrh spočívá v očištění původního tvaru káznice - tzn. odhalení čtvercového půdorysu stavby se dvěma nádvořími. Jsou zbourány přístavby a vzniklý prostor je částečně zastavěn třemi budovami. Nové objekty doplňují stávající zástavbu, respektují ji a dotváří veřejný prostor. Dvě nové výškové budovy, postavené na jižní straně, působí jako nové dominanty území a nový objekt na severu slouží k doplnění služeb vhodných pro danou lokalitu. Objekty i plochy navazují na hlavní pěší tahy a vytváří systém na sebe navazujících spojitých prostor - tzv. urbánní interiér.
  • Item
    Městská knihovna v Přerově
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Odstrčilík, Viktor; Mikulášek, David; Javůrek, Radim
    Projekt řeší Městskou knihovnu v Přerově a její umístění na danou lokalitu včetně návaznosti a napojení na současnou infrastrukturu. Projekt se dá rozdělit do tří částí – urbanistické řešení, architektonické řešení a technické řešení. Urbanistické řešení Území je v současné době znehodnoceno nekontrolovaným parkováním aut a přemírou komunikací. To způsobuje nejasnost fungování způsobu dopravy a kličkování chodců mezi auty. Zeleň je zde rozbita do neudržovaných a nevzhledných trávníkových ploch. Ovlivňujícím faktorem je také těsná blízkost městského okruhu, jehož důležitost se ještě zvýší, pokud se zrealizuje „průpich“ směrem k hlavnímu vlakovému a autobusovému nádraží. Za městským okruhem je s velkým odstupem pro parkoviště umístěn obchodní dům. Tím je prostor velmi otevřený. Je proto nutné se všemi těmito faktory počítat a území zkultivovat. Cílem návrhu je zkvalitnění resp. vybudování kvalitního veřejného prostoru. Budova knihovny je definována jako solitér, což je reakcí na složité a urbanisticky neuspořádané až rozbité okolí. Staví se do pozice, kdy její fasády částečně cloní hluk vznikající při dopravě. Zároveň vytváří hmotný bod na nároží, které by jinak zůstalo otevřené a nejasné. Svým odsazením vytváří prostor pro vstup a vjezd do území s jihu, které je podpořeno umístěním sochy. Komunikace jsou v území oproti původnímu stavu redukovány a zefektivněny. Směrem do severozápadního rohu přechází náměstí do parku. Ten je kompozičně stejně organický jako knihovna. Jedná se o travnatou plochu s kopečky protnutou křivkou chodníku ve stejné výškové úrovni. Architektonické řešení Tvar budovy vychází z urbanistické situace a tím definovaného požadavku solitérní budovy. Vstupním tvarem byl původně kruh, který byl formován do tvaru elipsy. Venkovní plášť je maximálně prosklený, aby bylo zajištěno propojené s venkovním prostorem a splynutí interiéru a exteriéru. S ohledem na tento požadavek je i horizontální členění řešeno tak, aby bylo spodní patro odděleno od provozu knihovny. Přízemí je vyhrazeno pro veřejné funkce a není podmíněno předplatným v knihovně. Knihovna se tedy stává kulturním centrem místa. V úrovni náměstí je možno rovnou vstupovat do budovy knihovny a využívat veškeré služby, které jsou tam nabízeny jako kavárna, čítárna denního tisku apod. Zbytek prostoru přízemí slouží pro administrativu a zásobování a je provozně oddělen od zbytku knihovny. V patře je celkový prostor pro předplatitele knihovny řešen jako jeden plynoucí a dělení podle oddělení je realizováno rozdílnými barvami koberce a světly na stropě ohraničujícími dané oddělení. Knihovna klade důraz na volný výběr. V patře jsou tři oddělení a to oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a hudební oddělení Technické řešení Základem konstrukce celého domu jsou železobetonové sloupy s hřibovými hlavicemi. Tyto jsou v úrovni suterénu usazeny na základové desce s piloty. Na sloupech je vždy v každém patře umístěna železobetonová deska. Obvodový plášť je řešen v přízemí z větší části zasklením do hliníkových rámů, které je v místech průchodu ven otvíravé a tím propojuje venkovní a vnitřní prostor. V místě vjezdu do podzemních garáží drží fasáda tvar elipsy ale je tvořena pletivem tahokov. V patře je obvodový plášť tvořen dvojitou fasádou. Prosvětlení vnitřní dispozice knihovny je zajištěno světlíky. Zastřešení světlíků tvoří skleněný plášť pultového tvaru na ocelové konstrukci se systémem exteriérových pohyblivých stínicích prvků.
  • Item
    Ponava – potenciál rozvoje území
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Kouřil, Vojtěch; Havliš, Karel; Adamková, Jana
    Cílem této práce je začlenění území do struktury města, oživení Ponavy a prezentace tohoto území jako místa vhodného pro bydlení, práci i trávení volného času.
  • Item
    Ponava – potenciál rozvoje území
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Holý, Martin; Havliš, Karel; Adamková, Jana
    Problém - Ponava je území s poměrně rozsáhlými plochami brownfields. Ponava by mělo být území s jasně definovanou strukturou bloků, smíšenými funkcemi, vysokým podílem bydlení a celkovým městským charakterem. Území řešené v této práci bylo vybráno jako nejvhodnější pro vytvoření tzv. iniciačního jádra, tedy jádra startujícího rozvoj celého území. Nejistota z budoucnosti, z toho jaké potřeby budou za 5, 10, 20 let dělají z klasického urbanistického plánování nepřizpůsobivou a nefunkční metodu práce s územím. Řešení - Můj urbanistický koncept se snaží poskytnout dostatek volnosti co se týče využití budov i volných prostranství. Je výhodný zejména proto, že je schopen pojmout více malých investorů, kteří mohou působit nezávisle. Jednotlivé části území mohou fungovat samy o sobě, právě podle aktuální situace a potřeb společnosti. Koncepce spočívá v jedoduchém rozdělení řešeného území pomocí pravidelné pravoúhlé sítě na jednotlivé stejné části a jejich následném zaplňování. Stavění budov probíhá šachovnicově, je tak zajištěno jejich dostatečné oslunění a zárověň snadná prostupnost územím všemi směry. Prostory mezi budovami mají v okrajových částech charakter živých náměstí se silným vlivem přilehlé ulice. Uvnitř území jsou pak tyto meziprostory klidné a slouží především místním obyvatelům.
  • Item
    Moravsko-slezská filharmonie Ostrava, Černá louka
    (Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury, ) Smékal, Jan; Gürtler,, Ivan; Rusín, Tomáš
    Objekt filharmonie se obrací do náměstí. Hmota je rozdělena na tři části.